|
|
Dějepis v době klimatické krize Jaké implikace mají probíhající environmentální krize pro výuku dějepisu na českých základních školách?
Černínová, Anna ; Pinkas, Jaroslav (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Tato práce reaguje na potřebu aktualizace vzdělávání a výchovy vzhledem k závažnosti současných environmentálních problémů a snaží se ji vztáhnout ke školnímu předmětu dějepis. Cílem této práce tedy je alespoň částečně zodpovědět, jakým způsobem by se dějepis mohl nebo měl přizpůsobit probíhající klimatické krizi tak, aby žáci a žákyně měli větší šanci úspěšně čelit jejím výzvám. Pro takový úkol bylo nejdříve potřeba zmapovat, jaké koncepty a teoretické rámce lze v českém i zahraničním pedagogickém prostředí využít v našem přístupu k otázkám týkajícím se klimatické krize. Konkrétně jsem analyzovala východiska průřezového tématu environmentální výchova v RVP ZV a publikaci Klima se mění - a co my? od Petra Daniše a kol., další možné přístupy vyplynuly z analýzy také některých zahraničních kurikul - konkrétně z finského a new jerseyského. Možné implikace pro dějepisné hodiny jsem v neposlední řadě rozšířila i díky analýze některých dalších odborných publikací zahraniční provenience. Jednalo se například o práce týkající se transformativního vzdělávání nebo environmentální historie. V návaznosti na tyto analýzy jsem se pokusila detailněji problematizovat některé figury moderního diskurzu, které se zdají být vzhledem k aktuální environmentální krizi neproduktivní. Přiblížila jsem tak problematičnost...
|
|
|
Edukační projekty na poli orální historie
Boháčková, Pavlína ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza tří edukačních projektů, které jako svou hlavní metodu využívají metodu orální historie. Jedná se o projekty Příběhy našich sousedů organizace Post Bellum, Československo v paměti žen organizace Gender Studies a literární soutěž Zlatý diktafon, kterou vypisuje Česká asociace orální historie. Práce zasadí projekty do kontextu organizací a spolků, které je zaštiťují. Dále se zaměří na didaktickou teorii, způsob a mechanismy, které projekty využívají k výuce dějepisu. Závěrečná část práce se bude věnovat sebereflexi jednotlivých projektů pomocí rozhovorů s jejich vedoucími. Informace a podklady pro zpracování bakalářské práce budou čerpány ze studia odborné české, anglické a německé literatury a projektových metodik. Klíčová slova: orální historie, projektové vzdělávání, paměťová studia, didaktika dějepisu
|
|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Výuka kolonialismu na českých školách
Landsmann, Jiří ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sixta, Václav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku kolonialismu. Nejedná se však o teoretickou práci. Hlavní cíl této práce spočívá v rozebrání výuky samotného tématu na českých základních školách. Práce by se dala rozdělit do tří pomyslných částí. V první části práce je charakterizována metodologie diplomové práce, s ní související koncepty historického myšlení a pojetí kolonialismu v historiografii. Na tuto část navazuje druhá část. V té je charakterizováno, jakým způsobem s tématem kolonialismu pracují učebnice, weby a rámcový vzdělávací program pro základní školy. V poslední části práce je popsán výzkum, který provedl autor této práce. Ten spočíval v návštěvě několika základních škol, kde provedl rozhovory s vyučujícími a sledoval samotnou výuku. Jak už se zmínilo, práce vychází z konceptů historického myšlení. Předpokladem je, že téma bude problematické a bude směřovat k tomu, aby k němu vyučující i žáci zaujali určitý hodnotový postoj. Dále je téma sledováno z konceptu příčin a důsledků a dobových perspektiv.
|
|
|
Současné učebnice dějepisu jako prostředek k rozvíjení historického myšlení žáků základních škol - příklad Velké francouzské revoluce
Tomčíková, Eva ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce zkoumá zpracování tématu Velké francouzské revoluce ve třech vybraných učebnicích, korespondujících pracovních sešitech a případně metodických příručkách pro české základní školy (učebnice od nakladatelství Fraus, Nová škola a od Státního pedagogického nakladatelství), a to skrze tří ze šesti konceptů historického myšlení určených Petrem Seixasem. Vybrané koncepty jsou: (identifikovat) kontinuitu a změnu, (analyzovat) příčinu a důsledek a (zaujmout) historickou perspektivu. Práce obsahuje část teoretickou (kapitoly o historické gramotnosti, badatelské výuce, šesti konceptech historického myšlení, vymezení tématu Velké francouzské revoluce a jeho zpracování v historiografii, významu učebnic ve výuce) a praktickou (analýza a srovnání vybraných učebnic, pracovních sešitů a metodických příruček dle třech vybraných konceptů historického myšlení, návrh vlastní lekce na dané téma v rozsahu tří vyučovacích hodin zaměřené na rozvíjení historického myšlení žáků v oněch třech vybraných konceptech historického myšlení). Vzhledem k současnému stavu výzkumu učebnic dle Seixasových konceptů, který je velmi limitovaný, je metodika a výzkumné otázky vytvořena nově a do určité míry experimentálně. Výsledkem zkoumání této diplomové práce je fakt, že dané učebnice pro rozvoj historického myšlení žáků...
|
|
|
Panelové sídliště a jeho didaktické využití ve výuce dějepisu
Jahelková, Kateřina ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje didaktickému využití tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu s ohledem na rozvoj historického myšlení. První část je teoretická a zabývá se historickým vývojem bytové výstavby v Československu ve světovém kontextu. Druhá část zpracovává metodická východiska pro přípravu výukového materiálu s ohledem na závazné kurikulární dokumenty a prezentuje příklady didaktického využití tohoto tématu v historickém vzdělávání. Dále jsou podrobněji promýšlena možná východiska využití tématu panelových sídlišť k rozvoji historického myšlení. Třetí část představuje přípravu výukové lekce, která byla realizována v listopadu 2021 na Základní škole Korunovační v Praze. Výuková lekce byla vytvořena pro účely této práce na základě rozvoji šesti hlavních konceptů historického myšlení. Práce prokázala využitelnost tématu panelových sídlišť ve výuce dějepisu, ale také poukázala na limity zvolené metody, zejména na potřebu postupného rozvíjení konceptů. KLÍČOVÁ SLOVA výuka dějepisu, panelové sídliště, historické myšlení, badatelská výuka, 20. století
|
|
|
Výuka dějepisu na Mělnicku v 70. a 80. letech 20. století
Horáková, Eliška ; Pinkas, Jaroslav (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat výuku dějepisu v období 70. a 80. let 20. století se zaměřením na mělnický region. Zároveň čtenářům přibližuje situaci v Československé socialistické republice během období tzv. normalizace a poměry na Mělnicku ve stejné době. K tomu využívá literaturu, periodika, primární prameny, a především vzpomínky pamětníků - žáků a učitelů. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola popisuje metodologii výzkumu a vysvětluje, jakým způsobem byly vedeny a hodnoceny rozhovory, které pro účely této práce vznikly. Druhá kapitola charakterizuje poměry v Československu po 21. srpnu 1968 až do Sametové revoluce. Třetí kapitola nastiňuje situaci na Mělnicku ve stejném období, zaměřuje se předevšímna samotné město Mělník. Čtvrtá kapitola se věnuje obecným poměrům ve školství. Pátá kapitola představuje podobu vyučovacího předmětu dějepis v této době a zaměřuje se i na vyučující tohoto předmětu. Šestá kapitola je věnována didaktice dějepisu, nastiňuje, jak vypadaly vyučovací hodiny dějepisu, a analyzuje dobové učebnice. Sedmá kapitola se zabývá metodikou dějepisu - charakterizuje metody a formy výuky, prezentuje i typické pomůcky této doby. Cenným zdrojem informací byly vzpomínky pamětníků. Rozhovorů s pamětníky jsem uskutečnila celkem dvacet dva - deset s žáky a...
|
|
| |
|
|
Srovnání didaktického potenciálu rakouských a českých učebnic dějepisu na příkladu vybraných dějinných událostí
Hrabáková, Simona ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat a srovnat didaktický potenciál českých a rakouských učebnic dějepisu s ohledem na jejich ukotvení ve vzdělávacím systému a práci s historickým myšlením a historickou gramotností, obecně s rozvíjením klíčových kompetencí žáků. Práce zohledňuje rozdílnost ve vzdělávacích systémech obou zemí, učebních osnovách a celkově pracuje s cíli, které si moderní výuka dějepisu klade. Srovnání je provedeno na dějinných událostech, které tyto dvě země spojují, a jádrem práce je analýza zpracování těchto témat z hlediska cílů badatelské výuky. Výstupem práce je konkrétní výuková jednotka, která pracuje s českou i rakouskou učebnicí a snaží se postihnout hlavní teze moderní didaktiky dějepisu. Klíčová slova Učebnice, výuka dějepisu, Česká republika, Rakousko, badatelská výuka, historické kompetence, historická gramotnost
|
|
| |
host ::
RSS.