|
|
The Arabist and the State: Arabic Language Instruction and the Professionalisation of the Governmental Expertise in the Middle Eastern affairs
Lochovský, Jan ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent) ; Kraus, Josef (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén "státních Arabistů", tedy zaměstnanců státu, civilních i těch v ozbrojených silách, kteří byli systematicky směřováni ke kariérám vyžadujícím vysokou úroveň znalosti arabského jazyka. Autor tuto specifickou skupinu zkoumá ve Spojených státech amerických, Spojeném království a v Izraeli mezi koncem 2. světové války a událostmi tzv. arabského jara. Analýza je vedena ve dvou stěžejních směrech. První je komparativní historie institucí, které se dlouhodobě zaměřovaly na výuku arabského jazyka a byly zřizovány přímo těmito státy. Druhým tématem jsou samotné vzdělávací programy uskutečňované těmito institucemi. Autor se zaměřuje především na ideologické faktory v jejich prezentaci arabského jazyka, "jinakosti" arabsky hovořícího světa a v extrémních případech na sentiment arabštiny coby "jazyka nepřítele". Obě linie jsou volně ukotveny v kontextu tzv. "critical junctures" a referují dopady obecných dějin na tak specifický jev výkonu státní moci, jakým je jazyková výuka. Zaměření analýzy na souběh velkých událostí 20. a počátku 21. století se změnami ve výuce arabštiny nakonec odhaluje značné rozdíly mezi civilními a vojenskými institucemi. Především diplomatické sbory budovaly svou arabistickou expertizu systematicky a dlouhodobě, zatímco ozbrojené síly inklinovaly...
|
|
|
Analýza mediálního diskurzu normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy
Berková, Kristýna ; Volný, Vít (vedoucí práce) ; Lochovský, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy (s důrazem na Spojené arabské emiráty a Bahrajn) v průběhu roku 2020. Klade si za cíl osvětlit pomocí vhodného teoretického zarámování příčiny navázání oficiálních diplomatických vztahů a skrze kritickou diskurzivní analýzu porovnat mediální obrazy zemí a identifikovat podobu pátého geopolitického kódu. Z analýzy 60 zpravodajských článků následně vyplývá, že bahrajnské, emirátské a izraelské zprávy dohodu vykreslují jako cestu k míru a stabilitě a zdůrazňují nové ekonomické příležitosti. Články se naopak liší především v uchopení palestinské otázky a íránské jaderné hrozby. Klíčová slova: Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, normalizace, kritická diskurzivní analýza
|
|
|
Hledání zpravodajství z lidských zdrojů: Měnící se role HUMINT v rámci americké zpravodajské komunity po 9/11
Lochovský, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Schmidt, Nikola (oponent)
Diplomová práce sleduje změny v přístupu k utajenému získávání zpravodajských informací z lidských zdrojů (clandestine human intelligence - HUMINT) v rámci širšího procesu reformy zpravodajské komunity Spojených států amerických po teroristických útocích z 11. září 2001. Za použití longitudinální komparativní analýzy autor sleduje, ve kterých klíčových oblastech umožňujících úspěšný zisk informací z lidských zdrojů došlo ke znatelnému pokroku a které naopak zůstávají opomenuty a tudíž zpomalují rozvoj zpravodajského postupu tolik potřebného pro úspěšný boj s asymetrickými hrozbami jako je například terorismus. Mezi zkoumané oblasti patří institucionální zakotvení HUMINTu, adaptace operačních technik k úspěšnému monitorování decentralizovaného terorismu, "závislost" americké zpravodajské komunity na technologickém sběru informací a přítomnost kvalifikovaných a zejm. jazykově vybavených profesionálů v zodpovědných vládních orgánech. Klíčová slova CIA, DIA, HUMINT, Spojené státy americké, reforma, terorismus, zpravodajství
|
|
|
Hledání zpravodajství z lidských zdrojů: Měnící se role HUMINT v rámci americké zpravodajské komunity po 9/11
Lochovský, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Schmidt, Nikola (oponent)
Diplomová práce sleduje změny v přístupu k utajenému získávání zpravodajských informací z lidských zdrojů (clandestine human intelligence - HUMINT) v rámci širšího procesu reformy zpravodajské komunity Spojených států amerických po teroristických útocích z 11. září 2001. Za použití longitudinální komparativní analýzy autor sleduje, ve kterých klíčových oblastech umožňujících úspěšný zisk informací z lidských zdrojů došlo ke znatelnému pokroku a které naopak zůstávají opomenuty a tudíž zpomalují rozvoj zpravodajského postupu tolik potřebného pro úspěšný boj s asymetrickými hrozbami jako je například terorismus. Mezi zkoumané oblasti patří institucionální zakotvení HUMINTu, adaptace operačních technik k úspěšnému monitorování decentralizovaného terorismu, "závislost" americké zpravodajské komunity na technologickém sběru informací a přítomnost kvalifikovaných a zejm. jazykově vybavených profesionálů v zodpovědných vládních orgánech. Klíčová slova CIA, DIA, HUMINT, Spojené státy americké, reforma, terorismus, zpravodajství
|
|
|
Židé v myšlení společnosti českých zemí na prahu novověku
Lochovský, Jan ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním Židů v křesťanské společnosti českých zemí v 16. a 17. století na základě analýzy antisemitských stereotypů jako jsou obvinění z rituální vraždy, travičství, spolčování s Turky a lichvářství. Záměrem je charakterizovat raně novověký antisemitismus jako pevnou součást kultury tehdejší křesťanské společnosti a zároveň jej zasadit do širšího kontextu dějin náboženských, hospodářských a kulturních. K tomu je využito široké spektrum pramenů, od teologických traktátů přes dobovou historiografickou produkci až po štvavé letáky. Zároveň se autor snaží poukázat na kontinuitu tradice evropského antisemitismu - od středověku přes sledované období až do současnosti. Klíčová slova Antisemitismus, české země, reformace, stereotypy, Židé
|
host ::
RSS.