Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozvoj myšlenkových a komunikačních dovedností dětí předškolního věku v kontextu Filozofie pro děti
BRISUDOVÁ, Eva
Diplomová práce je tvo ena z teoretické a praktické části. Teoretická část práce se zabývá vymezením d le itých pojm jakými jsou Filozofie pro děti, historický vývoj tohoto programu, osobnost dítěte, komunikace a my lení dětí p ed kolního věku. Praktická část je koncipována jako ízený dialog s dětmi v p ed kolním vzdělání, velký d raz je zde kladen na vyjád ení jejich emoce a pro ívání dané situace.
Vnímání času u předškolních dětí
BÍCHOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rozvojem vnímání času u dětí předškolního věku. Předkládá řadu praktických činností, jejichž prostřednictvím je možné dětem tuto oblast zábavnou i poučnou formou přiblížit. Cílem práce je předložit metodické návrhy na činnosti vedoucí k rozvoji vnímání času, uskutečnit realizaci projektů a zjistit jejich efektivitu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na kognitivní vývoj dítěte v předškolním věku a popisuje možnosti projektové výuky. Praktická část obsahuje čtyři projekty, které byly naplánovány a zrealizovány ve třídě se skupinou předškolních dětí ve věku pět až šest let, a jejich závěrečné vyhodnocení. Projekty jsou zaměřené na rozvíjení orientace v čase a jejich účinnost byla ověřena zmapováním předchozích dovedností formou rozhovorů s dětmi a opakováním rozhovoru se stejnými otázkami po ukončení projektu.
Raising Phonetic Awareness at Primary Level
Skočdopolová, Petra ; Červinková Poesová, Kristýna (vedoucí práce) ; Müller Dočkalová, Barbora (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na dva přístupy ve výuce a sice všímání si a zvyšování povědomí žáků. Dále se pak soustřeďuje na jejich implementaci ve výuce výslovnosti a zkoumá, zda-li věk spolu se stadiem kognitivního vývoje žáka mohou představovat překážku v použití těchto postupů. Praktická část práce prezentuje výzkum, který je tvořen sestavením plánu aktivit podporujících všímání si a zvyšování povědomí a jeho následnou pilotáží v pěti různých skupinách žáků základní školy. Cílem výzkumu je určit, zda navržené aktivity žáky podporují ke všímání si výslovnostních jevů. Výsledky výzkumu naznačují pozitivní dopad aktivit zaměřených na všímání si a zvyšování povědomí i u žáků nacházejících se v nižším stadiu kognitivního vývoje. Klíčová slova: žáci ZŠ, učení výslovnosti, zvyšování povědomí, všímání se, kognitivní vývoj, aktivní zapojení žáků
Zkušenosti lektorů Feldenkraisovy metody s využitím skupinových lekcí Pohybem k sebeuvědomění u dětí
Nejdlová, Eliška ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Zkušenosti lektorů Feldenkraisovy metody s využitím skupinových lekcí Pohybem k sebeuvědomění u dětí Cíl: Cílem diplomové práce bylo zjištění a popsání možnosti využití skupinových lekcí Feldenkraisovy metody (FM) - Pohybem k sebeuvědomění (Awareness Through Movement - ATM) u dětí a to skrze teoretické podklady a informace získané v rámci výzkumného šetření od mezinárodně certifikovaných lektorů/praktiků FM, kteří se zabývají dětskými skupinovými lekcemi FM. Metodika: Jedná se o teoretický kvalitativní výzkum fenomenologické pojetí, jenž má deskriptivně-analytický charakter. Potřebám studie nejlépe odpovídal přístup fenomenologického zkoumání, jehož hlavním cílem je popis a analýza zkušenosti získané v rámci specifického fenoménu (jevu, události, situace či procesu). Výzkumný vzorek tvořili mezinárodně certifikovaní praktici FM, kteří se zabývají nebo zabývali vedením dětských skupinových lekcí FM (ATM) nebo lekcí s principy FM. Výzkumné šetření probíhalo formou písemného dotazování s otevřenými otázkami. Získané materiály byly analyzovány v rámci tématické analýzy a následně interpretovány z pohledu jednotlivých témat. Výsledky: Diplomová práce se zabývala fenoménem skupinových lekcí Feldenkraisovy metody (FM) - Pohybem k sebeuvědomění (Awareness Through Movement - ATM). Výsledky poukázaly...
Porozumění majoritnímu jazyku a romštině u romských předškoláků
Pokorná, Zuzana ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice porozumění romštině a majoritnímu jazyku romských předškoláku z hlediska možností zavádění romštiny do škol a vlivu využívání romštiny na schopnosti plnit úkolové situace přiměřené věku romských předškoláků. Práce je rozdělená do dvou částí. V první, teoretické části, je shrnutá literatura věnující se školní neúspěšnosti romských dětí s důrazem na tu, která se věnuje jazykovému hendikepu. Dále je v této části věnována pozornost teorii jazykové směny, jazykovému kódu a subtrakčnímu bilingvismu. V druhé, empirické části, je proveden výzkum, který zkoumá míru porozumění romštině a majoritnímu jazyku ve třech lokalitách České republice a na Slovensku. Jako metodologie výzkumu byl zvolen smíšený design rozdělen do dvou fází. V první fázi byl proveden terénní výzkum a v druhé fázi byla kvantitativně vyhodnocována úkolová situace s romskými předškoláky. Výzkum ukázal, že ve všech zkoumaných lokalitách je odlišná jazyková situace a nelze tak zavádět paušální opatření. Zároveň výzkum nepotvrdil předpoklad, stanovený na základě prostudované literatury, že děti, které lépe ovládají romštinu než majoritní jazyk, budou úspěšnější v úkolové situaci. Tento předpoklad byl formulován na základě teorie o jazykové směně a subtrakčním bilingvismu, jejíž důsledky by měly mít negativní vliv...
Test Rey-Osterriethovy komplexní figury u osmiletých dětí
Caltová, Eliška ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití testu Rey-Osterriethovy komplexní figury u osmiletých dětí. Teoretická část obsahuje popis vývoje kognitivních funkcí. Dále představení Rey-Osterriethovy a Taylorovy komplexní figury, možnosti administrace, skórování a interpretace. Významná část prezentuje Vývojový systém hodnocení (DSS - ROCF). Empirická část přináší nové orientační normy pro děti ve věku osmi let, srovnání Rey-Osterriethovy a Taylorovy komplexní figury, analýzu jednotlivých fází testu a elementů figury a srovnání Osterriethova přístupu k hodnocení s Vývojovým systémem hodnocení (DSS - ROCF). Provedená studie odhalila následující zjištění. Nebyl prokázán Flynnův efekt v Rey-Osterriethově komplexní figuře, naopak byl sledován opačný trend. Osmileté děti podávají ve figuře Taylora lepších výsledků než ve figuře Reye ve fázi reprodukce. Ve fázi kopie lze obě figury s opatrností považovat za ekvivalentní. Analýza jednotlivých fází testu přináší vodítka k interpretaci. Srovnání dvou přístupů k hodnocení poskytuje přehled o možnostech Vývojového systému hodnocení (DSS - ROCF). KLÍČOVÁ SLOVA Rey-Osterriethova komplexní figura, Taylorova komplexní figura, Flynnův efekt, Vývojový systém hodnocení (DSS - ROCF), kognitivní vývoj
Les jako vzdělávací prostor? Rozvoj přírodovědné gramotnosti v preprimárním vzdělávání pomocí environmentálních témat
Štáhlová, Kateřina ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Pumpr, Václav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Les jako vzdělávací prostor? zkoumá pomocí kvantitativních metod ve své empirické části rozdíly mezi dětmi z běžných mateřských škol a lesních mateřských škol z hlediska míry utváření jednotlivých komponent přírodovědné gramotnosti, resp. znalostí vybraných pojmů (konceptů). Za tímto účelem vytváří Model hodnocení přírodovědné gramotnosti předškolních dětí (didaktický test) na příkladu zpracování konkrétního tématu les. Práce je zasazena do konceptu pedagogiky, vývojové psychologie a sociální ekologie. V teoretické části je diskutována problematiky přírodovědné gramotnosti především v souvislosti s preprimárním věkem. Dále jsou z perspektivy vývojové psychologie popsány v základní rovině kognitivní vývojové charakteristiky předškolního věku. Rovněž se zaměřuje na dokumenty strategické povahy (trvale) udržitelného rozvoje. Práce přináší první zajímavý vhled do dané problematiky a odkrývá některé závažné skutečnosti, jako například fakt, že děti z běžných školek zaměňují přírodní objekty za objekty umělé a orientují se hůře v neživých složkách přírody, než je tomu u dětí z lesních mateřských školek. Klíčová slova: přírodovědná gramotnost, preprimární vzdělávání, udržitelný rozvoj, lesní mateřské školky, rámcově vzdělávací program, kognitivní vývoj, školní vzdělávací program
Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky
Kytka, Igor ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky podává přehled jednak teorií kognitivního rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku. Také zahrnuje shrnutí charakteristik uvedených věkových období. Obsahem je i představení vybraných přístupů ke kognitivnímu rozvoji, například pojmové učení, nebo Learning Power, a to jak z teoretického, tak také praktického pohledu. Praktická část této práce vychází z aplikace tréninku metody loci a zjišťování jeho dopadu na zlepšení kognitivních funkcí u dětí na prvním stupni základní školy (6 až 12 let). Klíčová slova: kognitivní rozvoj, kognitivní funkce, mnemotechniky, programy rozvoje kognitivních funkcí, předškolní věk, mladší školní věk, vzdělávání, učení
Komunikativní dovednosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky
Konkusová, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Komunikativní schopnosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky AUTOR: Markéta Konkusová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PeadDr, Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: V bakalářské práci je analyzována komunikační schopnost a narušení komunikační schopnosti u dětí v předškolním věku. V úvodní teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se komunikace a rozpracované jednotlivé kategorie narušené komunikační schopnosti dětí před nástupem do základní školy. V následující teoretické části je na základě studia odborných pramenů zpracován vývoj dítěte do 6 let věku, jeho psychomotorický, kognitivní a řečový vývoj. Závěrečná teoretická část je zaměřena na možnosti intervence dětí s narušenou komunikační schopností a systém logopedické péče pro tyto děti před nástupem do základní školy. V praktické části, která je zaměřena na rodiče dětí předškolního věku a učitele mateřských škol, je sledován výskyt jednotlivých poruch u dětí tohoto věku. Je zjišťována informovanost rodičů o této problematice, spokojenost s logopedickou péčí o jejich dítě a především je zjišťován fakt, zda rodiče sami pracují s dítětem, které má nějaký druh narušené komunikace. Učitelům mateřské školy je dán prostor k vyjádření k této problematice formou rozhovorů. KLÍČOVÁ SLOVA:...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.