|
|
Formování a vývoj nekmenového deklinačního typu píseň
Vajdlová, Miloslava ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Pleskalová, Jana (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Předkládaná práce se zabývá procesem formování nového, nekmenového deklinačního typu píseň v historické češtině, jeho utvářením a následným vývojem od období staročeského přes dobu humanistickou a barokní, periodu obrozeneckou a poobrozeneckou až po hranice 20. století. Věnuje se stanovení příčin vzniku tohoto deklinačního typu, určení doby, kdy přibližně ke konstituování nové deklinace dochází, periodizaci a charakteristice následného vývoje typu a stanovuje také faktory ovlivňující deklinační stabilitu či nestabilitu jmen zasažených procesem formování nového typu. Součástí práce jsou též popis a analýza dlouhodobého historického vývoje jednotlivých skupin substantiv, jež se na utváření tohoto deklinačního typu podílejí, a přehled, zda a jakým způsobem nový deklinační typ reflektují vybrané historické dobové mluvnice a gramatické příručky z období humanismu a baroka.
|
|
|
Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující
Nejedlý, Petr ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Pleskalová, Jana (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Petr Nejedlý: Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující (abstrakt disertační práce) Práce se zabývá staročeskými lexikálními jednotkami, které ustupují z centra na periferii lexikálního systému. Zkoumá předpoklady takového procesu - ztrátu systémových vazeb lexikální jednotky - a popisuje jeho jednotlivé formy (krajním případem je zánik lexikální jednotky). Podává přehled jazykových a mimojazykových faktorů, které vycházejí z vývoje lexikální jednotky a její ústup na periferii ovlivňují. Všímá si systémových změn v jazyce, které pozměňují vnitřní poměry uvnitř lexikálního systému a vedou rovněž k ztrátě centrálního postavení některých lexikálních jednotek.
|
|
|
Raněnovověké rukopisy v českých muzeích a možnosti jejich využití pro výzkum českého jazyka a literatury 17. a 18. století
Fidlerová, Alena ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Kolár, Jaroslav (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Práce se skládá ze dvou žánrově odlišných částí: jako druhá z nich je podána ta část textu knihy FIDLEROVÁ, Alena; BEKEŠOVÁ, Martina, a kol.: Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách II (K-O). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007, za jejíž konečnou podobu je zodpovědná autorka práce (asi 560 stran tisku). Je to praktická ukázka způsobu zpracování a zpřístupnění velkého množství rukopisného pramenného materiálu tak, aby mohl být úspěšně využíván vědci různých oborů zabývajícími se raným novověkem, a zároveň je to i součást pramenné základny pro úvahy první části práce, tj. doprovodné studie. Tato studie, která ale vychází i z ostatních dosud vydaných částí Repertoria, si vytýká několik cílů: Z hlediska informativního přehledně shrnuje obsah Repertoria, tj. to, jaké rukopisy v něm jsou či nejsou zastoupeny (z hlediska stáří, použitého jazyka a žánru či tematiky) a jaké jsou patrně příčiny tohoto stavu. Z hlediska metodologického se zamýšlí nad tím, jaký přístup je nejvhodnější zvolit nejen při zkoumání raněnovověkého českého jazyka a literatury, ale obecně při zkoumání kultury (především lidové) raného novověku jako takového. Z hlediska úže bohemistického se snaží naznačit některé směry bádání, pro něž by mohly být rukopisy Repertoria vhodným materiálem. Studie ukazuje, že převážná...
|
|
|
Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující
Nejedlý, Petr ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Pleskalová, Jana (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Petr Nejedlý: Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující (abstrakt disertační práce) Práce se zabývá staročeskými lexikálními jednotkami, které ustupují z centra na periferii lexikálního systému. Zkoumá předpoklady takového procesu - ztrátu systémových vazeb lexikální jednotky - a popisuje jeho jednotlivé formy (krajním případem je zánik lexikální jednotky). Podává přehled jazykových a mimojazykových faktorů, které vycházejí z vývoje lexikální jednotky a její ústup na periferii ovlivňují. Všímá si systémových změn v jazyce, které pozměňují vnitřní poměry uvnitř lexikálního systému a vedou rovněž k ztrátě centrálního postavení některých lexikálních jednotek.
|
|
|
Česká lexikografie 15.století
Voleková, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Mgr. Kateřina Voleková Česká lexikografie 15. století Czech Lexicography of the 15th Century Abstrakt Disertační práce se věnuje vývoji české středověké lexikografie. Na základě výzkumu bohatého rukopisného materiálu čítajícího přes 350 položek popisuje vývoj české lexikografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a rozkvět české lexikografie v 15. století se zaměřením na překladová lexikografická díla latinsko-česká, česko- latinská a vícejazyčná. Pozornost je věnována též nečetným českým výkladovým slovníkům. Vysoké množství různorodých lexikografických památek je roztříděno podle formálních a obsahových kritérií. Z hlediska formy a makrostruktury rozlišujeme české glosy v latinském a latinsko-německém slovníku, překladový slovník s češtinou jako jedním z překladových jazyků, slovník uspořádaný abecedně (alfabetář) a věcně (nomenklátor) a neuspořádaný slovník. Z hlediska obsahu dělíme texty na rozsáhlé slovníky pokrývající co největší část slovní zásoby a krátké slovníčky zaměřené na určitou úzkou část slovní zásoby. Lexikografické památky jsou v práci uvedeny se stručným popisem, který je u vybraných textů, především krátkých a dosud nevydaných, doplněn jejich transkribovanou edicí. Součástí práce jsou sondy do pravopisu a jazyka staročeských...
|
|
|
Raněnovověké rukopisy v českých muzeích a možnosti jejich využití pro výzkum českého jazyka a literatury 17. a 18. století
Fidlerová, Alena ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Kolár, Jaroslav (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Práce se skládá ze dvou žánrově odlišných částí: jako druhá z nich je podána ta část textu knihy FIDLEROVÁ, Alena; BEKEŠOVÁ, Martina, a kol.: Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách II (K-O). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007, za jejíž konečnou podobu je zodpovědná autorka práce (asi 560 stran tisku). Je to praktická ukázka způsobu zpracování a zpřístupnění velkého množství rukopisného pramenného materiálu tak, aby mohl být úspěšně využíván vědci různých oborů zabývajícími se raným novověkem, a zároveň je to i součást pramenné základny pro úvahy první části práce, tj. doprovodné studie. Tato studie, která ale vychází i z ostatních dosud vydaných částí Repertoria, si vytýká několik cílů: Z hlediska informativního přehledně shrnuje obsah Repertoria, tj. to, jaké rukopisy v něm jsou či nejsou zastoupeny (z hlediska stáří, použitého jazyka a žánru či tematiky) a jaké jsou patrně příčiny tohoto stavu. Z hlediska metodologického se zamýšlí nad tím, jaký přístup je nejvhodnější zvolit nejen při zkoumání raněnovověkého českého jazyka a literatury, ale obecně při zkoumání kultury (především lidové) raného novověku jako takového. Z hlediska úže bohemistického se snaží naznačit některé směry bádání, pro něž by mohly být rukopisy Repertoria vhodným materiálem. Studie ukazuje, že převážná...
|
host ::
RSS.