|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
|
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Kubíčková, Daniela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a "lidová" odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé...
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Odsun/vyhnání sudetských Němců v reflexi dobového tisku a v české poválečné literatuře
Bohuslavová, Renáta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce analyzuje problematiku odsunu/vyhnání Němců v československém poválečném tisku v letech 1945-1948. Soustřeďuje se na první kritické názory zveřejněné v této době ve vybraných periodikách. Prostor je dán i předválečným souvislostem a myšlence vzniku odsunu Němců během druhé světové války z Československa. Hlavní pozornost je ale věnována týdeníkům Obzory a Vývoj s šéfredaktorem Pavlem Tigridem pod záštitou Československé strany lidové. Opomenut není ani nezávislý týdeník Dnešek vedený Ferdinandem Peroutkou. Společně s nimi práce mapuje i činnost Přemysla Pittera a Michala Mareše, jejichž kritické postřehy byly v poválečném období podstatné. Skrze uvedené osobnosti a jimi uveřejněné články práce zachycuje pohled na problematiku odsunu a to z perspektivy neoficiálních periodik třetí republiky. Klíčová slova: tisk, odsun Němců, reflexe, Československo 1945-1948
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Věnuje se také důležitým právním událostem, které ve Spolkové republice v souvislosti se sjednocením a v návaznosti na dohodu, proběhli. Druhá část se zabývá vlivem tohoto dokumentu na formování vztahů mezi Německem a Československem, respektive Českou republikou. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kterým se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti, a na něj navázané konfiskační dekrety. Němci z Československa v Německu založili Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
| |
|
|
Případ Budínka - Obsahová analýza obrazu odsunu Němců v tištěných médiích
Komasová, Sarah ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem odsunu Němců po 2. světové válce. Jedná se o případovou studii, zaměřenou na analýzu novinových článků, které se týkají objevu hromadného hrobu Němců u obce Dobronín. Pro zpracování velkého množství českých zdrojů byla zvolena metoda frekvenční analýzy, objemově menší vzorek německých článků byl zpracován s využitím kvalitativního přístupu. Cílem práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem média zobrazují odsun a přiklánějí-li se k argumentům blízkým jeho "zastáncům," nebo "kritikům." Toto dělení práce přebírá z článku Michala Kopečka a Miroslava Kunštáta. Na základě výsledků frekvenční analýzy práce dochází k závěru, že oběti jsou nejčastěji identifikovány jako Němci, negativně bývá jejich identita propojována s členstvím v nacistických organizacích, v pozitivním smyslu jsou vnímáni jako členové vesnické komunity. Podávaný obraz se však liší dle jednotlivých periodik. Periodika bližší kritickému náhledu často využívají spojování identity vrahů s komunistickou stranou. Významné jsou i rozdíly v míře využití expresivních výrazů. Průběh mediální kauzy je naopak dobře viditelný na diskuzi okolo vztyčení pietního kříže. Rozbor německých článků naopak poukazuje na zvýšený zájem německých čtenářů o problematikou Benešových dekretů a o přístup obyvatel obce k nálezu.
|
|
| |
host ::
RSS.