|
|
Internet a autorské právo-rozsah odpovědnosti jednotlivých subjektů a způsoby ochrany proti pirátství
Ouroda, Tomáš ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Císařová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odpovědnosti subjektů vyskytujících se na internetu a problematika pirátství. Jedná se především o rozbor, jak jednotlivé subjekty mohou být odpovědné za porušování autorskoprávních norem. Záměrem této diplomové práce nebylo komplexní zpracování všech relevantních aspektů pirátství a vyplývající odpovědnosti, ale zejména probrat nejvíce diskutované aktuální problémy. Téma jsem si vybral z důvodu osobního zájmu o studium dynamicky se rozvíjejícího oboru práva informačních technologií a práv duševního vlastnictví. Práce je rozdělena na osm kapitol, každá se vypořádává s určitou problematikou tohoto tématu. První dvě části hovoří obecně o internetu a schopnosti práva se na internetu prosadit. Zmiňovány jsou především otázky legitimity práva na internetu, důvody existence práva na internetu a obzvláště význam autorskoprávní ochrany. Část třetí mapuje formální prameny autorského práva přizpůsobené éře digitalizace autorských děl. Těžištěm vztahů na internetu jsou otázky určování jurisdikce a rozhodného práva, které jsou popsány v kapitole čtvrté. Rozebrány jsou přístupy z hlediska určovatelů - místo škodní události, místo plnění a místo státní příslušnosti subjektu. O odpovědnosti subjektů, jak o nich hovoří zákon o některých službách informační společnosti, je...
|
|
|
Výchova k odpovědnosti
Štefková, Ivana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Tato práce představuje syntetizující pojednání o výchově k odpovědnosti. Předkládá interdisciplinární pohled na její jednotlivé aspekty a ústí v konkrétní výchovné přístupy. Odpovídá na otázky, jak lze vymezit odpovědnost pro účely výchovného působení, jaké je její místo v dnešní společnosti a v dnešní době, jaké jsou její psychologické aspekty. Shrnuje jednotlivá pojetí výchovy k odpovědnosti v rodině, ve škole a ve volném čase. KLÍČOVÁ SLOVA odpovědnost, výchova k odpovědnosti, autonomie, rozhodování
|
|
|
Odpovědnost a ručení členů představenstva akciové společnosti vůči třetím osobám
Mirčevský, Tomáš ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Práce se zabývá přímou odpovědností a ručením členů představenstva akciové společnosti vůči třetím osobám, zejména pak vůči věřitelům společnosti. Hlavním úkolem této práce je podat ucelený výklad o zákonem zakotvených možnostech věřitelů domáhání se svých práv přímo na členech statutárního orgánu s možností porovnání se zahraniční úpravou. Práce se skládá ze 3 kapitol. Kapitola první podává obecný výklad o organizaci, funkcí, povinnostech a odpovědnosti akciové společnosti. Kapitola se skládá ze tří částí. Část první je věnována charakteristice, jednání, obsazení představenstva akciové společnosti, členství v něm a vztahu mezi společností a členy představenstva. V části druhé je věnována pozornost právům a povinnostem při výkonu funkce členů představenstva. Část třetí se věnuje odpovědnosti a ručení členů představenstva vůči společnosti. Druhá kapitola je věnována jednotlivým ustanovením zakotvujícím přímou odpovědnost členů představenstva akciové společnosti, kteří se podílejí na tvorbě a správě společnosti, přičemž se skládá ze tří částí. Část první se zabývá jednotlivými ustanoveními zakotvujících přímou odpovědnost členů představenstva. Část druhá se věnuje úsilí tuzemských soudů o dovození přímé odpovědnosti a poslední, třetí část se věnuje trestněprávní odpovědností členů představenstva....
|
|
|
Prezident České republiky
Herc, Tomáš ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent) ; Jičínský, Zdeněk (oponent)
Pro parlamentní formu vlády je typické, že v ní má hlava státu postavení orgánu sui genesis, jehož úlohou je především reprezentovat stát jako celek a být garantem řádného fungování jí předvídaných demokratických procesů v rámci organizace státní moci. Samotná však stojí mimo soutěž politických sil ve státě, není ze své funkce politicky odpovědna a s výjimkou velezrady nebo jiného deliktu obdobné intenzity jí nelze ani stíhat. Obecná působnost v oblasti moci výkonné zas náleží vládě, která politicky odpovídá parlamentu, jehož hlasováním může být vždy dosaženo jejího odstoupení. Tato její odpovědnost se přitom vztahuje i na akty hlavy státu, neboť ty ke své platnosti vyžadují její souhlas ve formě kontrasignace. Postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky uvedený obecný rámec přesahuje, neboť jeho pravomoci, jejichž výkon v některých případech dokonce nepodléhá souhlasu vlády nebo jiného ústavního orgánu, mu umožňují aktivnější účast na přijímání politických rozhodnutí. Otázka, zda takovéto postavení je slučitelné s jeho neodpovědností, však zůstává dosud předmětem veřejné diskuse, aniž by na jejím řešení byla obecná shoda. Základním problémem v této souvislosti zůstává samotný vztah prezidenta republiky k vládě, a to konkrétně otázka, zda může při výkonu těch svých pravomocí,...
|
|
| |
|
|
Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí
Humlíčková, Petra ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Ztráta na životním prostředí poškozuje nebo ohrožuje dvě skupiny zájmů - veřejné a soukromé. Oba typy zájmů jsou často poškozeny jednou událostí. Mimosmluvní soukromoprávní i administrativní odpovědnost včetně jejich finančního zajištění jsou proto funkčně propojené systémy, které se někdy překrývají, ale nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se vzájemně účelně doplňují. Na mezinárodní úrovni existuje několik smluv, které upravují odpovědnost v případě přeshraničního znečištění. Z těchto smluv je právně účinná a v praxi používána pouze jedna - odpovědnost za přepravu ropy po moři, úmluvy o odpovědnosti za škody způsobené jaderným provozem jsou účinné, ale nebyly v praxi nikdy použity. Všechny tyto úmluvy využívají klasické schéma občanskoprávní mimosmluvní odpovědnosti, které se ale vztahuje pouze na havárie. Odpovědnost je vždy objektivní, ale nikoliv absolutní. Obvyklými liberačními důvody jsou vis maior, ozbrojené konflikty a jednání 3. osoby, případně poškozeného. Odpovědný subjekt je vždy jednoduše identifikovatelný. V případě více odpovědných subjektů, je odpovědnost společná a nerozdílná. Škoda musí být vyčíslitelná v penězích a poškozený musí dokázat její výši. V případě újmy na životním prostředí bude výše škody odvozena od vzniklých nákladů vynaložených na preventivní a nápravná opatření....
|
|
|
Odpovědnost u Jonase a Spaemanna
Vašíčková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou odlišných etických přístupů se zaměřením na fenomén odpovědnosti. Snaží se reflektovat tradiční filozofický přístup založený na Kantově systému navržený Spaemannem, Jonasovu potřebu stanovení nových etických norem, které by počítaly s technickým vývojem společnosti, a dnešní pohledem autorky.
|
|
|
Právní aspekty odstraňování ekologických škod
Niklas, Jaroslav ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Müllerová, Hana (oponent)
Ekologickou zátěž je možné definovat: a) věcně, podle skutečného vlivu na životní prostředí bez ohledu, zda si působení zátěže uvědomujeme a jsme ochotni ji eliminovat, b) relativně, podle parametrů stanovených legislativně. Z toho vyplývá, že při rozhodování (ale i v publikacích či písemných dokumentech) je vždy nezbytné uvádět definici a kritéria chápání ekologické zátěže. Výběr definice a určení co je a co již není ekologickou zátěží (a o jak významnou zátěž se jedná) se bude vždy řídit úvahami o tom, zda preferovat nebezpečí ohrožující určitou skupinu, významnou hospodářsky a ekologicky (např. kontaminace vody pro zásobení města), nebo zda bude prioritní otázka finančního zabezpečení, a to bez dalších ohledů na konkrétní ekologický přínos nebo vliv. Přes výše uvedené pochybnosti lze staré ekologické zátěže definovat prostřednictvím dvou základních znaků. Zaprvé se jedná o dlouhodobý důsledek lidské činnosti mající původ v minulosti, který může mít nebo již má nepříznivý vliv na funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí. A zadruhé původce není znám nebo již právně neexistuje. Budeme-li hledat cesty k odstraňování starých ekologických zátěží, je možné k nim přistupovat jako k majetkoprávní újmě tj. jde o ekonomickou škodu nebo jako ke škodě na životním prostředí, kdy jde o...
|
|
|
Odpovědnost v mezinárodní námořní přepravě
Vondráčková, Kristýna ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Odpovědnost v mezinárodní námořní přepravě Stěžejním cílem této diplomové práce je exkurs do právní úpravy mezinárodní přepravy zboží po moři, použitelných odpovědnostních systémů, vlivu námořní přepravy na obchod v České republice a možný budoucí vývoj v této oblasti. Vztahy námořní přepravy mohou být velmi komplikované a účelem této práce je tyto vztahy popsat pro čtenáře pochopitelným a srozumitelným způsobem. Důvodem volby tématu práce byl můj zájem o oblast mezinárodního obchodu a o lodě. Mezinárodní přeprava je sice považována za subsidiární k mezinárodnímu obchodu, ale zároveň je esenciální k jeho úspěšné realizaci. Přibližně 90% nesypkého pevného zboží je alespoň část přepravy k cílovému zákazníkovi přepravováno po moři. Význam mezinárodní námořní přepravy je proto značný a spolu s globalizačními trendy se postupně rozšiřuje dopad úpravy mezinárodní námořní přepravy na Českou republiku. Přepravné a další náklady související s přepravou zboží navíc značně ovlivňují výslednou cenu zboží. Jednou z nejdůležitějších otázek je, kdo je odpovědný za škodu v případě ztráty zboží, škody na zboží a škody způsobené opožděnou dodávkou, což má široký dopad na pojištění, bankovní poplatky, balení zboží atp. a tím i na cenu zboží. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola představuje celé téma, popisuje...
|
|
|
Postavení a činnost centrální banky
Blažková, Jana ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Postavení a činnost centrální banky Centrální banky jsou velice mocné instituce a centrální bankovnictví je velice komplexní disciplína. Měnová politika se, jakožto nejdůležitější činnost centrálních bank, stala hlavním nástrojem makroekonomické stabilizace. Cílem mé práce bylo analyzovat všechny oblasti aktivit centrálních bank, se zaměřením zejména na měnovou politiku a její nástroje a též se zamyslet nad nedávnými pochybnostmi o tom, jak by měl být definován hlavní cíl centrálních bank. Tato práce též přináší přehled a analýzu současného právního postavení České národní banky z pohledu nezávislosti a odpovědnosti. První kapitola je věnována historii centrálního bankovnictví. Druhá poskytuje přehled jednotlivých funkcí centrálních bank a třetí analyzuje nejdůležitější z nich, měnovou politiku. Poslední část mé práce je věnována České národní bance (ČNB) a je rozdělena do čtyř částí: první stručně popisuje historii ČNB, druhá detailně rozebírá jednotlivé funkce ČNB, její cíle a nástroje, které ČNB používá k jejich dosahování. Třetí část se dotýká vztahu ČNB a Evropské unie a čtvrtá část dopodrobna analyzuje právní postavení ČNB se zaměřením na její nezávislost a odpovědnost. Doposud byla hlavním cílem většiny centrálních bank cenová stabilita a centrální banky v Západní Evropě a USA byly úspěšné v...
|
host ::
RSS.