|
|
Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy.
Handíková, Karolína ; Macháčková, Jana (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
HANDÍKOVÁ KAROLÍNA, Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2022. Diplomová práce Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy pojednává o způsobech hodnocení využívaných v prvním období vzdělávání žáků na základních školách. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části práce se vymezuje pojem školního hodnocení, uvádím zde jeho stručný vývoj, funkce a rozlišuji také různé typy školního hodnocení. Na hodnocení je v práci nahlíženo ve třech rovinách - sebehodnocení, vrstevnické hodnocení a učitelské hodnocení. V práci je zdůrazněno hodnocení vrstevnické, kterému je věnována zvýšená pozornost v oblasti výzkumu. Praktickou část tvoří výzkum zaměřený na práci se čtvercovou sítí a počítání obsahu různých geometrických tvarů, kdy žáci na základě vrstevnického hodnocení prostupují různými úrovněmi. KLÍČOVÁ SLOVA Hodnocení, formativní hodnocení, sumativní hodnocení, sebehodnocení, vrstevnické hodnocení, žák prvního stupně ZŠ, obsah trojúhelníku ve čtvercové síti
|
|
|
Sebehodnocení žáků na 2.stupni ZŠ
Reine, Petra ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sebehodnocení žáků na druhém stupni základní školy. Jejím cílem bylo popsat možnosti rozvoje sebehodnocení v kontextu školního hodnocení a konkrétně v rámci hodin výchovy ke zdraví v 6. ročnících. To znamenalo navrhnout a uplatnit způsoby rozvoje sebehodnocení na 2. stupni základní školy a následně celý proces popsat a reflektovat. Teoretická část se zaměřuje na hodnocení žáků ve škole, včetně analýzy aktuálních kurikulárních dokumentů a legislativy. Dále jsou zde popsány prvky, které žákovo učení podporují. Poslední díl teoretické části je věnován sebehodnocení. Kromě vymezení pojmu je zde popsáno, jak sebehodnocení působí na žáka a nechybí ani prezentace různých technik sebehodnocení. Akční výzkum se stal podkladem pro zpracování praktické části. Popisuje cestu k sebehodnocení včetně překonávání drobných překážek, které během výzkumu nastaly. Výzkum byl realizován v 6. třídách základní školy v hodinách výchovy ke zdraví. Přípravná fáze se věnovala studiu a analýze školních dokumentů. Následoval úvodní sběr dat, jednalo se o pozorování žáků a dále o rozhovory, které měly za cíl zjistit, jaké jsou jejich zkušenosti se školním hodnocením a sebehodnocením. V další fázi došlo k prvnímu pokusu o zavedení sebehodnocení do výuky, ten však byl přerušen hned ze...
|
|
|
Problematika formativního hodnocení žáků 1. stupně ZŠ napříč jednotlivými výukovými předměty
Vimrová, Gabriela ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
V této diplomové práci jsem se rozhodla zaměřit na problematiku hodnocení a především formativního hodnocení na klasických základních školách. Hodnocení je pro budoucí život člověka velmi podstatné a proto by s ním učitelé měli umět správně zacházet. Právě díky hodnocení mohou učitelé už žáka ve školním věku nasměrovat a v základním vzdělávání ovlivnit do jeho budoucího života. Práce obsahuje především pohled na formativní hodnocení, které se zaměřuje na žáka a zlepšuje vztahy mezi učitelem a žákem. Teoretickou část jsem rozdělila do 4 kapitol, které obsahují základní informace o hodnocení a formativním hodnocení. První kapitola se věnuje pojmu hodnocení obecně. V kapitole se objevuje i pohled do minulosti hodnocení a popisuje fáze vyučovacího procesu. Druhá kapitola se věnuje školnímu hodnocení, jeho specifikům a funkcím. Třetí kapitolou je pak samotné formativní hodnocení, které se zaměřuje na jeho metody. Poslední čtvrtá kapitola zahrnuje motivaci žáků k učení. Praktická část se zabývá kvalitativní metodou výzkumu a zkoumá pohled učitelů a rodičů žáků na formativní hodnocení. Vytvořila jsem dva dotazníky, které si kladou za cíl zjistit, jak je formativní hodnocení vnímáno na 1. stupních klasických základních škol u učitelů a rodičů. Na základě výzkumu můžeme říct, že formativní hodnocení se...
|
|
|
Formativní hodnocení ústního projevu žáka ve výuce anglickému jazyku na SOŠ
Mužíková, Jana ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent) ; Urbánek, Petr (oponent)
Disertační práce Formativní hodnocení ústního projevu žáka ve výuce anglickému jazyku na SOŠ se zabývá hodnocením ústního projevu žáka v anglickém jazyce těsně před vypuknutím pandemie Covid-19. Případová studie si klade za cíl detailně popsat hodnoticí praktiky tří učitelek anglického jazyka na české obchodní akademii optikou formativního hodnocení. Teoretická část definuje formativní hodnocení jako zpětnou vazbu, která přináší žákovi cennou informaci k jeho znalostem a dovednostem v procesu učení, kdy je stále možné výkon či dovednost zlepšovat. Zabývá se různými formativními strategiemi v kontextu současného komunikačního přístupu k výuce anglickému jazyku, specificky řečové dovednosti mluvení. Empirická část je postavena na analýze kvalitativních dat, která byla sbírána v několika fázích: nejprve proběhla analýza dokumentace školy s cílem pochopit ukotvené hodnoticí procesy, dále následovaly polostrukturované rozhovory se třemi učitelkami a ředitelkou školy, žákovské ohniskové skupiny a tři rozhovory se žáky, které objasnily pohledy žáků na jejich hodnocení. Hlavním zdrojem analýzy hodnocení ústního projevu žáků byly pořízené videozáznamy z výuky tří učitelek anglického jazyka a zahloubené rozhovory s učitelkami, které po zhlédnutí videozáznamů reflektovaly své hodnoticí postupy. Výsledky práce...
|
|
|
Hodnocení jako cesta k sebepoznání nejen ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ
Handíková, Karolína ; Kvaszová, Milena (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
HANDÍKOVÁ KAROLÍNA, Hodnocení jako cesta k sebepoznání nejen ve výuce matematiky na prvním stupni ZŠ, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2022. Diplomová práce Hodnocení jako cesta k sebepoznání nejen ve výuce matematiky na prvním stupni ZŠ pojednává o způsobech hodnocení využívaných v prvním období vzdělávání žáků na základních školách. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Hodnocení je nedílnou součástí vzdělávání a stejně tak, jako se transformují na základě změn ve společnosti jeho jiné části, dochází i u hodnocení k převratům a změnám tak, aby bylo efektivní a reagovalo na nejnovější trendy pedagogiky. Hodnocení je pro pedagogy velkým tématem a mnoho z nich se každodenně zamýšlí nad vhodnou formou hodnocení. V teoretické části práce se vymezuje pojem školního hodnocení, jeho funkce a rozlišují se různé typy školního hodnocení. Na hodnocení je v práci nahlíženo ve třech rovinách - sebehodnocení, vrstevnické hodnocení a učitelské hodnocení. Praktickou část tvoří průzkum, ve kterém jsou dotazováni učitelé na prvním stupni základní školy, a zároveň i samotní žáci, navštěvující první stupeň základní školy. Učitelé jsou dotazováni, které z jednotlivých typů hodnocení využívají, které považují za nejefektivnější a zda jsou v oblasti hodnocení dobře vybaveni. Žáků se...
|
|
|
Zavádění formativního hodnocení do výuky AJ na 1. stupni ZŠ
Buriánková, Zuzana ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Krátká, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá zaváděním formativního hodnocení do výuky anglického jazyka na 1. stupni základních škol. Je zaměřena na klíčové strategie formativního hodnocení a jejich zavádění do praxe. Blíže specifikuje cíle učení, kritéria hodnocení, komunikaci ve třídě včetně efektivního kladení otázek, poskytování zpětné vazby, vrstevnické hodnocení a sebehodnocení. Teoretická část diplomové práce je věnována problematice školního hodnocení, charakterizuje typologii, formy a funkce hodnocení. Dále se zabývá tematikou osvojování si cizího jazyka z pohledu vývojových zvláštností žáků mladšího školního věku s ohledem na kognitivní, sociální a emoční a fyzický vývoj. Třetí kapitola teoretické části popisuje jednotlivé klíčové strategie formativního hodnocení. Empirická část si pak dává za cíl popsat postup zavádění klíčových strategií formativního hodnocení do praxe. Součástí je metodický soubor jednotlivých technik, které jsem používala v rámci zavádění formativního hodnocení do výuky. Na počátku výzkumu byla položena základní otázka: V jaké míře používají učitelé při výuce anglického jazyka na 1. stupni formativní hodnocení? Hlavním cílem bylo zajistit postupnou změnu ve výuce za použití prvků formativního hodnocení a přejít k responzivní výuce reagující na potřeby jednotlivých žáků. Prostřednictvím...
|
|
|
Práce s metodou Learning Stories ve věkově homogenní třídě v prostředí české mateřské školy
Niková, Tereza ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou hodnocení procesů učení předškolních dětí. Cílem práce je prohloubit teoretické poznatky a implementovat metodu Learning Stories v České republice. Learning Stories odpovídají klíčovým znakům formativního hodnocení, podporují individuální učení dítěte, sledují jeho pokrok a rozvíjí pedagogickou praxi učitelů. Teoretická část charakterizuje formativní hodnocení a jeho klíčové znaky. Hlavní část teoretické práce je věnována metodě Learning Stories. Objasňuje teoretická východiska vzniku metody na Novém Zélandu, její přínosy, rozvoj učení dítěte, sledování jeho pokroku a práci učitele v procesu hodnocení předškolního vzdělávání. V empirické části diplomové práce byl realizován akční výzkum ve věkově homogenní třídě dětí předškolního věku. Bylo využito obsahové analýzy dopisů (jako výstup metody Learning Stories) a zpětné vazby od rodičů pomocí dotazníků. Dopisy byly analyzovány na základě kritérií, kdy bylo zkoumáno, zda splňují principy metody Learning Stories, jak ovlivňují hodnocení učitele a plánování pedagogické činnosti. Pomocí dotazníků bylo zjišťováno, jak rodiče hodnotí přínos metody. Práce reflektuje i výsledky ze sebehodnocení práce autorky jako učitelky v mateřské škole. KLÍČOVÁ SLOVA metoda Learning Stories, formativní hodnocení, dispozice k učení,...
|
|
|
Komunikace mezi školou a rodinou v rámci formativního hodnocení žáků
Hřebíčková, Nikola ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá komunikací mezi školou a rodinou v rámci formativního hodnocení žáků. Hlavním cílem práce je zmapování postupů a podmínek funkční komunikace mezi školou a rodinou týkající se formativního hodnocení žáků. Na tento cíl bude navazovat druhý cíl, který je zaměřen na nalezení příkladů dobré praxe. V teoretické části je rozebráno téma formativní hodnocení, komunikace mezi školou a rodinou, kde je popsáno, v jaké roli ve vztahu ke škole může rodič být a poslední kapitola se zabývá předpoklady žákova učení na 1. stupni základní školy. Praktickou částí je kvalitativní výzkum, ve kterém budou použity výzkumné metody pozorování a dotazník. Tato část je prováděna na 1. stupni šesti základních škol v Praze u vybraných paní učitelek. Tyto školy jsou rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří takové tři školy, které formativní hodnocení postupně zavádí nebo ho používají pouze některé paní učitelky ve škole. Druhá skupina jsou tři školy, kde je formativní hodnocení zavedeno plošně v celé škole. Získané výsledky jsou zpracovány do šesti případových studií jednotlivých paní učitelek. Bylo zjištěno, že školy, kde se formativnímu hodnocení věnují všichni pedagogové, zajišťují lepší podmínky pro jeho používání než školy, které tento typ hodnocení ve své vizi nemají. Zároveň žáci, kteří jsou...
|
|
|
Hodnocení žáka v přírodopisu
Ouředníková, Eliška ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na formativní hodnocení v přírodopisu a dotýká se jeho využití ve výuce přírodopisu. Cílem je představit formativní hodnocení, jeho strategie, metody a postupy které lze využít v hodinách přírodopisu, ale i mimo něj. Teoretická část se věnuje problematice školního hodnocení a zvýšená pozornost je věnována formativnímu hodnocení. V praktické části bylo cílem zjistit, jak hodnotí učitelé v hodinách přírodopisu, jaké mají povědomí o formativním hodnocení a jaký k němu zaujímají postoj. Autorka se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Design výzkumu je případová studie. Případová studie je designem empirickým a slouží ke zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů. Metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Autorka chtěla zjistit, jak dotazovaní učitelé ověřují znalosti jednotlivých žáků a jaký to pro ně má význam. Dále chtěla od dotazovaných vědět, co pro ně znamenají známky jako takové. Zajímala se také o dopad pandemie Covid-19 na výuku a s tím spojené hodnocení. Ve výzkumu se ukázalo, že i do výuky přírodopisu je vhodné zařadit různé strategie, metody a postupy formativního hodnocení. Mezi nejdůležitější a možno říci i nejefektivnější lze zařadit zpětnou vazbu, hodnocení podle předem stanovených kritérií a vrstevnické hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že...
|
|
|
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
|
host ::
RSS.