Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
Hry R.U.R. a Ze života hmyzu v rukou britských cenzorů, divadelníků a nakladatelů
Šaričová, Draga ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny dramatických textů nejstarších českých vydání her R.U.R. a Ze života hmyzu a porovnává je s jejich anglickými vydáními a verzemi sloužícími jako scénáře pro první divadelní adaptace ve Velké Británii. Prostřednictvím archivních materiálů z Oxford University Press a British Library Archive jsou v práci též sledovány úzce propojené procesy vydávání obou her a příprava jejich divadelních adaptací ve Velké Británii. Práce se také snaží poskytnout nový pohled na překladatelskou osobnost Paula Selvera a dokázat, že vzhledem k materiálu, z něhož vycházel, se ve svých překladech nedopustil tak velkých zásahů, jak se někteří jeho kritici domnívali; zde práce navazuje na výzkum Roberta M. Philmuse. Dále je zprostředkován vhled do zásahů (v Česku doposud zřejmě neznámých), jež si v anglických verzích vymínila britská cenzura, a jsou představeni další aktéři, kteří měli vliv na podobu jednotlivých verzí her, jako například Nigel Playfair, Clifford Bax a další.
Reflexe historických skutečností ve fantastice na příkladu ságy Star Wars
Hadrabová Rauschgoldová, Scarlett ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá problematikou zobrazování dávno minulých i zcela aktuálních historických událostí ve filmové sáze Star Wars. Vzhledem k tomu, jak rozsáhlý je v současnosti celý "vesmír" Star Wars, musí se tato práce omezit pouze na filmy, které jsou označovány jako "Epizody" (s číslováním I až IX) a na dva relativně nové celovečerní spin- offy, zatímco vše ostatní bude zmíněno jen velmi okrajově. Tato práce podrobně mapuje, jak každá ze tří trilogií této ságy, a také oba spin-offy, ukazují hlavní problémy doby, ve které vznikaly, a na které další historické skutečnosti chtějí či mohou odkazovat. Cílem práce je tak ukázat, že žánr všeobecně považovaný za "únikový" a "zcela odtržený od reality" naopak svými specifickými uměleckými prostředky historickou skutečnost velmi ostře reflektuje. Klíčová slova Star Wars, historická skutečnost, science fiction, fantastika, space opera, sci-fi film, příběh, neomýtus, George Lucas, studená válka, politika
Básník Karel Doskočil
Krásenská, Klára ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Karel Doskočil (1908-1962), historik, archivář, editor a básník, dlouhodobě uniká bližší pozornosti. Primárním cílem diplomové práce je literárněhistorické představení Doskočilova díla básnického, tj. dvou ústředních sbírek Větve stromů (1941) a Milosrdenství (1947), doplněných o nikdy nepublikované texty z básníkovy pozůstalosti. Uchopit Doskočilovo literární dílo v jeho celistvosti, jíž umožňuje přístup k osobnímu fondu, a zasadit jej do dobového literární kontextu, včetně kontextu tzv. katolické literatury, se jeví jako žádoucí připomínka osobnosti téměř upadnuvší v zapomnění. Práce neopomíná ani Doskočilovu vědeckou aktivitu, ačkoli nestojí v popředí našeho zájmu.
Shakespearean Themes in the Works of Oscar Wilde
Řehounková, Andrea ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat využití Shakespearovy tvorby Oscarem Wildem a vlivu, který měla na jeho vybrané texty. Zvláštní pozornost bude věnována Obrazu Doriana Graye, Portrétu Pana W. H. a eseji Pravda masek, která patří mezi Wildovu nejranější dochovanou tvorbu. Pokud jde o metodologii, práce bude pojata intertextuálně, a to zejména na základě koncepce uměleckého vlivu zpracované Haroldem Bloomem v jeho Kánonu západní literatury, popř. v dalších publikacích. William Shakespeare je Bloomem popsán jako střed západního kánonu, k němuž se souhlasně či polemicky vztahují mladší autoři včetně Wilda a jeho současníků - viktoriánů, ale též Joyce apod. Práce též podle potřeby může využívat komparatistických postupů. Oscar Wilde ve svém psaní bohatě intertextuálně odkazuje ke hrám a poezii Williama Shakespeara. Zároveň Shakespeare ovlivnil Wilda i v jeho osobním životě, mj. v soudních projevech při svém procesu na něj Wilde činil reminiscence, ale také když se angažoval při otevření Shakespearova památníku. Cílem mé práce je zmapovat vnímání postavy Williama Shakespeara Oscarem Wildem a odlišnost jeho přístupu k Shakespearovi ve srovnání s tradiční viktoriánskou perspektivou. Rozborem jeho textů a veřejných projevů chci sledovat, v čem se Oscar Wilde shoduje a rozchází s tradiční viktoriánskou...
C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války
Bílková, Alžběta ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Diplomová práce C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války stručně představuje klíčové životní události a dílo významného britského spisovatele a laického teologa C.S. Lewise, člení jeho rozmanitý život do jednotlivých období a soustředí se na Lewisovo působení v BBC, pro české prostřední neznámou kapitolu jeho života. Představuje rozvoj jeho myšlení o společnosti a víře i vývoj jeho tvorby, nejen beletristické, ale i křesťanské. Po biografickém úvodu následuje část věnující se britské společnosti za druhé světové války s podkapitolou věnované kultuře, která v té době hrála velkou roli. Třetí kapitola se zabývá Lewisovým působením v rozhlase BBC v letech 1941-1944 v pořadech Right or Wrong (1941), The Case for Christianity (Broadcast Talks, 1942), Christian Behaviour (1943) a Beyond Personality (1944). Nemá za cíl jen podat historickou informaci, ale představit popularizační roli a morální úlohu, kterou sehrály tyto pořady pro britskou společnost za druhé světové války. Závěrečná kapitola se pak věnuje konci Lewisova života a vlivu, který jeho rozhlasové pořady měly na tehdejší britskou společnost včetně odkazu, jenž za sebou tento mnohostranný autor zanechal.
Předobraz fikčního prostředí románu Sedmikostelí v pražském Novém Městě
Hrazdírová, Eliška ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Práce si klade za úkol analyzovat možné podoby vztahu mezi historickou architekturou a urbanistickými koncepty a literární fikcí. Jako konkrétní předmět pro tuto analýzu volí žánr gotického románu a jeho zcela konkrétní případ, román Sedmikostelí (1999) českého spisovatele Miloše Urbana. V jednotlivých výkladových a interpretačních kapitolách klade do vzájemného vztahu dva jedinečné ideové koncepty. Prvním z nich je pojetí Nového Města pražského v myšlení jeho zakladatele, Karla IV. Druhým je literární zrcadlení tohoto konceptu a jeho inspirační role pro fikční Nové Město v Urbanově románu Sedmikostelí a pro ústřední myšlenku díla, kterou představuje utopistický únik z každodennosti do gotického období s jeho estetickými i společenskými ideály a pravidly. Tento únik má v díle umožnit znovuzpřítomnění zaniklé kaple Božího Těla, která v myšlení románových postav představuje střed prostoru tzv. Sedmikostelí. Práce představuje historii a architekturu Nového Města a symbolický rozměr urbanistické koncepce v myšlení Karla IV. a krok za krokem odhaluje vztah mezi touto koncepcí a jednotlivými stavbami, postavami a ideovým podkladem Urbanova Sedmikostelí. Výsledky této komparace, podpořené mimo jiné i svědectvím rozhovoru se spisovatelem samotným, jsou dvojí: ukazuje se jednak to, že v případě gotického...
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
Pozdní prózy Eduarda Štorcha
Krajíčková, Kamila ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vybrané pozdní prózy Eduarda Štorcha, významného pedagoga, amatérského archeologa a autora desítek knih pro mládež, většinou s prehistorickou nebo starověkou tematikou. Hlavním tématem jsou dvě ze Štorchových vrcholných pozdních prací tvořících volný cyklus, románů Osada Havranů a Minehava, práce zčásti zahrnuje i širší kontext české prózy pro mládež v první polovině 20. století. Vedle analýzy a interpretace textů bude též zkoumána situace vzniku těchto textů, jež souvisí mj. se Štorchovým působením v Lobči u Mšena.
Proměny postav Fausta a Mefista v operních libretech 19.století
Vacková, Dana ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Práce se zabývá srovnáním postav učence Fausta a ďábla Mefista z díla Johanna Wolfganga Goetha Faust s jejich zpracováními ve vybraných operních libretech 19. století, která rovněž adaptují faustovský námět. Ve zvolených titulech, tedy v Goethově Faustovi, Boitově Mefistofelovi, Gounodově Faustovi a Berliozově Faustovu prokletí je věnována pozornost proměně literárních postav. Goethův Faust je centrálním dílem, které mohlo fungovat jako předloha pro jiné autory, ale každý z nich si dílo upravil podle své ideje. Práce srovnává společné i odlišné prvky faustovského či mefistofelovského motivu u vybraných děl. V závěru jsou shrnuty proměny postav a vyznění příběhů. Tito autoři se zajímali o stejný motiv: boj dobra a zla, souboj mezi nebem a peklem, mezi Bohem a ďáblem. Mefistofeles s Bohem uzavírají sázku o Faustovu duši. Faust v touze po absolutním vědění uzavírá smlouvu s Mefistofelem. Každý z uvedených autorů se však Goethem inspiroval jinak a dospěl k jinému cíli. Práce se zaměřuje na srovnání různých zpracování centrálních postav učence a ďábla, dalšími postavami se zabývá v nezbytné míře. Práce odhlíží od hudební složky oper stejně jako od problematiky inscenační praxe. Zaměřuje se speciálně na literární komparaci textů vybraných operních libret s Goethovým Faustem. Metodologicky vychází z teorie...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Kudlová, Katarína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.