Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí23 - 32další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
MORAVSKÉ VINAŘSKÉ CENTRUM
Čechová, Lucie ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
„Vinařský **** Hotel Hrůdek se Salonem vín“ Velké Pavlovice Hlavní myšlenkou návrhu bylo vytvořit novostavbu hotelu s degustačním salonem vín tak, aby co nejméně narušoval přírodní ráz krajiny a zároveň poskytoval největší možný výhled. Náplní objektu nespočívá pouze v ubytování ve **** hotelových pokojích, ale také se zde nachází restaurace, degustační salon vín s přilehlou galerií představující zdejší vinařskou oblast Modré Hory a velký komplex podzemního welness pro zpříjemnění pobytu v tomto hotelu. Industriální pojetí stavby je inspirováno výrobou vín a pravidelností vinic, která je patrná na předsazené fasádě budovy. Díky této fasádě bylo umožněno zachování pravidelnosti jak v horizontálním tak vertikálním rastru. Další zajímavostí stavby bylo vytvoření nadzemní části wellness, jejíž střecha byla pojata jako schodišťové posezení. Tímto objektem vznikl částečně krytý prostor amfiteátru a letního kina, který zároveň slouží jako hlavní předprostor vstupu do hotelu.
Divadlo malých forem Brno
Holánková, Karolína ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Budova je navržena jako dostavba v centru Brna mezi dvěma stávajícími domy z konce 19.století. Tato proluka vznikla během druhé světové války při bombardování Brna. Návrh se skládá ze tří pater (dvě nadzemní a jedno podzemní, sloužící k parkování). Mým cílem bylo doplnit uliční čáru a zároveň vytvořit kreativní prostředí pro alternativní scénu. Toho jsem dosáhla pomocí lamel, které při procházce ulicí vyplňují prostor, zatímco se prosklená část budovy otvírá při pohledu z parku a zve k návštěvě stavby. Stavba se nachází v centru města se zastávkou městské dopravy přímo před vstupem. Podzemní parkoviště proto nabízí jen několik parkovacích míst. Dům je obklopen dvěma parky - jeden na úrovni ulice a druhý za budovou, který vede na kopec, kde se nachází hrad Špilberk. K dispozici je proto lávka, která spojuje střechu budovy s parkem na kopci. V zadní části budovy je umístěn amfiteátr, který lze v létě využít jako kino / divadlo pod širým nebem. První patro obsahuje bistro, výstavní halu, šatny, zařízení pro herce a malý i velký sál. Ve druhém patře najdete pokračování bistra, zasedací místnost a umělecká studia.
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Žvak, Ondřej ; Plášil, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem při zpracování studie bylo vytvoření nového sálu o kapacitě cca 600 diváků. Při mém návrhu jsem kladl důraz hlavně na multifunkčnost sálu, který tak může být využíván pro různé kulturní akce jako je divadlo, plesy, výstavy, přehlídky a podobné aktivity. Dále pak na zajištění kvalitního zázemí souvisejícího s multifunkčním sálem. Jako důležitou součást projektu považuji zkulturnění okolí navrhovaného objektu. Vzhled budovy nové scény je silně ovlivněn stísněným prostorem pro výstavbu. S ohledem na těsné sousedství historických budov (kostel Nanebevzetí Panny Marie, fara, Besední dům) byl objekt navržen minimalisticky jako bílý blok s plochou střechou s prolehčeným prvním a druhým podlažím. Členění fasády navazuje na stávající Besední dům. Jednotlivé patrové bloky jsou navzájem asymetricky posunuty tak, že druhé a třetí patro koresponduje se zalomením uliční čáry, přičemž přízemí podélně navazuje na původní Besední dům a vytváří tak podloubí. Interiér nové scény je také záměrně minimalistický, aby lépe vynikla kulturní náplň, pro kterou návštěvník do budovy přichází. Použity jsou světlé barvy (bílá, světle šedá) a omezený počet materiálů (omítka, beton, mramor, sklo, dřevo). Dominantním prvkem interiéru se ve foyer stává kazetová konstrukce železobetonového stropu, která záměrně není kryta podhledem. Také svislé lamely pohyblivého zastínění oken vytváří zajímavé světelné efekty. Monolitické schodiště s protisměrně rozepjatými rameny působí jako konstrukční socha.
Velká příležitost pro městský zámek
Nesvadbová, Martina ; Hrabec,, Josef (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie rekonstrukce zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zámek je kulturní památkou, ale je v současné době opuštěný a zchátralý. Nové využití má za úkol navrátit do zámeckého areálu život a přilákat do města turisty. Objekt je využíván polyfunkčně. Slouží jako galerie, vinárna, hotel a kavárna. Také se v něm nachází multifunkční sál, reprezentační prostory a obřadní síň. Součástí návrhu je i zahrada, která je navržena tak, aby umocnila zámeckou atmosféru. V přední části zahrady je navržen vodotrysk s lavičkami a květinové záhony, v zadní části je nádvoří s posezením pro hosty kavárny, bylinková zahrada, amfiteátr pro hudební a kulturní akce a parkoviště pro návštěvníky.
MORAVSKÉ VINAŘSKÉ CENTRUM BRNO
Vojtěšek, Jiří ; Žák, Libor (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Město Brno bylo od nepaměti centrem moravského vinařství. Nový návrh vinařského centra reaguje na tuhle skutečnost a reprezentuje majestátnost vinařství ve své plné kráse. Respekt k přírodě, láska k tradici a řádu-milovnost jsou hlavní aspekty designu. Návrh se ve své podstatě otevírá pro veřejnost, nicméně potřebná skromnost je zachována. Naopak uzavřenost výrobní části uchovává tajemství hluboké tradice pěstování a výroby vína. Navržené stavby slouží k výrobě, skladování vína, administrativě spojené s výrobou, degustaci a prodeji vína, konferencím, ubytování a v neposlední řadě wellness a jiným aktivitám. Velikost objektu je výsledek optimální koncepce, která nenarušuje historickou zástavbu okolí. Je kladen důraz na minimalizaci nákladů ať už při výstavbě, tak při provozu. Půdorysný tvar připomínající písmeno L je orientován nádvořím směrem na západ. Vzniká zde unikátní prostor vinařského dvoru s širokým schodištěm. Tento amfiteátr může sloužit k sezónním výstavám, poutím či místní hodové zábavě. Dvůr je propojen s ulicí Hlinky podchodem, který parafrázuje historické vstupní portály do sklepů. Severní část objektu se zakusuje do terénu a spojuje původní sklepy s novými prostory. Malé úzké okna odráží požadovanou uzavřenost, stejně tak jak tomu bylo se sklepními objekty na Jižní Moravě po dlouhá staletí.
Obnova bývalého Okresního soudu ve Zlíně
Gebhardt, Tomáš ; Blažková, Vendula (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je Budova bývalého soudu ve Zlíně. Druhý nejstarší objekt ve městě se nachází v centru na nároží parku, na křižovatce ulic Bartošova a Soudní. Ocitá se nejen v centru samotného města, ale především v křižovatce nejfrekventovanějších pěších proudů při cestě za nákupy, dopravou, univerzitami, apod. Budova bohužel zasahuje do části městského parku, jeho jasná hranice je tímhle narušena. V okolí se nachází velké množství veřejných ploch, které až na Gahurův prospekt jsou slabě využívány. Za to může jejich nešťastné řešení a absence potřebného vybavení. Tento návrh se snaží se stavbou naložit jako s občanským vybavením parku ( občerstvení, zábavou ve veřejném prostoru, toalety). Dostavbou letního kina jasně definuje novou hranici parku. Projekt doplňuje nárožním ulicím potřebný městský parter a na něj navrací částečně travnatou plochu jako zelenou hranici parku. Skrze tento parter je umožněn vjezd i výjezd do podzemních garáží a taky hlavní vstup do letního kina skrze schodiště narušující stereotypní rastr parteru. Bývalá budova je doplněna o letní kino, podzemní garáže, nárožní komerční parter. Dále je k budově přistavěn čtyřpatrový kvádr se schodištěm a sanitárními prostory budovy. I přes patřičné přístavby je důležité, aby si budova soudu zanechala nejdominantnější výraz a přístavby v jejích kontaktu se chovali spíše doplňkově a podřadněji. Návrh zachovává původní výraz i historickou fasádu bývalého soudu. Včetně sklonů a tvarů střechy. Před zmíněnou fasádou je v záměru zrušit parkovací stání a vozidla přesunout do podzemí pod hlediště letního kina z důvodů provzdušnění a ,,prozření“ před prostorem budovy i parku.
Motives and technologies of Gallic and North African mosaics
Ozaňáková, Patrícia ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
V mojej práci chcem nastoliť otázku nakoľko sa severoafrické a galské mozaiky od seba líšia. Chcem poukázať na to, že i keď sú ich korene v Taliansku, vyvinuli sa každé iným smerom. Mám v úmysle zistiť čo si do repertoára priniesli a čo naopak s neochvejnosťou kopírovali. Na niektorých náboženských motívoch chcem dokázať nie len ich štylistický vývoj ale posun v myslení a chápení daného božstva, ktorý s jeho stvárnením úzko súvisí. Práca sa zaoberá najčastejšími námetmi Galských a Severoafrických mozaík a ich interpretáciou. Práca sa delí na tri kapitoly. V prvej sú načrtnuté technologické postupy súviciace s výrobou mozaík. Druhá, obsahovo najväčšia kapitola pojednáva o námetoch Severoafrických mozaík. V podkapitolách prináša rozdelenie na základe najbežnejších scén a to na: náboženské motívy, lovecké scény a scény bojov v amfiteátri.Na konci druhej kapitoly nasleduje krátke zhrnutie nadobudnutých poznatkov. Tretia kapitola pojednáva o námetoch Galských mozaík. Na jednotlivých príkladoch z kontextu prímestských víl, poukazuje na záľubu v luxuse a mytologických scénach. Pojednáva o jednotlivých dielňach v Galii. Štvrtá kapitola sa venuje sfére pôsobenia afrických a galských mozaik. Záver zhrňuje nadobudnuté poznatky a porovnáva tieto dve oblasti na základe námetov.
Umělecká škola v Brně
Smička, Matěj ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Z dříve vypracované studie v předmětu AG32, vznikla následující bakalářská práce, která tuto studii dále rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Téma práce má název Umělecká škola v Brně. Pro toto téma bylo uděleno místo stavby Kraví Hora, Brno, Veveří. Koncept byl do jisté míry ovlivněn svažováním terénu, který se snaží napodobit kaskádovitým umístěním objektů. Nedaleko pozemku se na severní straně nachází zahrádkářská kolonie, na jižní tenisové haly, na východní Budovu Z, Fakulty stavební v Brně a na západní park Kraví hora s hvězdárnou. Hlavní ideu tohoto projektu bylo vytvořit objekt za pomocí geometrie - výsledkem jsou tedy tři hmoty - výseče, které jsem získal průnikem několika různých kruhů a elips. Uspořádání objektů i střední amfiteátr ještě umocňují kaskádovitost. Škola má funkci vzdělávací s přidanou funkcí kulturně-vzdělávací, jelikož součástí je i polyfunkční sál a galerie výtvarného umění.
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Holý, Martin ; Františák, Luboš (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Návrh respektuje původní koncept zahrady vytvořit území uzavřené před okolím. V holandské zahradě navrhuji jeden objekt obsahující galerii, kavárnu, bookshop a edukační centrum. Půdorys objektu vychází z os květné zahrady. Holandská zahrade je prostor neustále se měnící, variabilní jsou také dispozice objektu. V jižní části navrhuji skleníky, venkovní záhony, objekt pro konání workshopů, vodní atrakce a ptačinec na chov ptáků. Půdorysné řešení této části navazuje na půdorys návštěvnického centra v holandské zahradě.
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí23 - 32další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.