|
| |
|
|
"Každý ví, časy se mění": Vliv kontrakultury šedesátých let na americkou společnost
Ščípová, Michaela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Kontrakultura šedesátých let měla na americkou společnost obrovský dopad. Během svého působení zpochybnila mnoho amerických hodnot, které chtěla nahradit svými vlastními ideály. Přestože první zárodky revolty mladé generace vůči generaci rodičů se projevily již v padesátých letech, teprve v letech šedesátých se mladá generace naplno vzbouřila a začala neústupně bojovat za své cíle. Kontrakultura se dělila na dva hlavní proudy, kterými byla nová levice a hippies. Vedle toho čítala nespočet různých organizací, usilujících o mnoho změn, mezi které patřili například Black Panthers, Weatherman, Students for a Democratic Society nebo Vietnam Veterans Against the War. Tyto organizace se angažovaly v mnoha oblastech, mezi které patřila například práva Afroameričanů a jiných menšin nebo protiválečné protesty. Nástrojem šíření kontrakulturních hodnot se stalo umění, kde jsou dodnes zejména v hudbě patrné kontrakulturní vlivy. Přesto, že na konci šedesátých let se některé kontrakulturní organizace zradikalizovaly, což přispělo k postupnému rozpadu jednotlivých kontrakulturních hnutí a proudů, měla kontrakultura na americkou společnost v několika oblastech, čítajících například užívání drog, vnímání sexuality nebo zpochybňování autorit, nesmazatelný vliv.
|
|
|
Subkultura hipsterů v Česku
Zahornadská, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Druhá, stěžejní, část hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti. Teoretická část práce využívá odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, ale také zápisy z panelových diskusí, výsledky průzkumu americké společnosti nebo články a eseje publicistického stylu. Třetí část, tedy výzkum provedený technikou polostrukturovaných rozhovorů, má potvrdit a specifikovat data získaná z předešlé kapitoly a zároveň zasadit subkulturu hipsterů do českého prostředí. Cílem práce je vytvoření definice hipstera a odpovědět na výzkumné otázky.
|
|
| |
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Ideologization and fragmentation of Skinhead subculture
Novotný, Jaroslav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práca Ideologizácia a Fragmentácia Subkultúry Skinheads sa zaoberá historickým pozadím vzniku subkultúry a štiepnymi líniami, ktoré spôsobili jej ideologizáciu a fragmentáciu. Zároveň venuje značnú pozornosť analýze jednotlivých vetiev subkultúry Skinheads Prvá kapitola práce buduje teoretické základy výskumu. V rámci nej sú vysvetlené pojmy kultúra, subkultúra a kontrakultúra. Dôraz je pritom kladený na spoločné menovatele, ako aj odlišnosti pri definičnom vymedzení daných pojmov. Druhá kapitola diplomovej práce sa venuje historickému pozadiu vzniku subkultúry Skinheads, ako aj subkultúram, ktoré mali na formovanie Skinheads výrazný vplyv. V tejto kapitole je kladený dôraz na historické reálie politického vývoja Veľkej Británie po druhej svetovej vojne, na subkultúry ktoré boli v danom období populárne ako aj na zrod subkultúry Skinheads. Tretia kapitola práce analyzuje prenikanie politických ideológií do vnútra subkultúry a následnú fragmentáciu Skinheads. Táto časť je upriamená na prenikanie krajne pravicových elementov, zrod rasistickej vetvy Skinheads a v neposlednom rade na reakciu zvyšku subkultúry na jej nacifikáciu. Odpoveďou na tento fenomén bol vznik antirasistických a ľavicových fragmentov subkultúry, ktorými sú Skinheads proti rasovým predsudkom (SHARP) a Červení a...
|
|
|
Hudební festival jako sociokulturní fenomén
Kocianová, Barbora ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na komplexní postižení hudebního festivalu jako sociokulturního fenoménu v rámci případové studie hudebního festivalu Woodstock. Konkrétně se zabývá rolí festivalu Woodstock v kulturní revoluci šedesátých let 20. století ve Spojených státech amerických. Prostřednictvím vybraných sociálně-vědních koncepcí je zjišťováno, zda byl hudební festival Woodstock integrální součástí kulturní revoluce šedesátých let 20. století. Hudební festival Woodstock je událostí, která je odlišně interpretována, z toho důvodu je Woodstock v této práci analyzován neutrálně ze společenskovědního hlediska. Záměrem práce je přispět k rozšíření zkoumání této problematiky prostřednictvím kulturologické reflexe.
|
|
|
Alternativní kultura v České republice po roce 1989
Chorvátovičová, Iva ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá fenoménem alternativní kultury a jejím vztahem k veřejné politice. V první části se snaží definovat, co to vlastně znamená alternativní kultura a staví tak na poznatcích hlavně ze sociologie a kulturologie. Velmi užitečné jsou konkrétně teorie sociální deviace, teorie subkultur a post-subkultur. Zároveň se práce ohlíží i do minulosti, před rok 1989, kdy byla alternativní kultura jasně vymezeným fenoménem stojícím mimo hlavní kulturní proud a byla zároveň kulturou protizákonnou. Skrze analýzu některých událostí z nedávné minulosti, nachází jak rozdíly mezi alternativní kulturou a postojem k ní před rokem 1989, tak i jisté důležité paralely se současnou situací alternativní kultury. Alternativní kulturu pak specifikuje skrze současné alternativní undergroundové subkultury freetekno - DIY, squatting a street art. Vzhledem ke kontroverznosti těchto subkultur, práce se zabývá také extremismem, jak jsou tyto subkultury vnímané, a politkou proti extremismu. Zároveň se zabývá i současnou kulturní politikou v ČR. Popisuje její vývoj a nastiňuje současnou situaci i možné prostory pro inovace v souvislosti s alternativní kulturou. V poslední fázi se práce zabývá novým fenoménem tzv. kreativních průmyslů a jejich vztahem ke kulturní politice a alternativní kultuře. S pomocí metod kvalitativního...
|
|
|
Poezie Milana Kocha v kontextu beatnické tvorby a undergroundu
Mikšovská, Markéta ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Klíčová slova (česky) poezie, underground, beatnická generace, kontrakultura, analýza, interpretace Abstrakt (česky) Bakalářská práce se věnuje vztahu české beatnické literatury a undergroundu v 60. a 70. letech 20. století. Jejím ústředním tématem je analýza básnických sbírek Milana Kocha: Červená KarKULKA a Hóra Láv, která je interpretována především ve vztahu k básním ze souboru Blues pro bláznivou holku Václava Hraběte a básni Kvílení Allena Ginsberga. Interpretace se zaměřuje především na shody a odlišnosti v poetice všech tvůrců, na motivickou analýzu, provázanost s dobovým kontextem a otázce vlivu beatnické poezie, zprostředkovávané v 60. letech především překlady Jana Zábrany (od bloku v časopise Světová literatura 1959, č. 6 dále v kontextu 60. let). Práce se také zabývá vlivem beatnické literatury a návštěvy Allena Ginsberga v Praze na raný underground a snaží se rozšířit i povědomí o životě Milana Kocha.
|
|
|
Hodnoty a postoje reprezentantů současných subkultur
SEIDLOVÁ, Lenka
Bakalářská práce v teoretické části objasňuje základní pojmy jako například subkultura, hodnoty a postoje. Dále jsou charakterizovány vybrané subkultury, a to trampové, motorkáři a skateboarding. Praktická část se zabývá kvalitativním šetřením, metodou polostrukturovaných rozhovorů, které jsou zaměřeny na specifika životního stylu a na ideologii jednotlivých vybraných subkultur. Cílem práce bylo objasnit hodnoty, postoje a zjistit ideové a materiální znaky reprezentantů vybraných subkultur.
|
host ::
RSS.