|
|
XVII. zasadnutie Národnej komisie pre služby SR
Procházková, Petra ; Chodounská, Alena
Národná komisia pre služby (dále jen NKS) je poradním orgánem ředitelky Slovenské národní knihovny. Cílem NKS je rozvoj knihovnicko - informačních služeb a navázání mezinárodní spolupráce. Členy komise se stali nejen zástupci Národní knihovny ČR, ale od roku 2009 také zástupci NTK. Komise zasedá alespoň jednou ročně a zabývá se předem stanovenými otázkami. Náměty, které vznikají z její činnosti jsou předkládány ředitelce Slovenské národní knihovny a ředitelům ostatních knihoven zastoupených v komisi. XVII. zasedání proběhlo v Slovenskej pedagogickej knižnici v Bratislave. Zástupci NTK v komisi aktivně participují, vyjadřují se k probíraným tématům a přináší příspěvky shrnující zkušenosti z oblasti služeb NTK. Letošní zasedání bylo zaměřeno na prezentaci projektů digitalizace v SNK, knihovní služby, EIZ a aktuální problémy knihoven. Účast zástupců Národní technické knihovny na Národní komisi pro služby SR má velký význam nejen pro výměnu zkušeností a vzájemnou inspiraci, ale také pro navazování kontaktů a vzájemné spolupráci.
Plný text:  PDF
|
|
|
Digitalizace a její vliv na tištěná média. Případová studie na vybraných českých tiskovinách.
Bílková, Barbora ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Poštulka, Filip (oponent)
Práce se zabývá vlivem digitalizace a elektronických médií na média tištěná. Zobrazuje průběh vývoje přechodu k digitalizaci, její neustálý nárůst a proměny čerpání informací veřejností, zejména podle teorií Marshalla McLuhana, Jay Davida Boltera, Richarda Grusina, Alessandra Ludovica a dalších autorů zabývajících se médii a jejich digitalizací. Práce ukazuje stručný vývoj médií ve společnosti, přičemž největší část je věnována digitalizaci a remediaci médií. Ústřední částí práce je posouzení vlivu digitalizace a nástupu elektronických médií na média tištěná. Pomocí dostupných informací je ukázáno, jakým způsobem se tištěná média s digitalizací vyrovnávají. V praktické části má práce zjistit, jakým způsobem si tituly na českém trhu stojí, nakolik jsou ovlivňovány neustále rostoucí digitalizací médií a jak se s tímto aspektem snaží vyrovnávat. To vše je ukázáno na třech případech, deníku Mladá Fronta DNES, deníku Lidové noviny a deníku Hospodářské noviny, které v České republice patří mezi nejvýznamnější média, která mají svou tištěnou verzi, se kterou začínaly, s digitalizací však byly přinuceny přejít také k verzím elektronickým. Klíčová slova: digitalizace, elektronická média, masová média, tištěná média, elektronické verze, internet, remediace
|
|
|
Facing new challenges of digitalization in internal communications
Iltis, Martin Erik ; Poucha, Tomáš (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
(abstrakt) Jak komunikují komerční organizace směrem k zaměstnancům v době digitalizace? A daří se jim naplňovat specifické potřeby svých zaměstnanců? Tato práce se pokouší zmapovat interní komunikaci jakožto komplexní obor v kontextu se současnými trendy, které mají nepopiratelný vliv na současnou podobu komunikace. Díky technologickému pokroku a novým nástrojům, interní komunikace čelí řadě výzev, jakým jsou například odliv zájmu o informace či schopnost správného zacílení komunikace. V teoretické části této práce se pokusím vysvětlit obecnou představu komunikace v organizaci, její funkce, cíle a také strategii. V následujících kapitolách představím kanály, které jsou hojně využívány pro komunikaci na zaměstnance. Vzhledem k tomu, že na měření efektivity komunikace je kladen stále větší důraz, vytyčil jsem základní metriky, které by se v interní komunikaci měly sledovat. Komunikace v éře digitalizace je bezesporu velkým oříškem a je nutné ji nadále přizpůsobovat, aby splňovala potřeby cílové skupiny, k níž komunikujeme. Co když ale výzva nespočívá v nejnovějších výdobytcích moderních technologií, ale ve zpátečnickém uvažování cílové skupiny? V praktické části jsem toto ukázal na názorném příkladu - nadnárodní společnost Siemens AG nedávno představila digitální nástroj k informování svých...
|
|
|
Google Art Project: význam a přínos v rámci medializace kulturního dědictví
Jíchová, Eva ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Kulturní instituce dnes využívají moderní způsoby komunikace s návštěvníkem, snaží se být interaktivní, zapojit diváka do expozice. I prezentace uměleckých děl se neustále mění, nové technologie poskytují stále nové možnosti komunikace. Práce se zabývá konceptem virtuální galerie zvané Google Art Project, který zpřístupňuje vybraná umělecká díla ze sbírek svých partnerských institucí. Google Art Project dává institucím možnost bezplatně využít technologií nejvyšší úrovně k zaznamenání svých kolekcí. Tato platforma tak zajišťuje širší přístupnost k umění než kdy dříve. Práce podává komplexní informace o projektu z jeho technického i organizačního hlediska. Zaměřuje se na pohled českých muzeí, galerií, knihoven a kulturních zařízení, které jsou partnery Googlu, důraz je kladen na jejich vnímání spolupráce, technologických požadavků, návštěvnosti, ale i komunikace ze strany samotného Google Cultural Institutu.
|
|
|
Czech Commercial Banks' Net Interest Margin Analysis with Regards to the Changes of Recent Years
Brousil, Martin ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Katuščáková, Dominika (oponent)
Analýza čisté úrokové marže českých bank s ohledem na nedávné změny v sektoru Bakalářská práce Martin Brousil Abstrakt Digitalizace a nesmírná rychlost inovace IT technologií značně ovlivňují celý svět byznysu, přičemž ani bankovní sektor není výjimkou. Nové možnosti spojené s využitím digitálních technologií přinesly bankám mnoho výhod, jako například zvýšení efektivity jejich interních a externích procesů nebo přístup k mnohonásobně podrobnějším informacím o chování a přáních jejich klientů. Na druhou stranu s sebou tento trend přináší i nové výzvy a vytváří tlak na značně rigidní obchodní modely bankovních institucí. Neméně nebezpečný je pak i nárůst konkurence s vysokým inovačním potenciálem. Tato teze analyzuje nejvýraznější trendy v bankovním sektoru a dále se zaměřuje na klesající čistou úrokovou marží českých bank, přičemž se snaží pomocí regresní analýzy nalézt významné determinanty řídící tento pokles. Mezi testovanými proměnnými autor nalézá velikost banky, její provozní efektivitu, bankovní rizika, míru ekonomického růstu a konkurenci uvnitř sektoru jako nejvíce signifikantní a následně tyto výsledky používá k ilustraci vzájemného propojení popsaných kvalitativních trendů a právě klesající marže. Klíčová slova bankovnictví, preference klientů, konkurence, digitalizace, regulatorní požadavky,...
|
|
| |
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut
Fridrich, Tomáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut" je přiblížit čtenáři souvislosti, ve kterých archivy účinkují, a především prozkoumat konkrétní mediální činnost dvou předních evropských filmových archivů. Těžiště první části textu spočívá v popisu měnících se podmínek souvisejících především s digitalizací, kterým se tradičně strnulé instituce musí přispůsobit, pokud chtějí odpovídat standardům kulturních institucí 21. století. Hlavní část textu se pak zabývá analýzou mediální činnosti Národního filmového archivu a referenční instituce Deutsches Filminstitut. Práce rozebírá konkrétní podsložky mediálního jednání od prezentace instituce na webu po práci s žurnalisty a v případě potřeby navrhuje optimalizaci stávajících procesů. Důvodem zaměření se právě na mediální činnost archivů je stoupající potřeba získávat nové publikum, rekrutující se z neodborné veřejnosti, která se doposud o činnost archivů nezajímala, a v neposlední řadě také fakt, že dobrá mediální činnost může být pádným argumentem při oslovování sponzorů ze soukromé sféry. To je v perspektivě snižujících se státních příspěvků kulturním institucím činnost, na niž se paměťové instituce budou v budoucnu muset zaměřit stále silněji. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vydavatelství Axel Springer a jeho transformace v digitální dům
Báčová, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Vydavatelství Axel Springer a jeho transformace v digitální dům se zabývá postupnou transformací německého vydavatelského domu Axel Springer z tradičního vydavatelství tištěných novin v dnešní digitální dům. Práce zkoumá obchodní aktivity a nabízí periodizovaný přehled dominantních obchodních strategií vydavatelství od jeho založení v roce 1946 do současnosti roku 2014. Souběžně s tím tak práce předkládá chronologický vývoj produktového portfolia vydavatelství. Právě tento záznam historické i aktuální podoby portfolia pak odkrývá nejen změny ve struktuře výnosů, ale také odklon vydavatelství od původně hlavního předmětu podnikání. Transformace se v případě vydavatelství Axel Springer vyznačuje přenosem principů mediálního podnikání do digitálního prostředí - v něm však vedle mediálních produktů také na nemediální produkty. Z ekonomického hlediska je tato strategie úspěšná, neboť vydavatelství Axel Springer v roce 2014 generuje více než 70% svého celkového zisku (EBITDA) z digitálních aktivit. Zároveň však práce kriticky dokazuje, že zdárná digitální transformace vydavatelství Axel Springer není výsledkem úspěšné digitální transformace prodeje mediálního obsahu. Jaké dopady tato případná "cesta z krize mediálního podnikání bez médií" může na samotná média mít, autorka nastiňuje v...
|
|
|
Vliv digitalizace na práci lokálního novináře
Králová, Veronika ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Karaščáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pohledem lokálních novinářů na to, jak digitalizace změnila jejich práci. Digitalizací je v tomto smyslu myšleno zavádění digitálních technologií do procesů masové komunikace. Tyto technologie provázejí novináře od výběru tématu přes jeho zpracování až po distribuci mediálního produktu ke čtenáři, mění se jimi i chod celé redakce. První část práce vysvětluje fenomény lokální média a digitalizace. Lokální média jsou specifickým typem médií, který vychází nebo vysílá pouze na určitém území a věnuje se primárně tématům z této oblasti. Druhou částí je vlastní výzkum, během kterého jsem provedla rozhovory se šesti redaktory ze šesti různých redakcí lokálních mutací titulu Deník. Rozhovory se týkaly toho, jak se na proměny a jejich případné vlivy dívají právě lokální novináři a zda se vůbec domnívají, že je digitalizace prvkem, který jejich práci změnil. Zajímalo mne rovněž, zda lokální novináři vnímají rozdíl mezi dopady digitalizace na jejich práci oproti práci svých kolegů v celostátních médiích. Respondenti jako hlavní změnu digitalizace uváděli usnadnění a urychlení práce. Na druhé straně jim digitální technologie (konkrétně internet) přinesla nové úkoly a větší množství práce a zároveň jim zkomplikovala prodej novin, protože mnoho čtenářů si raději přečte zprávy zdarma na...
|
host ::
RSS.