|
|
"Toulky přírodou" Série intermediálních realizací v krajině
BALADOVÁ, Barbora
Diplomová práce "Toulky přírodou", je rozdělena na dvě části, na teoretickou část Toulky přírodou a praktickou část videoart. Rozvíjí téma lidské přirozenosti a reaguje na něj z pozice autorské tvorby, která je podložena studiem filosofie a antropologie. V teoretické části se podrobně věnuje vývoji dvou pojmů, příroda a přirozenost. Zabývá se vývojem jedince a společnosti v prostředí, ve kterém žijeme a tím jaký na nás má vliv. Praktický výstup reaguje na současné trendy environmentální tvorby. Toulky přírodou zaznamenávám na třech krátkých videích, sestřihaných z němých snímků. Je to ukázka toho, jak můžeme přírodu vnímat, když jsme její součástí.
|
|
|
Lidská přirozenost u svatého Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce se věnuje Augustinovu pojmu lidské přirozenosti z antropologického hlediska a v jeho vztahu k Boží milosti. Staví na zevrubném popisu období, ve kterém sv. Augustin žil, a to jak z hlediska myšlenkových směrů vzdělanější vrstvy obyvatelstva, tak z hlediska obecných poměrů mezi lidmi doby. Lépe vynikne tato záležitost v polemice s jinými soudobými představami o spáse člověka.
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Boží obraz u Řehoře z Nyssy
Marunová, Magdalena ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Dus, Jan (oponent)
Cílem této práce je představit nauku Řehoře z Nyssy o člověku jako Božím obrazu, která se zakládá především na Řehořově díle Περ κατασκευ ς νθρώπουὶ ῆ ἀ (De hominis opificio). Řehoř ve svém spise vytvořil ze stoických zdrojů, z biblických interpretací inspirovaných Filónem Alexandrijským a Órigenem i z poznatků antického lékařství poměrně systematické antropologické pojednání. Na rozdíl od antických filosofických škol Řehoř odmítá v souvislosti s lidskou bytostí přirovnání k malému světu (mikrokosmu) a říká, že důstojnost člověka nespočívá v podobnosti stvořenému světu, ale v tom, že se člověk podobá Stvořiteli. Existuje mnoho rysů, na nichž se podobnost člověka Bohu zakládá, ale je to především nepochopitelnost, díky níž je člověk obrazem Boha. Nepochopitelnost spočívá v lidské mysli (νο ςῦ ), v níž lze onu podobnost člověka Bohu nejlépe rozpoznat. Mysl nemůže být umístěna nikde v těle a její spojení s tělem je podle Řehoře nevýslovné: mysl nesídlí v žádné části těla, a přece působí v celém těle a je jím ovlivňována. Božím obrazem je celé lidstvo, od prvního stvořeného člověka až po posledního. Až bude naplněn plánovaný počet duší, ustane čas a vše, co se v čase děje. Při konečné apokatastasi bude veškeré lidské či racionální stvoření obnoveno do původního stavu, jaký byl v ráji před tím, než...
|
|
|
Problém přirozenosti ženy
Průšková, Adéla ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je ženská přirozenost. Naší snahou je zachytit podstatu ženství v celku světa. Je rozdíl mezi žitou zkušeností ženy a světem kolem ní. Musíme proto klást otázky, jak je nastavený celý svět kolem nás, co je přirozenost sama o sobě, jak je viděna žena a jak se vidí žena sama. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části se zabýváme přirozeností z pohledu dvou nejvýznamnějších myslitelů starověku, Platóna a Aristotela. V druhé části rozebíráme přirozenost ženy a podstatu ženství z pohledu francouzské filosofky Simone de Beauvoir. V závěrečné části se zamýšlíme nad dílčími fenomény souvisejícími s problematikou ženství v dnešní době jako je tělesnost, důstojnost, kultivace člověka a odpovědnost. V celé práci se jako základní ukazuje požadavek na svobodu člověka v uskutečňování sebe sama, potřeba spolupráce žen a mužů při ustavování základních pravidel světa, který společně obývají tak, aby žena mohla svobodně uskutečňovat sebe sama v souladu se svou žitou zkušeností se světem. Klíčová slova žena, přirozenost, fysis, svoboda, celek světa, mužský svět, ženský svět, transcendence
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Rousseauova verze mýtu vznešeného divocha
Waldová, Klára ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je přiblížit postavení mýtu vznešeného divocha u J.-J. Rousseaua. Konkrétně se budu zabývat Rozpravou o původu a základech nerovnosti mezi lidmi, v níž Rousseau předkládá obraz člověka od jeho počátků až po občanskou společnost, částečně budu čerpat z Emila čili o vychování, kde představuje vznešeného divocha a aplikuje jej na formování budoucích generací. V práci se pokusím nastínit jednotlivé složky studovaného mýtu (mythémy) a zároveň definovat Rousseauův specifický přínos pro francouzské myšlení a literaturu. V závěru se budu snažit poukázat, jakým způsobem se mýtus vznešeného divocha ve francouzské kultuře vyvíjí.
|
|
| |
|
|
Výchova v díle J. J. Rousseaua
Srncová, Kateřina ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce s názvem Výchova v díle J. J. Rousseaua se bude zabývat vystihnutím novátorských zásad výchovy v období 18. století, a to hlavně v díle Emil čili o vychování a v autobiografii Vyznání. Základní principy Rousseauovy filosofie a přístupu k výchově budou podrobněji rozpracovány v rámci kapitol. Po vystižení hlavních principů výchovy u Jean-Jacques Rousseaua se budu v poslední kapitole věnovat porovnání s přístupem k výchově M. Montessoriové. Klíčová slova: výchova, příroda, přirozenost, svoboda, dítě, vychovatel, společnost, společenská smlouva, stát, ideál
|
|
|
Otázka přirozenosti v kontextu české mediální diskuse o podobě porodu
Veverková, Martina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Předmětem této práce je analýza českého mediálního diskursu o podobě porodu se zaměřením na užívání pojmu přirozenost. České porodnictví je ovlivněno dědictvím z doby socialismu a postupně se mění na porodnictví západního typu, kvalita péče je ale stále kritizována a i z tohoto důvodu se znovu objevil domácí porod jako alternativa k dominantním praktikám. Tento fenomén působí v české společnosti poměrně velké kontroverze, které doprovází zmiňovaná mediální diskuse. Hlavními zjištěními analýzy je, že lékaři mají tendenci vždy obhajovat dominantní praktiky, ať už se diskuse týká domácích porodů nebo elektivního císařského řezu (tyto dva fenomény jsou v podstatě odchylkami od dominantních praktik směrem k větší přirozenosti, respektive k úplné medikalizaci) - právě v tomto druhém případě se stávají obhájci přirozenosti. Soukromé porodní asistentky, které se staví proti dominantním praktikám, nejsou schopny do médií dostatečně sdělit pozitiva jejich praktik a idey přirozeného porodu, což může být příčinou jejich neúspěchů při prosazování legislativního ukotvení domácích porodů. Klíčová slova Sociologie těla, sociologie porodu, medikalizace, domácí porod, přirozenost
|
host ::
RSS.