|
| |
|
|
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
|
|
|
Učitelé (na)proti totalitě: Pedagogické fakulty a jejich činnost během zlomového roku 1989
Cingrová, Kristýna ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
ABSTAKT Diplomová práce se zabývá zapojením pěti pedagogických fakult v Čechách do sametové revoluce v roce 1989. Jedná se o Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, Pedagogickou fakultu v Plzni a Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Důraz je kladen především na činnost studentů po událostech na Národní třídě 17. listopadu 1989, jako například vyhlášení studentské stávky, ustanovení stávkových výborů či počátky studentské samosprávy. Pozornost je však věnována i atmosféře na fakultách během osmdesátých let a aktivitám, do kterých se studenti v tomto období zapojovali. Jedna z kapitol je také věnována studentům jako významným aktérům našich dějin. Není opomenut ani historický vývoj vysokoškolského vzdělávání učitelů v Československu. Další kapitoly jsou logicky členěny dle jednotlivých pedagogických fakult a obsahují historický vývoj dané fakulty, atmosféru v osmdesátých letech, průběh studentské stávky a další směřování fakulty po sametové revoluci. Jednotlivé pedagogické fakulty jsou mezi sebou následně porovnány. Práce se zakládá na analýze dobových pramenů a rozboru rozhovorů s přímými účastníky, tedy tehdejšími studenty pedagogických fakult. Součástí práce je také obrazová příloha, tvořena především fotografiemi a...
|
|
|
Katolická akce jako nástroj komunistické propagandy pro věřící v Československu v letech 1949-1951
Zindulková, Magdalena ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl ukázat konkrétní prvky propagandy, kterými komunistický režim promlouval k věřícím lidem v Československu v letech 1949- 1951 s využitím tzv. Katolické akce. Toto hnutí bylo nástrojem komunistického režimu, který si chtěl katolickou církev podmanit a využít ke svým cílům. Katolická akce byla uměle udržovaná necelé dva roky a v tisku používaná především jako údajná mluvčí všech katolíků. Nakonec nenápadně vymizela ze stránek novin. V této práci jsou popsány vybrané prvky propagandy na konkrétních příkladech z tehdejších periodik. Výsledky nám můžou pomoci nahlédnout do způsobu myšlení tehdejšího komunistického režimu.
|
|
| |
|
|
Hudební underground a samizdat v Havířově
Podhůrská, Anastazie ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na undergroundovou kulturu a tvorbu samizdatů Československu během vlády komunistické strany. Konkrétně je zkoumána oblast kolem města severomoravského města Havířov, které leží kousek od Ostravy. Cílem práce je zmapovat vývoj undergroundové kultury a vydávání samizdatových periodik v této oblasti. Za využití metod kvalitativního výzkumu jsou vedeny a analyzovány rozhovory se čtyřmi respondenty, kteří v daném období na daném území žili a angažovali se v rámci undergroundové kultury. Jmenovitě se jedná o Mirka Zváru, Jana Žolnerčíka, Jiřího Fiedora Ivo Pešáka. Dále jsou analyzovány dva samizdatové časopisy, které v Havířově vycházely. Konkrétně se jedná o časopisy Hadr a Severomoravskou pasivitu. Analyzovány jsou i další atové časopisy, které se událostem v daném regionu věnovaly. Výsledky práce by se budoucnu daly využít pro účely komplexní studie zabývající se celou oblastí Moravy a
|
|
| |
|
|
Jak vnímá generace Z komunistický režim v Československu?
Pilná, Bára ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Daušová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá, jaký postoj zaujímá generace Z vůči bývalému komunistickému režimu. V první části nejprve seznamuje čtenáře s komunistickou historií Československa, pak s komunismem jako ideologií a také revizionismem. V další části jsou popsány metody, které byly využity k získání dat. Na základě těchto dat je pak ve třetí části práce ověřována pravdivost stanovených hypotéz. Ty mají za cíl zjistit postoj generace Z vůči komunismu a zda v jeho vnímání hraje roli i obor studia na vysoké škole daného jedince.
|
|
|
Dopisy Milady Horákové - jejich cesta a následná medializace po r. 1989
Váchová, Nina ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje dopisům Milady Horákové, jejich cestě od napsání až po předání pozůstalé rodině a následné publikaci, a s tím související medializaci po roce 1989. Práce si tak klade za cíl popsat jednotlivé fáze cesty dopisů Milady Horákové a odkrýt i část jejich cesty, která není veřejnosti známá. Dále pak zanalyzovat medializaci dopisů po roce 1989 až do současnosti pomocí kvalitativní obsahové analýzy dokumentárních filmů a sérií, které zmiňují poslední dopisy a byly natočeny po roce 1989, a článků celostátních tištěných médií publikovaných po roce 1989, jež poslední dopisy zmiňují. Zároveň pak porovnat, jak je v analyzovaných materiálech cesta dopisů zmiňována, s tím, jak je popsána v této práci. V úvodu práce je téma zasazeno do kontextu doby a představen je také život Milady Horákové i vykonstruovaný politický proces, tedy události vedoucí k napsání dopisů. Následující kapitoly se věnují obsahům jednotlivých dopisů a jejich publikaci v roce 1990. V práci je dále podrobně popsána cesta dopisů spolu s faktem, že tyto písemnosti byly dvacet let před předáním pozůstalé rodině tajně vyneseny z Generální prokuratury a bezpečně ukryty JUDr. Lubomírem Štěpánem, což jsou veřejnosti dosud neznámé informace, které nebyly nikdy kompletně zpracovány. Praktická část práce přináší vhled do...
|
|
|
Analýza filmových a televizních obsahů odkazujících na český underground vyrobených před rokem 1989
Vančura, Sebastian ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Bakalářská práce Analýza filmových a televizních obsahů odkazujících na český underground vyrobených před rokem 1989 se zaměřuje na prvky komunistické propagandy v celostátní kampani proti československému undergroundu 70. let. V práci jsou za pomoci kvalitativní diskurzivní a obsahové analýzy zkoumány filmové a televizní obsahy, které propaganda o undergroundovém hnutí natočila v 70. letech minulého století. V teoretické části jsem vycházel z literatury a dobových novinových článků pro doplnění historického kontextu. Dále zde prezentuji události, které měly dopad na vývoj hudebních žánrů v socialistickém Československu a na vytvoření undergroundu, jakožto i způsobu života. Významné kapely hudebního undergroundu představuje krátkou historii kapel The Plastic People of the Universe a DG 307 a přibližuje okolnosti utajené akce Státní bezpečnosti Kapela. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány propagandě a jejímu využití ve filmu. V praktické části práce analyzuji film Atentát na kulturu a díl Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana. V závěru jsou shrnuty nejdůležitější poznatky z analýzy a porovnány propagandistické prvky obou analyzovaných snímků. Práce si dává za cíl ukázat čtenářovi hlavní prvky komunistické propagandy namířené proti undergroundovému hnutí 70. let.
|
host ::
RSS.