|
|
Česká republika jako laický stát
Karola, Petr ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Bartoň, Michal (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
1 Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Česká republika jako laický stát Abstrakt Disertační práce na téma Česká republika jako laický stát se věnuje komplikovanému vztahu českého státu k církvím a náboženským společnostem, jež na jedné straně reprezentuje staletí snah o odluku státu od církví (především té římskokatolické) a na druhé stejně dlouho trvající boj o náboženskou svobodu. Její hlavní výzkumnou otázkou je, jestli je Česká republika laickým státem. I přes zjevnou důležitost a aktuálnost se tomuto tématu soudobá česká ústavněprávní teorie příliš nevěnuje. Disertační práce je rozdělena celkem do šesti rozsáhlých kapitol obsahující jak ústavněprávní a státovědné aspekty vztahu státu s církvemi, tak i lidskoprávní teorii ve vztahu k náboženské svobodě. Neopomenuta nebyla i rozsáhlá historicko-právní analýza dějin. V druhé kapitole se tak čtenář dozví, co je princip laïcité, z něhož se vyvinul dnešní model laického státu, a jaké jsou jeho kořeny. Dále je rozebrán význam klíčových termínů sekularizace a desekularizace. Třetí kapitola je věnovaná teoretickým základům práce. Věnuje se rozboru rozličných modelů vztahu státu s církvemi, významných pro vývoj ve střední Evropě, včetně obecné charakteristiky odluk a jejích různých průběhů. Především se tato kapitola zabývá detailní...
|
|
| |
|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946-1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
ÚSTAVODÁRNÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ V LETECH 1946-1948 ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá činností Ústavodárného Národního shromáždění v letech 1946- 1948. Zaměřuje se na vznik tohoto zákonodárného sboru, a to zejména z hlediska právních základů, na kterých byl tento druhý poválečný parlament založen. Činnost Ústavodárného Národního shromáždění rozděluje práce dle hlediska věcného a časového. Po věcné stránce tak práce rozlišuje činnost zákonodárnou a činnost ústavodárnou, z hlediska časového je pak rozhodným okamžikem politická krize vrcholící v Únoru 1948. Stěžejní část práce je věnována období tzv. boje o ústavu, když tento boj je možno v širším kontextu označit za boj o podobu a další směřování celé země. KLÍČOVÁ SLOVA Ústavodárné Národní shromáždění, boj o ústavu, Únor 1948, Ústava 9. května
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dekrety prezidenta republiky - ústavněprávní a mezinárodněprávní souvislosti
Velebil, Petr ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
- český jazyk V mé diplomové práci se zabývám dekrety prezidenta republiky v ústavněprávních a mezinárodněprávních souvislostech. Skládá se z 5 částí. V první časti jde o předpoklady vzniku dekretů. A to mezinárodně-právním uznáním československé exilové vlády, teorií právní a politické kontinuity Československa, nepřerušeným prezidentstvím dr.Beneše a neplatností Mnichovské dohody. Ve druhé části píšu o koncepci vydávání dekretů. V třetí části je nejdůležitější obsah ústavních dekretů. Čtvrtá část pojednává speciálně o formálně-právní; materiálně-právní a politické kontinuitě. V poslední části se zabývám dnešní platností dekretů a problematikou dekretů u vstup České republiky do evropské unie. Exilová vláda byla uznána Velkou Británií v roce 1940. To bylo velice důležité, protože mohly vzniknout dekrety. To zařídil ústavní dekret č.2/1940 ÚVČ, který dekretální normotvorbu založil. Dekrety vydával prezident republiky na návrh vlády. Státní rada působila na dekretální normotvorbu od roku 1942, jelikož obdržela poradní hlas. Tento dekret přerušil formálně-právní kontinuitu. Situaci změnila ještě Slovenská národní rada, protože převzala zákonodárnou a výkonnou moc na Slovensku. Od té doby byly dekrety s celostátním účinkem vydávány po souhlasu Slovenské národní rady. Dekret č.11/1944 ÚVČ vstřebal...
|
|
| |
|
|
Právní úprava postavení politických stran v ČR
Kučerová, Marie ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce je na základě ústavní a zvláštní zákonné právní úpravy zhodnotit postavení politických stran v ČR. Nejprve je analyzováno postavení politických stran v ČR jako demokratickém státě (ústavněprávní hledisko), následně se text zaměřuje na právní úpravu základních aspektů existence a činnosti politických stran (zejména z hlediska zákonné úpravy). Téma je zpracováno se zohledněním judikatury a historického vývoje relevantní právní úpravy. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, zpravidla dále členěných na podkapitoly. První kapitola popisuje postavení politických stran v politickém systému demokratického státu, které vyplývá z jejich vztahu ke státu a společnosti. Jednotlivé podkapitoly se týkají pojmového a funkčního vymezení politických stran, které je odvozeno z právní úpravy a doplněno příslušnou judikaturou Ústavního soudu. Zmíněn je také kritický pohled pro instituci politických stran typický, a to v souvislosti s právní regulací jako možným prostředkem nápravy některých uvedených negativních jevů. Druhá kapitola se věnuje především historickému vývoji právní úpravy politických stran na území dnešní ČR. Kapitola třetí strukturuje soubor pramenů práva vztahujících se k tématu politických stran. Další části práce obsahují podrobnější rozbor zákonné úpravy (zák. č. 424/1991 Sb.)....
|
|
|
Problematika tzv. církevních restitucí po roce 1989
Karola, Petr ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Resumé Při volbě tématu diplomové práce převážilo především to, že diskuze k tématu je vysoce zajímavá, aktuální, ostrá a jednoznačně velmi kontroverzní. Důležitosti problematice přidává i její vývoj, kdy jsou průběžně otevírány stále nové aspekty a úhly pohledu. Pro téma je signifikantní názorová rozpolcenost, v podstatě i jistá bezradnost, jejímž výstupem jsou diametrálně odlišná stanoviska a ostré střety odborné komunity. Příčina je velmi jednoduchá. Jedná se o problém s velmi složitým historickým i právním pozadím. Má práce se proto pokouší rozkrýt pozadí přípravy realizace restitučního procesu a odluky církve od státu po roce 1989, a to včetně jeho historického pozadí i důležitých ústavních aspektů. Dal jsem si za úkol popsat cestu, která v roce 2012 skončila přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Je třeba zdůraznit, že se jedná o otázku komplexní, jejíž příčiny a dnešní důsledky vznikaly ve staletích vzdálené minulosti, proto je součástí práce rovněž rozsáhlá historická analýza, mapující vztah státu, veřejné moci a společnosti k církvím a náboženskými společnostem. Samotná práce nemá za cíl téma kompletně vyčerpat, ostatně, to je v rámci jedné diplomové práce nemožné, ale má ambici poskytnout čtenáři formálně a obsahově ucelený materiál osvětlující příčiny a...
|
host ::
RSS.