|
|
Veřejná diplomacie Evropské unie a její uplatnění ve Spojených státech amerických
Lesáková, Barbora ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou veřejné diplomacie a případě pomocí případové studie j práci vystižena veřejné diplomacie a specificky pak její amerických. Veřejná diplomacie je tedy v rámci práce pojímána coby zahraničně nástroj, který Unie využívá posilování transatlantického partnerství a dosažení vlastních zahraničně politických cílů v rámci tohoto partnerství a zda je pouze podpůrným prostředkem pro aktuální politické a ekonomické iniciativy, nebo jestli jsou jeho prostřednictvím spíše dosahovány teoretické části jsou představeny základní koncepty, které jsou následovně využity v části empirické. Konečným závěrem, kterého bylo prostřednictvím práce dosaženo je ten, že veřejná diplom budování vztahů mezi EU a Spojenými státy, což do značné míry vyplývá ze samotného charakteru politického prostředí v
|
|
|
Efektivita vyjednávání v režimu klimatické změny - role Evropské unie, USA a Číny
Machová, Zuzana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou vyjednávání v režimu klimatické změny, kterou zkoumá ve spojitosti s teorií vůdcovství. Cílem práce je zjistit, zda se vybraní aktéři chovali na konferencích o změně klimatu jako vůdci a zda jejich chování přispělo k efektivitě vyjednávání v režimu klimatické změny. Efektivita vyjednávání je zkoumána na třech vybraných konferencích o změně klimatu, konkrétně na Konferenci o změně klimatu v Kodani (2009), Konferenci o změně klimatu v Cancúnu (2010) a Konferenci o změně klimatu v Paříži (2015). Vůdcovská role je zkoumána na vybraných konferencích u Evropské unie, USA a Číny. Zkoumání vůdcovství je založeno na metodě kongruence, která spočívá ve výzkumu ověřitelných předpovědí vytvořených z teorie. Práce došla k závěru, že Konference o změně klimatu v Kodani nebyla efektivní, naopak konference o změně klimatu v Cancúnu a Paříži byly zhodnoceny jako efektivní. Ve spojitosti s naplněním podmínek vůdcovství bylo zjištěno, že na kodaňské konferenci nepůsobil žádný aktér jako vůdce, na konferenci v Cancúnu zastávala roli vůdce Evropská unie a v případě pařížské konference bylo vůdcovské chování vysledováno u Evropské unie a USA. Analýza práce ukazuje, že v případě, že vybraný aktér působil na konferenci o změně klimatu jako vůdce, efektivita konference byla vyšší.
|
|
|
Women in CIA: From Typists to Trailblazers?
Uková, Martina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce Women in CIA: From Typists to Trailblazers? analyzuje roli žen v americké zpravodajské agentuře CIA. Na základě klíčových reforem americké zpravodajské komunity a požadavků liberálního feminismu autorka sleduje vývoj pracovního zastoupení žen v CIA. Práce zejména zkoumá proměnu americké společnosti ve vztahu k postavení k ženám a rozebírá oblasti zpravodajské práce, ve kterých byly ženy pracovně diskriminovány na základě jejich genderu. Přestože v uplynulých letech došlo k poměrnému navýšení počtu žen na různých pozicích v rámci CIA, v jejím top managementu je stále relativní nedostatek žen, který může snižovat efektivitu plnění mise CIA. Na základě klíčových agenturních reportů byly analyzovány proměny statusu žen v rámci CIA a byly určeny konkrétní problémy, které vedou k jejich nižšímu zastoupení v leadershipu CIA. Autorka rovněž navrhla několik kroků, kterými by se CIA mohla inspirovat za účelem zvýšení podílu žen ve vedoucím postavení agentury.
|
|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
|
Souvislost americké invaze do Iráku v roce 2003 se současným rozmachem organizace Islámský stát v regionu Blízkého východu
Vejvodová, Nela ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Islámský radikalismus je v současné době jedním z celosvětově nejdiskutovanějších témat. Dostali jsme se do nové éry, která odstartovala na začátku století útokem na newyorské Světové obchodní centrum v roce 2001 - po něm prezident Bush vyhlásil válku světovému terorismu. Organizace Islámský stát představuje novou formu radikalismu, vymyká se jak svou krutostí, tak třeba i počtem zahraničních bojovníků, kteří se k němu připojili. Představuje obrovskou hrozbu pro křehkou stabilitu v regionu a potažmo i v Evropě. V první části své bakalářské práce s názvem "Souvislost americké invaze do Iráku v roce 2003 se současným rozmachem organizace Islámský stát v regionu Blízkého východu" se zabývám samotnou americkou invazí do země, ve druhé části popisuji vznik teroristické organizace al-Káida, později Islámský stát. Ve třetí části analyzuji různé faktory a konkrétní události, které ve výsledku poskytují odpověď na otázku, zda je invaze spojeneckých vojsk pod vedením Američanů jedinou příčinou aktuální krize v Iráku, potažmo na celém Blízkém východě.
|
|
|
John Adams a Thomas Jefferson: Dva pohledy na charakter USA
Jáč, Marek ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Abstrakt Bakalářská práce "John Adams a Thomas Jefferson: Dva pohledy na charakter USA" pojednává o dvou amerických prezidentech, kteří stáli u založení Spojených států amerických. Časově a tematicky se práce věnuje zakladatelskému období USA. Cílem práce bylo porovnat politické osobnosti druhého a třetího amerického prezidenta. Metoda práce byla založena na komparaci obou osobností podle třech kritérií - politické názory na formu a charakter vlády, politické činy při výkonu prezidentské funkce a osobnostní kvality obou politiků. Čerpáno bylo jak z vybraných primárních zdrojů, tak i ze sekundární literatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá politickým životopisem a vzájemným vztahem obou státníků. Druhá a třetí kapitola analyzují důležité texty, ve kterých John Adams a Thomas Jefferson vyjádřili své názory ohledně charakteru vlády v počátcích USA. Čtvrtá kapitola je věnovaná porovnání jejich politických koncepcí a také porovnání jejich politických činů při výkonu prezidentského úřadu. Práce dospěla k závěru, že v koncepci Johna Adamse došlo na rozdíl od Thomase Jeffersona od počátků americké revoluce k určitému posunu, což vedlo k ideové diferenciaci obou amerických státníků. Klíčová slova John Adams, Thomas Jefferson, Spojené státy americké, charakter vlády, politické myšlení
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Hledání zpravodajství z lidských zdrojů: Měnící se role HUMINT v rámci americké zpravodajské komunity po 9/11
Lochovský, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Schmidt, Nikola (oponent)
Diplomová práce sleduje změny v přístupu k utajenému získávání zpravodajských informací z lidských zdrojů (clandestine human intelligence - HUMINT) v rámci širšího procesu reformy zpravodajské komunity Spojených států amerických po teroristických útocích z 11. září 2001. Za použití longitudinální komparativní analýzy autor sleduje, ve kterých klíčových oblastech umožňujících úspěšný zisk informací z lidských zdrojů došlo ke znatelnému pokroku a které naopak zůstávají opomenuty a tudíž zpomalují rozvoj zpravodajského postupu tolik potřebného pro úspěšný boj s asymetrickými hrozbami jako je například terorismus. Mezi zkoumané oblasti patří institucionální zakotvení HUMINTu, adaptace operačních technik k úspěšnému monitorování decentralizovaného terorismu, "závislost" americké zpravodajské komunity na technologickém sběru informací a přítomnost kvalifikovaných a zejm. jazykově vybavených profesionálů v zodpovědných vládních orgánech. Klíčová slova CIA, DIA, HUMINT, Spojené státy americké, reforma, terorismus, zpravodajství
|
|
|
Šíření kultury anglofonních zemí v meziválečném Československu
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá propagací anglofonní, primárně americké, kultury v meziválečném Československu. Zároveň také zkoumá reciprocitu těchto vztahů na straně Ameriky. V centru zájmu stojí Americký institut v Praze, založený v roce 1931, a rozbor všech aspektů jeho činnosti. Téma bylo zpracováno historickou metodou vycházející z archivních pramenů, především z fondu Amerického ústavu uloženého v Národním archivu, a dobových publikací. Doplňující literatura byla použita především k zasazení Amerického ústavu do kontextu své doby a k definici základních pojmů, které autorka ve své práci používá, tedy kultura, kulturní vztahy a propaganda. Analýza činnosti Amerického ústavu ukázala, že vzhledem k ostatním anglo- americkým klubům v Československu pokrývala aktivita ústavu mnohem širší spektrum kulturní výměny. Z hlediska kulturních styků s anglofonními zeměmi byl proto Americký ústav v rámci československého státu jediný svého druhu.
|
host ::
RSS.