|
|
Kompostovaní materiálů obsahujici mikropolutanty
Kočí, Petra ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Mikropolutanty jsou látky antropogenního původu, nacházející se v životním prostředí v řádových koncentracích ng·g-1 - mg·g-1. Mohou být čistě syntetické, nebo přírodního původu. Do životního prostředí se dostávají díky různým lidským činnostem. I přes svou nízkou koncentraci v životním prostředí představují reálné riziko pro organismy kvůli svým specifickým biologickým účinkům. Kal z čistíren odpadních vod se díky svému vysokému obsahu živin používá v zemědělství. Prostřednictvím jeho použití se mikropolutanty v něm obsažené mohou dostat do životního prostředí. Kompostování je levná bioremediační metoda, používaná už od 80. let minulého století. Tato diplomová práce se zabývá kompostováním kalů z čistíren odpadních vod, kontaminovaných mikropolutanty. Vysoká míra degradace byla pozorována u uměle kontaminovaného kalu, především u ED (až 100 %). U kalu z průmyslové výroby léčiv byla pozorována degradace jen u některých látek, některé látky se nedegradovaly vůbec.
|
|
|
Výživné mezi manžely , výživné rozvedeného manžela, výživné mezi registrovanými partnery
Kočí, Petra ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Resumé Předkládaná práce se věnuje výživnému, konkrétně vyživovací povinnosti mezi manžely v průběhu manželství i po jeho zániku, a vyživovací povinnosti registrovaných partnerů. Vyživovací povinnost a právo na výživné je v poslední době ve společnosti velmi diskutované téma, a to zejména v důsledku vysoké rozvodovosti. Není novinkou, že rozvod manželství či zánik partnerství výrazně ovlivní všechny zúčastněné nejen citově, ale také ekonomicky. Právě v těchto případech zákon poskytuje ekonomicky slabším členům rodiny ochranu v podobě institutů vyživovací povinnosti. Největší pozornost bývá ale věnována výživnému rodičů vůči dětem, a ostatní druhy jsou odsunovány do pozadí, ačkoli jim rozhodně nelze přičítat menší význam. Cílem práce je analyzovat aktuální právní úpravu výše jmenovaných institutů v českém právním řádu a srovnat jí s původní úpravou již zrušeného zákona o rodině. Po nedávné občanskoprávní rekodifikaci byla totiž většina relevantních ustanovení začleněna do občanského zákoníku, avšak obsahově nebyla nikterak zásadně měněna. Práce se v zásadě dělí do čtyř hlavních celků. První, nejvýznamnější část mapuje hmotněprávní úpravu všech výše uvedených institutů, snaží se je definovat, blíže charakterizovat a věnovat se související problematice. Vzhledem k tomu, že nároky plynoucí z těchto institutů...
|
host ::
RSS.