|
|
Využití příměstského parku Bažantnice (Kladno) ve výuce botaniky a dendrologie
Veverka, Vojtěch ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, Lubomír (oponent)
Tématem této práce je mapování území lesoparku Bažantnice (Kladno Kročehlavy). Práce navrhuje způsob aplikování výuky botaniky do terénu. Botanika a dendrologie je jednou ze základních tematických celků vyučovaných na základních a středních školách. Příměstský park Bažantnice poskytuje obrovský potenciál, který může být využit v hodinách přírodopisu a biologie. Práce je rozdělena na dvě části. První celek shrnuje různé metody terénního vyučování a zaměřuje se na didaktické využití parku Bažantnice. Druhá část se pak zabývá samotným mapováním vybraného území a popisuje způsob sběru dat a jejich zpracování. Průvodní obrazový materiál a mapové výstupy jsou obsaženy v přílohách řazených na konci této práce. Klíčová slova: dendrologie, biologie, botanika, výchova, výuka, park, Bažantnice, Kladno, mapování, byliny, dřeviny, terénní vyučování
|
|
|
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
|
|
| |
|
|
Každodenní život v rozdělovských věžácích očima první poválečné generace
Častorálová, Andrea ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na každodenní život obyvatel věžáků v Kladně - Rozdělově. Domy podle návrhu architekta Josefa Havlíčka byly postaveny v druhé polovině 50. let 20. století. Pro svou jedinečnost jak vnější stavby, tak nadčasových interiérů a vybavení byly zařazeny mezi kulturní památky. Metodou orální historie jsem se snažila zachytit běžný chod domů, život jednotlivců i celých rodin. Práce je podpořena pramennou základnou tvořenou rozhovory s pamětníky, archivními materiály, dobovou legislativou a odbornou literaturou. Je rozdělena do tří základních částí - metodologické, historicko-kontextové a empirické. V obecné rovině se práce zaměřuje na systém přidělování bytů v bývalém Československu a život na sídlištích. Dále konkrétně popisuji každodenní provoz domu, postavu domovníka, který dohlížel na udržování pořádku, využívání společných prostor jako jsou prádelny, terasy či vstupní haly, okolí domu, ale i každodenní život a volný čas "obyčejných lidí", kteří tam žili. Samostatná kapitola je věnována také tehdejší politické propagandě, která byla součástí každodenního života jednotlivců i celé společnosti.
|
|
|
Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska
Benešová, Kristýna ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využití regionální historie ve výuce dějepisu na příkladu Kladenska" se věnuje pojmu regionální historie, historii Kladenska, dotazníkovému šetření ohledně využití regionální historie na kladenských školách a také nabídce, jak tuto tématiku zařadit do výuky dějepisu. Jedním z cílů práce bylo vysvětlení důležitosti regionální historie a jejího zařazení do výuky, k tomu byla využita analýza literatury, která tematiku zpracovává. Zařazení této tematiky je důležité především pro umožnění jednoduššího chápání různých historických jevů skrze žákům blízkým prostředím. Dalším cílem bylo zjištění toho, zdali je regionální historie na kladenských školách vyučována, jaké formy jsou k tomu využívány a jaká konkrétní témata. K zajištění těchto informací sloužilo dotazníkové šetření jak v řadách kladenských učitelů, tak i v řadách kladenských žáků, ve kterém bylo zjištěno, že většina učitelů se tuto tématiku snaží do výuky zařadit i přes nepříznivou časovou dotaci. Z žáků, kteří na dotazník odpovídali se zhruba polovina s regionální historií ve své výuce setkala. Poslední cíl práce bylo nabídnout čtenářům různé možnosti toho, jak je možné zařadit dějiny Kladenska do výuky dějepisu - v práci jsou proto představeny jak stávající možnosti, které poskytují zdejší historické instituce, tak i...
|
|
|
Dělnický a odborový tisk na Kladensku v meziválečném období (1918-1938)
Borová, Zuzana ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se bude zabývat fungováním dělnického tisku na Kladensku v meziválečném období, tedy v letech 1918-1938. V teoretické části práce budou nejprve popsány počátky těžebního a hutního průmyslu na Kladensku, hlavní pozornost autorky bude věnována především Pražské železářské společnosti a Poldině huti, jejichž rozvoj bude mít velkou roli v praktické části této práce. Součástí této kapitoly bude také nastínění rozvoje města Kladna a také vývoje národnostního složení jeho obyvatelstva do konce sledovaného období. Následně se autorka práce bude věnovat popisu pracovního i soukromého života kladenských dělníků za první republiky. V této kapitole bude také popsáno působení odborů či změny v legislativě mající přímý dopad na hlavní profese na Kladensku, tedy na horníky a hutníky. Poslední kapitola teoretické části práce pak bude věnována počátkům dělnického tisku na Kladensku s důrazem na vývoj listu Svoboda, který hrál v tomto regionu zásadní roli. V praktické části bude autorka zkoumat celkem pět vybraných titulů z Kladenska, jejichž cílovým publikem byli především kladenští dělníci, ať už horníci či hutníci. Autorka práce zvolila následujících pět: Dělnické listy, Stráž svobody, Naše hory a hutě - Horník, Strojník a topič a Poldi Nachrichten. Ty byly vybrány z toho důvodu, že...
|
|
|
Sledování zimní potravy kalouse ušatého (Asio otus) na zimovištích
Pražská, Nella ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je sledování potravy kalouse ušatého (Asio otus) na zimovištích ve vybraných lokalitách ve Středočeském kraji v okolí okresu Kladno. Jedná se o dvě lokality, které byly sledovány již dříve, navazuji tudíž na předchozí práce se stejným zaměřením. Hlavním zaměřením je sběr, rozbor vývržků a jeho metodika. Dále se zabývám změnou potravy kalouse ušatého během určitého období se zaměřením na zimní fázi v souvislosti s teplotou a úhrnem srážek v daných lokalitách. Práce se rovněž věnuje srovnání výsledků a sledování složení potravy kalouse ušatého ve stejných i jiných lokalitách z předchozích výzkumů.
|
|
|
Nežádoucí bydlení? Tzv. bezdoplatkové zóny jako veřejně politický problém
Matuštíková, Anna ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Ditrych Lenc, Michaela (oponent)
Tato práce je případovou studií, jež si klade za cíl komplexně zmapovat a představit problematiku tzv. bezdoplatkových zón. Tento pojem je zkráceným označením, které se uchytilo v médiích pro opatření obecné povahy vyhlašující oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kde je omezena výplata dávky pomoci v hmotné nouzi doplatku na bydlení pro všechny nové žadatele. Česká a moravská města a obce mohou tuto možnost využívat od roku 2017. Snaží se tak bojovat proti obchodu s chudobou a problémům s ním spojeným. Od roku 2017 se také čeká, jak Ústavní soud rozhodne o stížnosti, kterou na toto opatření podala skupina senátorů. V rámci práce je na problematiku nahlíženo skrze roviny policy i politics na celostátní i lokální úrovni, a to za pomoci teorie fází veřejně politického procesu, nastolování agendy a teorie tří proudů. Předmětem zájmu je také rovina diskurzů a rámování daného problému. Pro představení lokální úrovně byl zvolen případ města Kladna, které má v kontextu tématu specifickou pozici, neboť se jako první město v České republice rozhodlo vyhlásit opatření na celém svém území. Později mu bylo ale krajským úřadem zrušeno. Provedený výzkum byl založen hlavně na studiu dokumentů, analýze médií a rozhovorech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.