|
|
Yugoslavian phantom identity
Nandi, Danijela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Výzkumné téma diplomové práce vychází z medicínského pojmu známého jako "fantomová bolest". Definice na webu Mayo Clinic uvádí, že "fantomová bolest je bolest, která je pociťována, jako by vycházela z části těla, která již neexistuje. Lékaři kdysi věřili, že tento post- amputační fenomén je psychologického rázu, v dnešní době nicméně odborníci mají za to, že jde o skutečné pocity pocházející z míchy a mozku. (Mayo Clinic, n.d.). Předkládaná práce zkoumá ideu "fantomové identity" konceptualizovanou jako identitu, se kterou se mohou ztotožňovat nebo ji jako takovou vyjadřovat obyvatelé již neexistující země - Jugoslávie. Klíčovouotázkou je,zda vůbec existuje něco takového jako společná identita bývalého společného státu, která by byla odlišná od etnických a jiných post-jugoslávských identit. A dále pak, jak vlastně tento proces identifikace funguje a jaké jsou jeho základní element. Práce zkoumá možnost existence takové společné identity nebo jejích prvků, které by se projevovaly pouze (a specifickým způsobem), když jsou tito jedinci spolu, obvykle v kontextu společenských aktivit nebo sdílené emigrační zkušenosti. Hledání identity založené na etnických principech, jako je jazyk či území, identity odlišné od ostatních identit, a to i v rámci jednotlivců různých etnik, je v jistém smyslu provokativní...
|
|
|
Fenomén ostalgie a jeho projevy v českých a německých televizních seriálech
Kočárková, Kateřina ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Ostalgie je fenoménem projevujícím se ve všech oblastech lidské činnosti - v módě, kultuře, hudbě, skrze zboží dostupné na trhu nebo jednoduše v lidských vzpomínkách. Tato práce je zaměřena především na rovinu kulturní, konkrétně na hraný televizní seriál. Teoretická část je věnována kolektivní paměti a kultuře vzpomínání, dvěma aspekty, které s kulturní rovinou velmi úzce souvisí. Ostalgické vzpomínání velmi často klade důraz na hmotné statky, jako by se vzpomínající snažili zachránit něco z času, v němž už se nikdy jinak, než prostřednictvím vzpomínky neocitnou. Nabízí se tak propojit fenomén ostalgie s tzv. pamětí věcí, definovanou Janem Asmannem a podrobně rozebíranou antropologem Arjunem Appaduraiem. Pomocí předmětů z dob socialismu si lidé zachovali alespoň část svého dřívějšího života a vzpomínky do těchto předmětů uložené je možné vyvolat i po několika letech. Konkrétně bude je problematika ostalgického vzpomínání zkoumána na dvou českých a dvou německých televizních seriálech. Český příklad je reprezentován televizními seriály Vyprávěj a Svět pod hlavou z produkce České televize. Jako německý protějšek byly zvoleny snímky Ku'damm - Tančírna na hlavní třídě a Deutschland 83. Analýza seriálů je zpracována pomocí metody zakotvené teorie a je úzce napojena na v první části práce rozebíranou...
|
|
|
Greek Military Junta in Family Reminiscences
Roček, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Asavei, Maria Alina (oponent)
Tato práce zkoumá období řeckých dějin, kdy plukovnická junta v Řecku vládla více než sedm let. Za pomoci kvalitativních rozhovorů je na období vlády junty nahlíženo skrze perspektivu tehdejších dětí, které se většinově narodily v Athenách, hlavním městě, ale především místě hlavních událostí v období junty. Rodinné a kulturní vzpomínky jsou klíčovým faktorem v rámci analýzy kolektivní paměti. Období kvazi-diktatury mezi lety 1967 a 1974 je dodnes považováno za jedno z nejtemnějších v moderní řecké historii. Během této vlády plukovníků docházelo k perzekuci, věznění či vyhnanství nepohodlných občanů. Kulturní, politické, ale především osobní svobody byly v té době téměř neexistující. Přestože všichni účastníci rozhovorů navštěvovaly teprve základní školu, jejich sociální a rodinné kruhy, ale i kulturní události jim umožnily si vytvořit na období junty nepřímé vzpomínky, jako by období vlády plukovníků naplno prožily. V první části práce se věnuji teorii kolektivní paměti, v druhé a třetí analyzuji dějiny Řecka od občanské války až po období pádu junty. Poslední tři části se věnují třem konceptům, které zmiňují mí respondenti. Jedná se o symboliku ve vzdělávacím systému, strach z komunismu, a to, kdy dali konceptu "junty" význam. Přestože jejich vzpomínky na období junty jsou převážně negativní, je...
|
|
|
Jugoslávská válka v bosenských médiích
Delic, Lamija ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Lamija DELIC, Jugoslávská válka v bosenských médiích Abstrakt Média v moderní společnosti přispívají k vytváření nových mýtů. Některé z těchto mýtů pocházejí ze zábavního průmyslu a kultury celebrit. Média se však jako prvek kulturní matrice podílejí také na vytváření nových politických mýtů. V etno-národních společnostech fungují tyto mýty jako základ pro sjednocení národa a určení jeho identity, zejména během konfliktu nebo války. Jejich úlohou je také vytvářet obraz světa modelováním obrazů minulosti, v nichž jsou příslušníci jiných kultur a národů zobrazování jako nepřátelé. Diplomová práce se zaměří na studium kolektivní paměti, a způsob, jakým novináři a novinářky Bosny a Hercegoviny prožívali válku skrze média a jejich roli během války v letech 1992-1995. Válečný žurnalismus slouží jako klíčový aktér při utváření kolektivní paměti. Novináři fungují jako interpreti, prezentují příběhy a rámují události, které přispívají ke kolektivnímu pochopení války. Mají moc ovlivnit veřejnou paměť tím, jak vybírají, interpretují a šíří informace, ovlivňující také to, jak občané vnímají a pamatují si konflikt. Co si pamatujeme a jak si pamatujeme, se neustále mění, a tak odhaluje moc médií při utváření toho, jak pozorujeme a vzpomínáme na události během a po období ozbrojených konfliktů. Autoři, kteří budou sloužit...
|
|
| |
|
|
Post-Socialist Diaspora and Memory: The Case of Serbs in Prague
Hakobyan, Tatev ; Roginer Hofmeister, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
This master thesis aims to reveal the perceptions of the Yugoslav socialist period and the key factors influencing those perceptions among the second-generation Serb migrants in Prague, Czech Republic. The in-depth narrative interviews of two participants with dual heritage, who belong to the post-migrant generation of Serbs residing in Prague, conducted in the course of the study imply that the perceptions of the Yugoslav socialist era are predominantly positive, influenced by the family transmission of memories and the factor of dual heritage, Yugoslav cultural products, and the dominant narratives of the Czech society.
|
|
|
Remembering another country's past: a comparative study into how Third Culture Kids can expand our understanding of German collective memory
González González, Mafalda Inés ; Testa, Alessandro (vedoucí práce) ; Kovtiak, Elisabeth (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývala tématy dětí třetí kultury (TCK) a německé kolektivní paměti. Hlavním cílem této studie bylo porovnat narativní a diskurzivní podobnosti a rozdíly mezi TCK a jejich místními vrstevníky (Non-TCK) při diskusi o německé kolektivní paměti. Přehled literatury nastínil koncepty TCK a kolektivní paměti, speciálně německé kolektivní paměti. Prostřednictvím kreativních kvalitativních výzkumných metod byly provedeny rozhovory se čtyřmi Non-TCK a pěti TCK, v nichž byli požádáni, aby ze souboru 60 fotografií vybrali pět, které pro ně představují německou kolektivní paměť. Po prozkoumání obsahů, které účastníci vybrali jako německou kolektivní paměť, odhalila tematická a diskurzivní analýza různé narativy skryté v rozhovoru. Ačkoli je možné tvrdit, že všichni účastníci měli podobné hodnocení odpovědnosti, kterou by Němci měli mít za svou minulost, TCK očekávala další zapojení německých občanů do politicky aktivní činnosti. Z diskurzivního hlediska představovaly Non-TCK vzhledem k obtížnému tématu výzkumu napětí, v němž se TCK dokázaly lépe orientovat.
|
|
|
Post-colonial discourse in Spanish-speaking media: Framing of October 12th in Spanish and Mexican newspapers
Segura Mondéjar, Mar ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
V důsledku koloniálních vztahů přetrvávají v současných společnostech pozůstatky udržují nerovnosti mezi národy. Tuto problematiku ilustrují oslavy 12. října. přip příjezd Kolumba do Ameriky v roce 1492 a slaví se jako národní den Španělska a v bývalých španělských ko slava však čelí stále větší kritice kvůli svému koloniálnímu původu. Tento výzkum využívá kvalitativní ských rámců ke zkoumání rám 12. října ve španělských a mexických novinách v letech 2012 až 2022. Analýza odhaluje převážně k na zobrazování oslav, což vede ke zvýšené polarizaci kolem této události. Byla zjištěna přítomnost k kolonizátory od minulých špatností, a je častější ve španělských publikacích Tím, že tato studie osvětluje rám ování oslav 12. října, přispívá k pochopení přetrvávání koloniálního dědictví ích. Zjištění zdůrazňují potřebu kritického zkoumání a reflexe historických událostí s cílem podpořit inf ivnější vyprávění, která uznávají složitost koloniální historie.
|
|
|
From bricks to pixels and memory: An Instagram-ic multimodal analysis of the meanings upheld in the journalistic commemoration of the fall of the Berlin Wall
Machado Raupp, Eric ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Pád Berlínské zdi je jednou z klíčových událostí světových dějin. S odstupem času se kolektivní paměť na tuto událost neustále přetváří. To, jak si události společnost pamatuje, je značně ovlivněno žurnalistikou. Od pádu Berlínské zdi se změnil celý svět, a to včetně oblasti komunikace. Dnes si již svět bez sociálních médií nedokážeme téměř představit. Tato diplomová práce zkoumá významy v Instagramových příspěvcích připomínajících 30. výročí pádu 9. listopadu 2019, které mají vliv na utváření kolektivní paměti. Studie využívá kritickou diskursivní analýzu v rámci které zkoumán 11 publikací ze sedmi mezinárodních médií. Výsledky práce odhalili roli geografické polohy a kulturního odstupu na to, jak média k tématu přistupují. Výzkum také identifikoval pět dominantních významů spojených s Berlínskou zdí, jako je její symbolika rozdělení a násilí, ztělesnění svobody, zobrazení bývalé NDR jako utlačovatelského státu a její pád jako synonymum pro sjednocení Německa. Mezi méně prominentní významy patří její trvalé rozdělení, komodifikace jako kulturní ikona a kontroverzní ruská účast a vliv na tento proces. Tento výzkum zdůrazňuje význam žurnalistiky jako klíčové instituce při zaznamenávání a uchovávání kolektivní paměti, zejména v digitálním věku. To je důležité zejména proto, že se do popředí...
|
|
|
Women of Transition: Collective Memory in Azerbaijan Republic
Hashimova, Husniyya ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 měla sociální, politická a ekonomická transformace zásadní dopad na ázerbájdžánskou společnost, která byla součástí Svazu téměř sedmdesát let. To, co se stalo, je stejně důležité jako to, jak je na to vzpomínáno. Tato práce zkoumá kolektivní paměť ázerbájdžánských žen na transformaci a de(re)konstrukci jejich kolektivní identity. Biografické rozhovory jsou vedeny s deseti ženami ze čtyř ázerbájdžánských měst. Výsledky výzkumu naznačují, že genderová kolektivní paměť týkající se sovětské minulosti a transformace zahrnuje jak nostalgické cítění, tak traumata. Z toho vyplývá, že historické a politické povědomí o ázerbájdžánských ženách je nedostatečné. Jejich kolektivní identita byla konstruována jejich kolektivní pamětí každodenního života. Klíčová slova: kolektivní paměť, kolektivní identita, Sovětský svaz, přechod, ázerbájdžánské ženy, nostalgie, kulturní trauma, orální historie
|
host ::
RSS.