|
| |
|
|
Rodinná politika ve vztahu k rodinám po rozvodu
Krejčíková, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodinnou politikou ve vztahu k rodinám po rozvodu/rozchodu. Autorka práce poukazuje na problémy, se kterými se neúplné rodiny po rozvratu nejčastěji potýkají. Práce se zaměřuje především na existující možnosti úpravy poměrů nezletilých dětí po rozvodu. Hovoří o tom, jaká rizika mohou přinášet jednotlivé úpravy poměrů pro dítě a jaké okolnosti vedly ke změně v oblasti úpravy poměrů. Práce obsahuje kazuistiky k jednotlivým formám péče po rozvodu. V souvislosti s vyživovací povinností se práce zaměřuje na dosavadní veřejněpolitické nástroje sloužící k vymáhání vyživovací povinnosti a nově vznikající politice v podobě "institutu zálohového výživného". Stanovených cílů diplomové práce bylo dosaženo na základě provedeného desk research a především na základě získaných primárních dat z kvalitativního výzkumu, který byl realizován formou expertních polostrukturovaných rozhovorů. Neúplné rodiny jsou na základě hlavního teoretického východiska ale i výsledků provedeného výzkumu pojímány za skupinu "dependents". Mezi další teoretická ukotvení diplomové práce patří teorie materiální a psychické deprivace. O materiální deprivaci je hovořeno v souvislosti s neplacením vyživovací povinnosti povinným rodičem, v jejímž důsledku se neúplné rodiny v naprosté většině v čele s matkou dostávají...
|
|
|
Vybrané otázky výživného se zvláštním zřetelem na dobré mravy
Brůnová, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Diplomová práce, Vybrané problémy výživného se zvláštním zřetelem na dobré mravy, se zabývá právními otázkami výživného, zejména v souvislosti s dobrými mravy (boni mores), které reprezentují princip ekvity a jsou morální nástavbou zákonných ustanovení v českém právu. Účelem této práce je identifikovat nejfrekventovanější záležitosti, kterými se právo zabývá a popsat jejich právní řešení s ohledem na právní úpravu, platnou a účinnou, do konce roku 2013 a novou právní úpravu po rekodifikaci českého soukromého práva účinnou od 1.1.2014. Doktrína dobrých mravů a právní ustanovení upravující výživné doznaly po rekodifikaci změn ovlivňujících interpretaci a aplikaci. Výživné a dobré mravy jsou zkoumány společně, resp. jsou zkoumány jeden v souvislosti s druhým, v této diplomové práci, protože předchozí právní úprava mezi nimi založila zvláštní souvislost, což vedlo ke značnému množství judikatury v této oblasti, která nyní musí být revidována. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které jsou dále děleny na podkapitoly. První kapitola je zaměřena na teoretický základ doktríny dobrých mravů, roli, kterou hraje v českém právu, význam, který má pro českou právní teorii a zevrubný výzkum konceptu dobrých mravů včetně historického vývoje od starověkého Říma. Tato kapitola je dále zaměřena na dobré mravy a další...
|
|
|
Výživné mezi manžely , výživné rozvedeného manžela, výživné mezi registrovanými partnery
Kočí, Petra ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Resumé Předkládaná práce se věnuje výživnému, konkrétně vyživovací povinnosti mezi manžely v průběhu manželství i po jeho zániku, a vyživovací povinnosti registrovaných partnerů. Vyživovací povinnost a právo na výživné je v poslední době ve společnosti velmi diskutované téma, a to zejména v důsledku vysoké rozvodovosti. Není novinkou, že rozvod manželství či zánik partnerství výrazně ovlivní všechny zúčastněné nejen citově, ale také ekonomicky. Právě v těchto případech zákon poskytuje ekonomicky slabším členům rodiny ochranu v podobě institutů vyživovací povinnosti. Největší pozornost bývá ale věnována výživnému rodičů vůči dětem, a ostatní druhy jsou odsunovány do pozadí, ačkoli jim rozhodně nelze přičítat menší význam. Cílem práce je analyzovat aktuální právní úpravu výše jmenovaných institutů v českém právním řádu a srovnat jí s původní úpravou již zrušeného zákona o rodině. Po nedávné občanskoprávní rekodifikaci byla totiž většina relevantních ustanovení začleněna do občanského zákoníku, avšak obsahově nebyla nikterak zásadně měněna. Práce se v zásadě dělí do čtyř hlavních celků. První, nejvýznamnější část mapuje hmotněprávní úpravu všech výše uvedených institutů, snaží se je definovat, blíže charakterizovat a věnovat se související problematice. Vzhledem k tomu, že nároky plynoucí z těchto institutů...
|
|
|
Věcný návrh zákona na zálohové výživné v kontextu teorie sociální konstrukce cílových skupin
Horčicová, Magda ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výživné, jeho možné alternativy a možnosti, které rodič má, aby výživné mohl vymoci. Ač je výživné určeno dítěti, neplacení výživného má přímý vliv především na rodiče, který má dítě v péči. Tento jev budu vztahovat k matkám samoživitelkám. Práce je zpracována jako případová studie. Data jsou čerpána od aktérů zainteresovaných v problematice výživného (ministerstva, Exekutorská komora ČR a neziskové organizace), dále jsou doplněna o data z Českého statistického úřadu. Skrze teorii sociální konstrukce cílových skupin dle Schneider a Ingram je v práci poukázáno na aktuální věcný návrh zákona o zálohovém výživném. Z rozebrání zákona vyplývá, že by v první fázi tento věcný návrh zákona mohl být pozitivního charakteru, ale při hlubším prostudování a diskusích jsem zjistila, že by mohl matkám samoživitelkám spíše uškodit a není jim skrze něj umožněna pomoc v tu chvíli, kdy to potřebují. Zálohové výživné by matky samoživitelky dostaly po sedmi až osmi měsících, kdy otec dítěte neplní vyživovací povinnost. Při opakovaném přezkoumání na nárok zálohového výživného nemá matka samoživitelka jistotu, že na něj znovu dosáhne. Tento návrh zákona také předpokládá, že exekuce na majetku neplatícího otce bude neúspěšná, což má za následek finanční zátěž pro matku samoživitelku....
|
|
|
Manželství
Daňková, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
68 RESUMÉ Tématem mé práce je institut "Manželství". Toto téma jsem si vybrala, protože bych se i v budoucím povolání chtěla věnovat rodinnému právu a právní úpravě s manželstvím spojené. Zároveň si myslím, že je manželství významným právním i společenský institutem, což dokazuje jeho dlouhověká historie. Tato diplomová práce zohledňuje historický právní vývoj, ale především se zabývá současnou platnou právní úpravou. Konkrétně se zabývá vznikem manželství, zánikem manželství a právními následky, jenž takové právní jednání přináší. Pozornost jsem věnovala i právní úpravě práv a povinností manželů. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována Úvodu. Další tři kapitoly se zabývají samotným institutem manželství a jeho aspekty. Poslední pátá kapitola je Závěr. Vedle těchto kapitol obsahuje práce i Obsah, Seznam použité literatury a Přílohy. Druhá kapitola popisuje historický vývoj právní úpravy institutu manželství. Tato kapitola je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první z nich je věnována manželství v římském právu, a druhá zachycuje vývoj právní úpravy manželství na českém území. Třetí kapitola se věnuje platné právní úpravě manželství v České republice a obsahuje dalších sedm podkapitol. První podkapitola vyjmenovává právní prameny upravující manželství v České republice. Druhá...
|
|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
|
Majetkové následky spojené s rozvodem manželství
Paseková, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Radvanová, Senta (oponent)
Manželství je právní a společenská instituce, která tvoří legislativní základ pro rodinu. Jedná se o trvalé soužití dvou osob různého pohlaví založené zákonem stanoveným způsobem, tj. sňatkem. Ve chvíli, kdy snoubenci uzavírají sňatek, si jistě žádný z nich nedokáže představit, že by jejich manželství mohlo skončit rozvodem. Rozvod je právním aktem ukončení manželství. Jde o morální a právní problém, dotýkající se všech oblastí společenského a rodinného života účastníků. A přesto se v dnešní době v České republice dle statických údajů rozvádí téměř každé druhé manželství. Český statistický úřad uvádí, že průměrná délka trvání manželství při rozvodu činí 12,3 let. V množství rozvodů v Evropské unii se naše země řadí na přední místo spolu s Estonskem a Litvou. Naopak nejméně rozvodů je v Řecku, Itálii a Irsku. Například Malta jako poslední evropská země povolila rozvody až v roce 2011, kdy o tom hlasoval parlament. Rozvod manželství zasahuje především tři majetkové oblasti společného života manželů a to společný majetek manželů, bydlení manželů a výchovu a výživu společných nezletilých dětí. V rámci rigorózní práce s názvem "Majetkové následky spojené s rozvodem manželství" se budu zabývat těmito třemi majetkovými oblastmi zasaženými rozvodem. Cílem mé práce je najít nejlepší způsob, jak postupovat v případě,...
|
|
|
Relevantní aspekty při určování výše výživného rodičů k dětem
Žižka, Petr ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Relevant aspects for determining the amout of maintenance obligations of parents to children Abstract Ve své práci jsem se zabýval tématem výživného rodičů k nezletilým dětem, způsobem, jakým je určován jeho rozsah a popisem hlavních aspektů, které je nutné při určování jeho rozsahu zohlednit. Vlastní text práce je doplňován také o názory odborníků z praxe, obsažené v judikatuře, jakož i v odborných článcích a publikacích. První kapitoly mé práce jsou koncipovány jako teoretický úvod do dané problematiky. Úvodní část mé práce obsahuje stručný výklad týkající se základních pojmů používaných v této práci a seznamuje čtenáře s problematikou vyživovací povinnosti a způsoby jejího plnění. Práce obsahuje základní informace o jednotlivých druzích vyživovacích povinností, s jejich vzájemnými vztahy, podobnostmi, ale také rozdíly. Tato část práce poskytuje komplexní pohled na právní úpravu vyživovací povinnosti v České republice, a společně s ním předkládá k čtenářově uvážení možné způsoby překonání některých jejích nedostatků, s přihlédnutím k zahraniční právní úpravě, již provedeným pokusům o jejich překonání, jakož i názorům odborníků z praxe. Hlavní důraz diplomové práce je kladen na část zabývající se členěním a bližším pohledem na konkrétní aspekty, které je soud při svém rozhodování povinen zohlednit nebo se...
|
|
|
Samoživitelství jako veřejněpolitický problém: vymezení problému různými aktéry a návrh politiky
Hejzlarová, Eva ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent) ; Žižková, Jana (oponent)
Hlavní linkou disertační práce je hledání odpovědi na otázku, proč se v minulých letech nepodařilo na půdě Parlamentu prosadit opatření, která by zlepšila kvalitu života neúplných rodin, a co by bylo možné udělat pro to, aby byla tato opatření přijata. Teoretickou oporu pro zodpovězení obou otázek nabízí analýza rámců Schőna a Reina, která pracuje s představou soupeřících rámců a překlenutí konfliktu prostřednictvím přerámování, a teorie sociální konstrukce cílových skupin Schneider a Ingram. Na základě analýzy stenozáznamů z projednávání problematiky neplatičství (konkrétně návrhů na náhradní, resp. zálohované výživné) a svěřování dětí do péče (konkrétně návrhu na posílení střídavé výchovy) jsou rekonstruovány příslušné soupeřící rámce (v případě neplatičství jde o tři rámce, v případě svěření do péče dva). Tyto soupeřící rámce, resp. absence práce s nimi, mohou být příčinou neschopnosti politické reprezentace řešit výše uvedenou agendu. Jako možné přerámování problému v oblasti neplatičství výživného je popsána "efektivní penalizace dlužníka". Na základě teorie sociální konstrukce cílových skupin je návrh přerámování doplněn o apel na zdůrazňování dětí jako výhradní cílové skupiny politiky (na rozdíl od rodičů z neúplných rodin je obtížné konotovat ji negativně, a proto má větší šanci na...
|
host ::
RSS.