|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
|
|
Sally Rooney's Conversations with Friends and Normal People from the Perspective of Marxist Literary Criticism
Vanišová, Veronika ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá romány Sally Rooneyové Rozhovory s přáteli a Normální lidé z pohledu marxistické literární kritiky. Na základě autorčina vlastního výroku, dle kterého ve svém psaní užívá "marxistický rámec" jako způsob popisu současného světa, si tato práce klade za cíl zanalyzovat již zmíněné romány s ohledem na Marxovu teorii. První část se zaměřuje na teoretický základ a hlavní myšlenky marxismu a marxistické literární kritiky. Dále je v ní nastíněno pojetí společenských tříd v Irsku a stručné představení názorů Sally Rooneyové, za účelem poskytnout kontext pro analýzu daných románů. Druhá část pak zkoumá romány jako takové, včetně jejich příběhů, prostředí, postav a názorů v nich představených. Tyto jsou analyzovány zejména ve vztahu k otázkám základny a nadstavby, silové dynamiky, třídní identity, sociálního postavení a vlivů ekonomické i kulturní a vzdělávací hegemonie.
|
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
|
|
Národnostní politika KSČ v období první republiky
Čučela, Roman ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem národností politiky Komunistické strany Československa od jejího založení v roce 1921 až do přijetí Mnichovské smlouvy v roce 1938. Cílem práce je popsat jakým způsobem se národnostní politika KSČ vyvíjela a z jakých důvodů se vyvíjela určitým způsobem. Práce začíná popsáním pohledu na národnostní otázku dvou směrů, které národnostní politiku KSČ ovlivnily, pohled marxistický-leninistický a pohled Bohumíra Šmerala, výrazného sociálně demokratického představitele před založením KSČ a následně zakladatele této strany, a národnostní situace v nově vzniklé Československé republice. Práce dál postupuje chronologicky a analyzuje národnostní politiku strany, její kritiku a podněty ke změně a samotné změny v ní. Historii strany se práce věnuje jen v případě, kdy byla přímo nebo nepřímo ovlivněna její národnostní politika. Bakalářská práce se zabývá také výsledky KSČ ve volbách do poslanecké sněmovny Národního shromáždění ve volebních krajích podle jejich národnostního složení, a tím, jak se tyto volební výsledky měnily společně s proměnami v národnostní politice strany. Pro výzkum byly využívány především dokumenty KSČ a vyjádření jejích vedoucích představitelů. Použity jsou ovšem i dokumenty Komunistické internacionály, či, pro úplnější přehled, pozdější díla historiků.
|
|
| |
|
|
From revolutionary armed forces to revolutionary regimes, empirical analysis of the transformation
Cuby, Alexandre ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The purpose of this thesis is to investigate the role that political ideologies plays in determining the target of insurgency movements. In order to understand how these groups operate, I use Janowitz's military establishment to apply it on the three main revolutionary ideologies of the 20th century, Khomeinism, Marxism/Leninism and Fanonian. Based on these analyses, I hypothesize the three main targets by ideology based on the clarity of the indoctrination and on the level of bureaucracy entailed in the revolutionary texts. I then proceed to compare these theories to three case studies, the Hezbollah, the FARC and finally the PKK. I try to offer an explanation on why religious insurgencies target most of their attacks towards rival factions or why nationalist left-wing groups are mostly focused on attacking security forces. I argue that a well-structured hierarchy, a reliance on the civil society and a clear definition of the political and military targets are quintessential to prevent civilian causalities. But contrarily to most papers on the topic, I find that a strict military discipline has the reversed result that expected. For instance, the FARC and the PKK have such a strict internal code of discipline that it led the members to desert the organizations by thousands and have civilians as...
|
|
|
Politické myšlení Karla Jasperse
Bojda, Martin ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Politické myšlení Karla Jasperse - abstrakt Cílem disertace byl výklad myšlení Karla Jasperse jako snahy o objasnění spojnic mezi základními charakteristikami lidského bytí a jeho historickými a politickými dimenzemi. V práci je sledován Jaspersův duchovní vývoj od systematicko-teoretického bádání k angažovanosti veřejného intelektuála. Jako jeho hlavní odkaz je ukázán význam neoddělitelnosti, vzájemné kultivace a osvědčování filosofického založení a historického bytí stejně jako zkoumání. Jaspers je představen jako významný aktér diskusí o problémech německé společnosti od 30. do 60. let 20. století, jehož přínos přitom nespočíval ve filosoficky ,,abstraktnějším" analyzování problémů, nýbrž v odhalování toho, že společenské a politické bytí se neobejde bez filosofické sebereflexe člověka, struktury jeho existence a poznání a z ní vyvozených základních hodnot. Ve svých konfrontacích se situací německé kultury, politiky a společnosti Jaspers obohacoval veřejnou debatu kultivací filosofického a metodického vědomí, kladl důraz na rozlišování podstaty a nástrojů jednotlivých oblastí lidského ducha (věd, náboženství, filosofie, jednání) a na integraci řešení současných problémů do duchovní historie a jednoty lidstva. V práci je analyzován celek Jaspersova díla a působení z hlediska politických konsekvencí a...
|
|
|
Specifický vývoj Jugoslávie po 2. světové válce a různé pohledy na samosprávný socialismus
Tylová, Kateřina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce pojednává o specifickém vývoji poválečné Jugoslávie, konkrétně o samosprávném socialismu, který lze chápat jako hledání nové cesty ke komunismu. S touto problematikou úzce souvisí historický kontext poválečného vývoje, kde se díky roztržce se Sovětským svazem zformovala tato potřeba nastavení nového systému, který bude novou a lepší cestou socialismu. Postavení Jugoslávie bylo značně zkomplikované vyloučením ze sovětské sféry vlivu, nicméně to byla příležitost pro budování vztahů se Západem a vytvoření si své vlastní politické pozice. Práce se zabývá působením samosprávného systému a také možnou souvislostí s rozpade Jugoslávie v 90. letech. Cílem práce je objasnit, jak samosprávný systém fungoval a proč byl zaveden. Pro ucelený pohled na samosprávu jsou přidány i různé názory na tento systém, který provázel Jugoslávii po velkou část novodobých dějin. První kapitola se zabývá historickým kontextem v Jugoslávii a dále teorií samosprávného systému. Druhá kapitola se věnuje různým pohledům na samosprávný socialismus. Tato kapitola je členěna na další podkapitoly, přičemž je rozdělena časově - mezi dobové představitele (teoretici režimu) a historiky (tj. odborníky, kteří systém hodnotí s odstupem času a s tím, že do něj nejsou přímo politicky začleněni). Kapitola s pohledem historiků...
|
|
|
Pojetí vztahu "Já a Ty" u Bubera a Fromma
Marek, Tomáš ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se bude zabývat srovnání dvou velkých filosofů 20. století. Oba spojuje fakt, že se narodili v židovském prostředí a za zásadní filosofickou disciplínu považovali etiku. Proto se oba autoři shodně ve svých dílech věnují povaze vztahu "Já - Ty", jako jednomu z nejpalčivějších filosofických témat. Nakolik je jejich pohled na tento vztah liší? Co musíme udělat proto, abychom se s "Ty" setkali? Lze se ve vztahu "Já a Ty" setkat i s bohem? Jak poznáme, že se ocitáme ve vztahu "Já a Ty"? Tyto a další otázky se stanou hlavním předmětem mého zkoumání.
|
|
|
Miloslav Chlupáč a marxistická teorie propagandy v 60. a 70. letech v Československu
Poliačik, Cyril ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce je příspěvkem k dějinám vědy v době Československého komunistického režimu. Pojednává o pokusech vytvořit vědeckou teorii propagandy jako svébytný vědecký obor. Cílem práce je ukázat, co vedlo k vytvoření marxistické teorie propagandy, vývoj této teorie, jestli se teoretické pojetí propagandy ve sledovaném období měnilo, jaké byly její zdroje, zájem ze strany institucí a kdo se jí zabýval. Práce vychází především z archivních materiálů Národního archivu a Slovenského národného archívu a vědní produkce přispěvatelů k teorii propagandy. Ústřední postavou je Miloslav Chlupáč, který se teorii propagandy věnoval po celé sledované období a byl přítomen u většiny fází ve vývoji teorie propagandy. Práce začíná celospolečenskými změnami po roce 1948, se zaměřením na vědu, výchovu a propagandu a dále prvními příspěvky k teorii propagandy vycházejícími právě ze situace v 50. letech. Další důležitou fází pro vývoj teorie propagandy byly 60. léta, kdy se objevuje širší zájem na vědeckém zpracování marxistické teorie propagandy, a které vrcholí krátkou existencí týmu pro marxistickou teorii propagandy jako ve své podstatě reformního projektu. Závěr práce patří bratislavskému výzkumu marxistické teorie propagandy, který je na rozdíl od předchozího pokusu úspěšně dokončen. I přes snahy teoretiků propagandy se...
|
host ::
RSS.