|
|
Každodennost v socialismu na Podblanicku
Lapáčková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Téma práce se týká každodenního života za socialismu na Podblanicku. Jedná se o lokální výzkum, který se snaží předložit vzpomínky převážně venkovských lidí na dobu normalizace, vymezenou 70. a 80. léty 20. století, z hlediska stravování, odívání a bydlení. Výzkum se zabývá strategiemi, improvizacemi a taktikami obyvatel tohoto regionu v období socialismu, mimo jiné zaměřenými na nedostatek požadovaného zboží v obchodech, špatné zásobování, shánění nepříliš kvalitního stavebního materiálu či módního oblečení. Kromě individuálních projevů se věnuje komunitnímu stylu, který k venkovskému obyvatelstvu neodmyslitelně patří. Éra socialismu se výrazně zapsala do mysli všech lidí, kteří v této době žili. Z mnohých pramenů je patrné, že lidé na venkově před rokem 1989 nežili jen bezvýznamné životy, poznamenané a vyprázdněné totalitním režimem, ale v mnoha případech se snažili režim opomíjet nebo se o něj prostě nezajímali. Ve svém každodenním životě si vytvářeli hodnoty, které pro ně byly mnohem důležitější. Ty však mohli realizovat většinou jen částečně. Důležitá tu byla jejich vynalézavost, strategie a taktika, aby mohli dosáhnout toho, co považovali za důležité. Nespornou výhodou byl život ve venkovské komunitě, jenž spočíval v příbuzenských a sousedských vztazích. Vlastní terénní výzkum se snaží...
|
|
|
Soubor textilních fragmentů z novověkých smetištních vrstev z archeologického výzkumu v Praze 1 - Na rejdišti čp. 77
Šmidová, Kamila ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Bravermanová, Milena (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení archeologických textilií z lokality Na Rejdišti 1 - Praha 1, které pocházejí ze smetištních vrstev. Ty jsou datované od 16. do 19. století. Klíčovým zdrojem poznatků jsou informace z analogických situací pocházejících především z Polska a Německa, kde jsou vyhodnoceny textilní nálezy ze smetištních vrstev, studen, jímek a odpadních stok. Výsledkem práce je i přehledný katalog nálezů. Klíčová slova textil, odívání, vrcholný středovek, novověk, město, střední Evropa, Na Rejdišti, Praha
|
|
|
Tradiční indické oděvy
Šobrová, Radka ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá tradičními indickými oděvy - jedná se o základní přehled na toto téma. V první části se věnuji odívání z pohledu sociální a kulturní antropologie. Následuje historie indických oděvů od nejstarších dob po současnost. Další část se zabývá technologií výroby oděvních materiálů. Poslední část je věnována oděvům samotným a je zaměřena na tři hlediska, která jejich nošení ovlivňují (věk, pohlaví a příležitost). Práce je doplněna obrazovou přílohou a slovníčkem odborných pojmů.
|
|
|
Univerzální oděv a jeho využití v muzejní edukaci
Švejdová, Kateřina ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci navazující na práci bakalářskou se zaměřuji na univerzální formy oděvu. V teoretické části zkoumám společné znaky oděvů v proměnlivých kulturně- historických kontextech. Zaměřuji se na všeobecné aspekty odívání. Hledám souvislosti mezi funkcemi a formami oděvu. Sleduji vlivy historických stylů v tvorbě současných oděvních návrhářů, hledám univerzální rysy oděvu v dnešní módě. Pozoruji zájem dětí, učitelů i publikací o textilní tvorbu. Ve výtvarné části se zabývám sérií návrhů na univerzální variabilní oděv. Z jednoho střihu vzniká aranžováním pomocí patentů více modelů. Varianty výsledných modelů dokumentuji a kriticky reflektuji. V didaktické části navrhuji edukační program k vybrané oděvní expozici. Součástí programu jsou pracovní listy a možnost využití univerzálního oděvu jako didaktické pomůcky. Program ověřuji v praxi, dokumentuji a vyhodnocuji.
|
|
|
Brand building freestylových značek na příkladu Quiksilver
Kučerová, Tereza ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Dolanská, Nora (oponent)
Bakalářská práce "Brand building freestylových značek na příkladu Quiksilver" pojednává o značce Quiksilver, jejím vzniku, postupném vývoji, globálním působení, příchodu na český trh a její marketingové strategii na tomto trhu. Nejprve je nastíněna problematika fenoménu freestylových značek, jejich vývoje a kulturního prostředí, ve kterém vznikaly. Je zde zaveden termín "freestylová značka" a vysvětlen jeho význam. Dále se práce věnuje historii značky Quiksilver a jejímu světovému významu, od vzniku prvních šortek Quiksilver v australském Torquayi po přesun do kalifornské Huntington Beach a následné globální expanzi. Značka Quiksilver byla původně malou lokální firmou a postupně se vyvíjela a rozšiřovala svou produktovou řadu natolik, až se z ní stala jedna z největších nadnárodní společností na poli freestylových značek. Práce se dále zabývá marketingovými aktivitami značky na globálním i českém trhu, na kterém se objevuje zhruba od roku 1991. Popisuje současně pořádané události, reklamu i komunikaci v místě prodeje a zároveň je hodnotí. V této práci byla použita metoda deskriptivní analýzy a současně je zde uveden také výzkum oblíbenosti značky mezi mladou českou generací pomocí elektronického dotazníku. V závěru je hodnocena strategie značky Quiksilver a její úspěšnost na českém trhu na základě...
|
|
|
Oděv v dílech vlámských mistrů 15. století
Václavíková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem práce je vytvoření přehledu vývoje burgundské módy 15. století. Práce vychází ze studia děl předních vlámských malířů a iluminátorů, zachycujících aristokracii na burgundském dvoře a vlámskou elitu v reprezentativním oděvu. Pozornost je kladena především na detail oděvu, látky, vzory a doplňky. Výsledné poznatky jsou konfrontovány s odbornou literaturou a dochovanými exempláři. Burgundská móda západní Evropy, vycházející z gotiky, je průběžně porovnávána s odíváním v renesanční Itálii a pozornost je věnována také soudobému obchodu s látkami.
|
|
|
Móda v rozepři
Schambergerová, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce nazvaná Móda v rozepři předkládá požadavky kritiků módy a ukazuje, že jsou v rozepři s její definici, tak jak ji v kontextu postmoderní situace definuje J. - F. Lyotard. Obhajuje tvrzení, že diskurz zastřešující požadavky kritiků módy je nesouměřitelný s diskurzem, v rámci kterého je móda definována. Ukazuje, že zde vyvstává logický paradox s ohledem na podstatu módy, kterou je pomíjivost či rychlá proměna (a to minimálně tak rychlá jako je změna ve společnosti) a na vznášený požadavek po zpomalení, stabilitě a další kritiky, které jsou na proměnu jejího tempa navázány.
|
|
|
Skládanka
Fasorová, Aneta ; Spáčilová Blažková, Kateřina (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Projekt Skládanka se zabývá návrhem a realizací prototypu víceúčelového oblečení a doplňků, vyrobeného z recyklovaných textilií. Jednotlivé části skládačky je možné kombinovat nebo skládat dle přiloženého manuálu do konkrétní podoby.
|
|
|
Silver Lining
Ručka, Svatopluk ; Klouzková, Alice (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Silver Lining vzniká na základě interdisciplinárního zkoumání dvou oborů designu — módního a grafického. Na tyto dvě disciplíny je nahlíženo z praktického hlediska, v němž jsou zkoumány postupy práce obou designerských sfér, jejich vzájemný vztah, možné průsečíky a (reálné i hypotetické) syntézy. Potenciál takové syntézy je zkoumán vizuálním jazykem grafického designu a módní tvorby pomocí současné digitalizované pletací technologie, s níž bakalářská práce nakládá.
|
|
|
Motivy spotřebitelů k nákupu upcyklované módy
Bourová, Tereza ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Švíková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá motivy spotřebitelů pro nákup upcyklovaného oblečení. Na základě rešerše dostupných pramenů nabízí práce nejprve vhled do v současnosti nejvíce rozšířeného způsobu výroby oblečení, modelu fast fashion, a zaměřuje se přitom na negativní environmentální dopady, ke kterým během jednotlivých stádií životního cyklu výrobků - oděvů dochází. Dále se přesouvá k popisu tradičního a více environmentálně šetrného modelu, slow fashion, a oba koncepty (fast fashion i slow fashion) dává do souvislosti s nakládáním s odpady a cirkulární ekonomikou. Shora uvedená část rešerše napomáhá k důkladnému pochopení konceptu upcyklované módy, kterému se věnuje další samostatná kapitola práce. Ta kromě popisu procesu upcyklace oblečení nabízí i konkrétní příklady tvůrců, kteří se jí zabývají. Poslední část teoretické části práce řeší motivování a motivy spotřebitelů k nakupování oblečení z různých zdrojů. Empirická část se zabývá spotřebitelským vnímáním upcyklované módy s cílem zodpovědět výzkumnou otázku: Jaké jsou motivy spotřebitelů k nákupu upcyklované módy? Pro její zodpovězení byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly prováděny s celkem dvanácti nakupujícími, kteří mají s koupí upcyklovaného oblečení osobní zkušenost. Z těchto rozhovorů vzešly závěry...
|
host ::
RSS.