|
|
Ancient Egyptian Mythological Narratives. Structural Interpretation of the Tale of Two Brothers, Tale of the Doomed Prince, the Astarte Papyrus, the Osirian Cycle and the Anat Myth
Pehal, Martin ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Spalinger, Anthony John (oponent) ; Stauder, Andreas (oponent)
is study is composed of two units: manuscript of the author's publication Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle, and the Astarte Papyrus (Nouvelles études orientales, Bruxelles-Fernelmont: EME, 2014) and an additonal chapter entitled Accommodating Ambivalence: Case of the Doomed Prince and His Dog, which follows directly a er the Index of the first unit and which extends the applied methodology to yet another New Kingdom mythological narrative, the so-called Tale of the Doomed Prince. Methodologically, the author follows the neo-structuralist approach. Both studies explain the strong configurational character of ancient Egyptian (mythological) thought which has the ability to connect various ontological levels of human experience with the surrounding world into complex synchronic structures. ese symbolical systems are shown to be mediating between the various cultural paradoxes which were inherent to ancient Egyptian society. Axial role in this process is a ributed to the institution of positional kingship represented by the Pharaoh. Its transformative function is also put into relation to the special status of female characters who are shown to play the part of the "powerful powerless ones" further personifying...
|
|
|
Analýza motivu kosmického vejce ve stvořitelských mýtech
Tvrdá, Pavlína ; Král, Oldřich (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem této práce je porovnat podobné kosmogonické narativy v indické a čínské kultuře, jejichž nejdůležitějšími prvky jsou motivy vejce a obra/boha, který z něj vzniká. Komparativní metoda spočívá ve srovnání významů, které z užití obou motivů vyplývají v závislosti na očekávání, jenž plyne z charakteru zdroje mytologického narativu. Výsledným zjištěním je především fakt, že důležitost obou motivů v textech a jejich participace na procesu stvoření světa se chronologicky proměňuje v důsledku změn náboženských, filosofických a sociálních preferencí. V indickém kulturním prostředí se zprvu neurčitý motiv vejce pomalu vyčleňuje jako samostatný kreativní element, nabývá na důležitosti a pokračuje až do stádia, kdy je s motivem kosmické bytosti na stejné úrovni. Primordiální bytost naopak ztrácí svou funkci vesmírné materie a propůjčuje ji motivu vejce, sama pak zastává roli aktivního činitele spíše než objektu. Čína svou náboženskou skepsí motiv vejce potlačuje, až dojde k jeho úplnému vypuštění z textů. Primární roli zde hraje motiv kosmického obra, jehož role není zaměřena na vznik světa jako takového, ale rozpad jeho těla přestavuje ilustraci štěpení jednotlivých abstraktních procesů a dějů, pro čínskou kulturu mnohem důležitějších. Na poli zkoumání jednotlivých motivů se hlavní pozornost věnuje...
|
|
| |
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
Sémiotická analýza komunikace značky Victoria's Secret
Jílková, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Práce přistupuje k persvazivní komunikaci vybrané firmy z hlediska sémiotiky. Věnuje se hlavním oblastem komunikace firmy Victoria's Secret, zejména známé The Victoria's Secret Fashion Show. Zvolených sedm videí v období tří let pokrývá hlavní úsek komunikace (televizní reklama, televizní módní přehlídka) a prostředky, které firma využívá k oslovení svého publika. Zajímalo nás, jakým způsobem je konstruováno sdělení, jaká jsou převažující témata, a zda všechny roviny sdělení odpovídají propagovaným hodnotám firmy. Vybraná metoda výzkumu je sémiotická analýza v pojetí Rolanda Barthese a jeho terminologický rámec pro odhalování ideologie skryté ve sděleních. Vzorek je rozebrán z hlediska děje, rozlišení na primární a sekundární znaky, popis technických kódů a syntagmatického a paradigmatického řazení. Postupně jsou pak identifikovány významy znaků v první a druhé rovině označování a pojmenovány mýty v promluvě těchto sdělení. Tématy, na které se práce více zaměřuje, je postulovaný obraz ženy a moci ve srovnání se skrytě komunikovaným obrazem ženy a moci. Na závěr je formulován mýtus v komunikaci celé značky Victoria's Secret a jsou vyhodnoceny rozpory v komunikaci vůči příjemcům sdělení.
|
|
|
Produkční ideologie televizního seriálu Proč bychom se netopili
Štechová, Markéta ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce "Produkční ideologie televizního seriálu Proč bychom se netopili" se zabývá výrobním procesem mediálního produktu. Konkrétním zaměřením se práce soustředí na tvorbu jedné z hlavních postav seriálu, postavy Kenyho, a na pozici tvorby této postavy v celém produkčním procesu. Výchozí myšlenky práce formoval přístup kulturálních studií, která v sobě zahrnují jak přístup strukturalistický, vycházející z lingvistiky Ferdinanda de Saussura, tak přístup ideologický, čerpající především z Louise Althussera. Produkční ideologii zkoumá Elena Levine, jejíž rozčlenění pěti základních kategorií ovlivňujících výrobu se stalo odrazovým můstkem pro analýzy této práce. Jedná se o analýzy kvalitativních rozhovorů se zástupci klíčových profesí, které jsou přítomny procesu tvorby televizního seriálu. Rozhovory a jejich analýzy jsou vedeny v duchu zakotvené teorie. Základním analytickým východiskem tohoto výzkumu jsou pak mytologie Rolanda Barthesa. V promluvách o produkčním procesu se jako významné jeví kategorie rutiny, mýtus ideálního vodáctví a postava Kenyho jako jeho symbol, produkční podmínky producenta (České televize) a divák jako poslední instance, ke které se informanti vztahují. Na těchto kategoriích stojí mytologie výjimečnosti, která se stává hlavním nástrojem pro přitahování divákovy...
|
|
| |
|
|
Vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež.
Dušková, Hana ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež. Práce je zaměřena na analýzu pěti děl německy psané literatury pro děti a mládež, jejíž hlavní postavou je upír v různých proměnách. Jedná se o knihy Der kleine Vampir Angely Sommer-Bodenburg, Das Vamperl Renate Welsch, Der Spinat Vampir od Gudrun Pausenwang, Pozor, přilétá Molly! od Dagmar H. Mueller a Drákula a já Andrease Schlütera. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou transformací postava upíra prošla v literatuře pro děti a mládež. Jejím záměrem není pokrýt všechny dostupné knihy v žánru, ale vybírá nejzajímavější reprezentace postavy, tak aby vykazovaly různé odlišné znaky. Proměna je analyzována na základě charakteristiky postav, v níž je pro nás podstatné, jak moc se postava odlišuje od původního archetypu upírů. Archetyp upírů je vytvořen na základě tří děl, která položila základy tradičnímu vyobrazení upíra a sice Upír od Johna Polidoriho, Carmilla od J.S. Le Fanu a Dracula Brama Stokera. V úvodu je stručně popsán antropologický kontext tématu, s ohledem na původ upíra v evropském folkloru. Dále je vymezena problematika literatury pro děti a mládeže a žánry, které se uplatňují v upíří literatuře pro děti a mládež. Cílem analýzy je postihnout proměnu postavy od její naturalistické...
|
|
|
Národní mytologie na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji
Machoňová, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá národní prezentací České republiky na EXPO 2010 v Šanghaji z hlediska mytologie, symbolů, znaků a kódů. Popisuje vývoj světových výstav, snaží se vyzdvihnout československé úspěchy a na jejich základě definovat klíčové body pro úspěšnou komunikaci země k mezinárodně rozmanitému publiku. Majoritní skupinou návštěvníků na EXPO v Šanghaji byli Asiaté, především Číňané. Práce využívá informací o tradičních čínských symbolech a hodnotách pro odhalení korelace české a čínské kultury, která může dopomoci snadnější identifikaci České republiky pro čínské návštěvníky EXPO. Mytologická analýza podrobuje zkoumání exteriér pavilonu, interiér expozice a její prvky. Všímá si narativních struktur jednotlivých exponátů a jejich funkčnosti v mezích preferované interpretace. Součástí celkové analýzy jsou i doprovodné programy, jejichž podoba také pomohla upevnit vnímání České republiky návštěvníky. Získané informace jsou využity k sumarizaci poznatků využitelných pro účast České republiky na následujícím EXPO 2015 v Miláně.
|
|
|
Post psychedelický reliéf
Zdvořáček, Tomáš ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit sochařskou podobu řeckého Morfea. V řecké mytologii je Morfeus syn boha spánku Hypnose – je to bůh snů, zodpovědný za to, o čem a jak sníme. Morfea práce vykresluje jako “grafickou kartu spánkového konstruktu”, inteligentní entitu žijící na hraně lidského vědomí. Řekové si jej představovali jako malého hocha s křidélky na spáncích. Práce Morfea ponímá jako sloup energie zpracovávající miliardy snů současně. V rámci bakalářské práce byl vymodelován a odlit do laminátu dva a půl metru vysoký sloup, na povrchu pokrytý jemně namodelovaným reliéfem v postpsychedelickém stylu. Při hledání formálního jazyka reliéfu autor vycházel ze systému vzájemných návazností z počítačové hry Factorio.
|
host ::
RSS.