|
| |
|
|
Valenční slovník arabských sloves
Bielický, Viktor ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Žabokrtský, Zdeněk (oponent) ; Danecki, Janusz (oponent)
(CZ) Valenční slovník arabských sloves PhDr. Viktor Bielický Tato disertační práce tvoří teoretické zázemí pro tvorbu valenčního slovníku sloves moderní spisovné arabštiny (MSA), jenž má primárně podobu elektronické databáze. Na popis slovesné valence v arabštině je aplikován teoretický rámec Funkčního generativního popisu. První kapitola je úvodem do slovesného systému MSA, přičemž hlavní důraz je kladen na sémantiku derivačních vztahů uvnitř systému slovesných kmenů. Druhá kapitola podává přehled o dosavadním bádání v oblasti valence v arabštině a také o projektech zaměřených na tvorbu elektronických databází arabských sloves. Třetí kapitola představuje valenční složku Funkčního generativního popisu a také podává charakteristiku popisu valence ve dvou rozsáhlých valenčních slovnících čestiny - VALLEXu a PDT-Vallexu. Čtvrtá kapitola, jež tvoří jádro práce, je zaměřena na sémantiku a povrchovou realizaci valenčních doplnění sloves v MSA - aktantů, kvazivalenčních a volných (adverbiálních) doplnění. Pátá a poslední kapitola popisuje metodologii a strukturu valenčního slovníku, jehož tištěná verze se nachází v příloze této disertační práce. Klíčová slova: valence slovesa, moderní spisovná arabština, Funkční generativní popis, lexikografie, korpusová lingvistika, valenční slovník, sémantika, syntax
|
|
|
Nominální kolokace v italském občanském zákoníku
Tomaščínová, Jana ; Radimský, Jan (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent) ; Skřejpek, Michal (oponent)
Tato práce pojednává o různých aspektech nominálních konceptuálních kolokací v italské legislativě, respektive v občanském zákoníku. Teoretická část se soustředí především na dva základní problémy. Za prvé je to kritické zhodnocení dosavadních prací o právním jazyce italském, francouzském a českém jakožto odborného subkódu národního jazyka a jeho slovní zásobě. Rovněž je podána analýza právních textů z hlediska funkčních stylů a je řešena otázka identifikace právního termínu. Za druhé je to analýza různých přístupů k vymezení pojmu kolokace a k otázce existence kolokací v odborném jazyce. Praktická část práce se věnuje gramatické, syntaktické a konceptuální analýze excerpovaného materiálu. Řešeny jsou též základní otázky translatologické a lexikografické, které jsou spojené především s rozdílným konceptuálním obsahem občanskoprávních nominálních kolokací v italském a českém právním systému.
|
|
|
Lexicographical Treatment of the Musical Terminology - Verbs in Focus
Suchánková, Eva ; Šemelík, Martin (vedoucí práce) ; Vachková, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování sloves z oblasti odborného hudebního názvosloví podle lexikografického rastru pro německo-český slovník hudební terminologie, který bude k dispozici v podobě online databáze do konce roku 2014. Při zpracovávání sloves jsem použila mj. empirickou metodu spočívající v rešerši v internetových jazykových korpusech, kde byly vyhledávány relevantní příklady použití sloves. Jedním z hlavních aspektů, kterým se práce věnuje, je určení množiny slovesných hesel, které budou do databáze zařazeny. Při výběru sloves byl hlavním zdrojem Duden Universal Wörterbuch (DUW), jehož makrostruktura se ve věci inventarizace německých hudebních termínů ukázala jako nedostatečná. Proto byla množina sloves určených ke zpracování rozšířena o další hesla.
|
|
|
Česká lexikografie 15.století
Voleková, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Mgr. Kateřina Voleková Česká lexikografie 15. století Czech Lexicography of the 15th Century Abstrakt Disertační práce se věnuje vývoji české středověké lexikografie. Na základě výzkumu bohatého rukopisného materiálu čítajícího přes 350 položek popisuje vývoj české lexikografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a rozkvět české lexikografie v 15. století se zaměřením na překladová lexikografická díla latinsko-česká, česko- latinská a vícejazyčná. Pozornost je věnována též nečetným českým výkladovým slovníkům. Vysoké množství různorodých lexikografických památek je roztříděno podle formálních a obsahových kritérií. Z hlediska formy a makrostruktury rozlišujeme české glosy v latinském a latinsko-německém slovníku, překladový slovník s češtinou jako jedním z překladových jazyků, slovník uspořádaný abecedně (alfabetář) a věcně (nomenklátor) a neuspořádaný slovník. Z hlediska obsahu dělíme texty na rozsáhlé slovníky pokrývající co největší část slovní zásoby a krátké slovníčky zaměřené na určitou úzkou část slovní zásoby. Lexikografické památky jsou v práci uvedeny se stručným popisem, který je u vybraných textů, především krátkých a dosud nevydaných, doplněn jejich transkribovanou edicí. Součástí práce jsou sondy do pravopisu a jazyka staročeských...
|
|
|
Lexical elements of National Socialist language and their lexicographic treatment
Kolář, Daniel ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lexikálními prvky německého jazyka doby nacismu a má za cíl prozkoumat jejich lexikografické zpracování. V teoretické části jsou předně nastíněny základní historické souvislosti mezi jazykem, lexikografií a politickým režimem a vysvětluje se vliv politiky na jazyk na základě tří historických příkladů, z nichž nejdůležitějším je jazyk Třetí říše. U jazyku Třetí říše jsou dále vysvětleny přístupy k jazyku a k péči o jazyk ze strany NSDAP. Teoretická část je zakončena charakteristikou a přehledem nejdůležitějších lexikografických projektů realizovaných v době nacismu. Praktická část je zaměřena na současné lexikografické zpracování určitých vybraných lexémů, které byly nejhojněji používány v době nacismu. Toto zpracování vychází především ze srovnání jejich tehdejších a současných významů a jejich zastoupení v současných diskursech. Diskursy jsou analyzovány pomocí korpusových metod vyvinutých v Institutu pro německý jazyk v Mannheimu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Teoretické problémy španělské lexikografie
Johnová, Barbara ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Diplomová práce Teoretické problémy španělské lexikografie seznamuje čtenáře s úskalími tvorby obecných výkladových slovníků. Práce má dva hlavní cíle. Prvním cílem je shrnout nejčastější lexikografické problémy a pokusit se nalézt jejich uspokojivá řešení v praxi na základě analýzy významných odborných studií zabývajících se touto problematikou. Tyto problémy jsou v práci rozčleněny do dvou skupin podle toho, zda se vztahují k makrostruktuře (souhrnu slovníkových hesel), či mikrostruktuře (souboru informací o heslovém slově). Pokud jde o makrostrukturu, hlavním problémem je volba kritérií pro výběr slovníkových hesel. V současné deskriptivní lexikografii se jako stěžejní jeví kritérium četnosti výskytu lexikální jednotky v jazykovém úzu. Do makrostruktury obecných výkladových slovníků by obecně neměla být zařazována vlastní jména, své místo by v ní naopak měly mít produktivní afixy a afixoidy, frazeologické jednotky s vysokou úrovní idiomatičnosti, zkratky a často užívané neologismy. Práce se věnuje i problému rozlišení případů homonymie a polysémie a jeho důsledkům pro lexikografickou praxi. Kapitola věnovaná mikrostruktuře se pak soustředí především na problematiku formulace lexikografické definice, přičemž požadavek její srozumitelnosti pro uživatele je nadřazen požadavkům ostatním. Práce...
|
|
|
Francouzská deminutiva v lexikografické tradici (16.-18. století)
Šikýřová, Barbora ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tendencemi ve vývoji deminutiv ve francouzských slovnících mezi lety 1539 a 1787. V tomto období se vyvíjí jak nově vznikající disciplína francouzské lexikografie tak i samotný francouzský jazyk. Deminutiva spadají do množiny slov, která byla v průběhu 17. století deklasifikována a byla ohodnocena jako nevhodná pro promluvu počestného člověka - "honnte homme", i přestože se v předchozím století těšila relativní oblibě. Na základě rešerší v sedmi lexikografických dílech (ve slovnících Roberta Estienna, Jeana Nicota, Randla Cotgrava, Pierra Richeleta, Antoina Furetira, Francouzské akademie a Abbého Férauda) jsou představena deminutiva, která se v nich vyskytují a vzniká možnost sledování stability jednotlivých lexémů i této kategorie jako celku. Setkáme-li se ve slovnících konce 17. a 18. století s deminutivním tvarem, jedná se často o lexikalizované deminutivum, nezávislé na původně zdrobnělém slovu. Nově také přibývá hodnocení ze stran autorů v podobě marque d'usage, které zpravidla vyčleňuje deminutivum mimo bon usage. Výskyt syntetických deminutiv, jejich následný částečný zánik a nahrazování deminutivy analytickými tak reflektuje degradaci statutu deminutivní derivace v jazyce klasické Francie a koresponduje s vývojem francouzštiny směrem k větší analytičnosti....
|
host ::
RSS.