|
|
Péče o duši a problém výchovy
Novák, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Péče o duši a problém výchovy Na základě Patočkova pochopení evropských dějin jako "péče o duši" se snaží tato práce přispět k současné diskusi o výchově. Ukazuje, že výchova může být pochopena v pojmech vycházejících z "koncepce uzavřené duše" nebo optikou "koncepce otevřené duše". Tato myšlenková schémata mají přitom, ačkoli se to nezdá, obrovský vliv na celkové pojetí výchovy i vychovávání. Práce začíná zamyšlením nad cíli vychovávání a pochopením výchovy jako "edukačního procesu". Ukazuje se, že ona procesualita výchovy je základním kamenem dnešního pochopení výchovy. Prostřednictvím poukazu na Platónovo pojetí duše se dostává k samotnému tématu "otevřené duše" a "uzavřené duše". Rozborem současných kurikulárních dokumentů ukazuje, jakým způsobem jednotlivé koncepce prostupují současné uvažování o výchově. Zamyšlení nad situovaností člověka přechází k ideálu celostní výchovy. Práci završuje pojetí výchovy jako životního či existenčního pohybu, které se má stát vrcholem výchovy pojaté na základě "koncepce otevřené duše". Tato práce se snaží nahlédnout problematiku výchovy jinak, než je většinou chápána v současných diskusích. Vzhledem k tomu, že k řešenému tématu vedla cesta zejména skrze texty fenomenologicky orientovaných autorů, pokouší se také ukázat životaschopnost fenomenologického...
|
|
|
Husserlova fenomenologie pozornosti
Grimmich, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Diplomová práce Husserlova fenomenologie pozornosti systematicky představuje Husserlovo pojetí pozornosti. V první části se věnuje představení Husserlovy statické fenomenologie pozornosti, přičemž přihlíží zejména k Logickým zkoumáním a Idejím I. V druhé části se věnuje genetické fenomenologie pozornosti, kterou rekonstruuje zejména na základě Zkušenosti a soudu a Analýz k pasivní syntéze. V závěru práce nabízí další možné perspektivy zkoumání pozornosti z fenomenologických pozic.
|
|
|
Fenomén domov
Strnadová, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je fenomén domov. Práce má vést k hlubšímu zamyšlení nad problematikou domova. Cílem práce je osvětlit fenomén domova ve vztahu k dnešní době a nalézt odpovědi na otázky pojící se s domovem a s ním souvisejícím bydlením člověka na této zemi. Samotná práce je strukturována do pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na starořecké kořeny pojmu domov a stručně sděluje, jak na domov nahlíží jazykovědci a jak ho vymezují vybrané společenské vědy. Druhá a třetí kapitola jsou stěžejní částí práce a věnují se detailně fenoménu domova v pojetí dvou významných fenomenologických myslitelů, českého filosofa Jana Patočky a německého filosofa Martina Heideggera. Čtvrtá kapitola přibližuje problematiku domova v básnické recepci známých českých básníků. Pátá kapitola se zamýšlí nad otázkou fenoménu domova ve vztahu k současné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Heideggerovo pojetí univerzity
Zrno, Filip ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na Heideggerovo pojetí univerzity. Nejprve je představeno složité Heideggerovo myšlení a na tomto základě je popsána vědeckost vědy, pojetí univerzity v období jeho rektorského působení ve Freiburgu a v poválečných letech. Práce rovněž ukazuje problém bytnosti techniky a dva způsoby myšlení, které s celou problematikou úzce souvisejí. Heideggerův celý koncept univerzity je posléze uveden do současné, postmoderní situace a jsou rozvedeny problémy, s nimiž se univerzita potýká a kterým bude muset v budoucnu pravděpodobně čelit.
|
|
|
Rehabilitace smyslově vnímaného světa z environmentální perspektivy Davida Abrama.
Slovák, Ľuboš ; Daněk, Tomáš (vedoucí práce) ; Jaroš, Filip (oponent)
Tato práce je pokusem promýšlet téma jevů a smyslově vnímaného světa v environmentálním kontextu. Věnuje se zavržení jevů novověkou přírodovědou a speciálně v současné, neodarwinistické biologii, i různým pokusům o rehabilitaci smyslového vnímání jako relevantního způsobu vztahování se ke světu, a to na poli biologie (Adolf Portmann, Hans Driesch) i filosofie (fenomenologie, zejména Maurice Merleau-Ponty). Hlavním předmětem práce pak je ekofenomenologie Davida Abrama a srovnání jeho přístupu ke světu s pojetím současné biologie. Na základě této komparace je pak ukázáno, v čem můžou být myšlenky Davida Abrama, a snaha o rehabilitaci jevů obecně, přínosné pro environmentální diskurs, zejména vzhledem k možnosti budování svébytné epistemologie a ontologie, i ve vztahu k etickým motivacím. KLÍČOVÁ SLOVA: Abram, jev, environmentalismus, neodarwinismus, fenomenologie, ekofenomenologie
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
| |
host ::
RSS.