| |
|
Proměna postavení nevysídlených Němců v Československu v letech 1945-1953.
Kaufholdová, Jenny ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V poválečném období byla Československá republika vystavena mnohým problémům a náročným změnám. Jeden z nejtěžších úkolů spočíval především v její obnově, jež měla vést k vytvoření národního státu bez německé menšiny. Celá záležitost se ovšem nejevila jednoduše a narážela na četné komplikace. I když byl poválečný cíl nakonec prohlášený za úspěšný, nebyl dokončen zcela kompletně. Přes veškerá opatření zůstala po roce 1946 v Československu část nevysídlených Němců. Způsob, jakým se k nim přistupovalo, závisel na mnoha faktorech. Souhrnně se však nevysídlení Němci stále nacházeli na okraji společnosti. Jejich postavení se v období třetí republiky postupně měnilo, rozhodující zvrat však nastal poté, kdy Komunistická strana Československa upevnila v únoru roku 1948 svoji moc. Aby se naplnily motivy a ideály nového režimu, musel se změnit i dosavadní přístup k Němcům, kteří v Československu zůstali. Práce se zaměřuje na časové období od konce druhé světové války a mapuje proměnu postavení nevysídlených Němců dle historicky podmíněných událostí až do roku 1953. Porovnává postoje k Němcům v politickém systému třetí Československé republiky a v komunisticky ovládané Československé republice po roce 1948 a zkoumá případné rozdíly.
|
|
Historie obecní školy v Sousedovicích
PICHOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá historií a vývojem obecní školy v Sousedovicích od jejího založení až po její uzavření v roce 1979. Práce mapuje vývoj školy v jednotlivých dějinných etapách a popisuje tento vývoj s ohledem na historický vývoj státu ale i obce. Věnuje se stručně obci Sousedovice a zejména se pak věnuje mapování historie obecní školy, která je vskutku bohatá.
|
| |
|
Historical Sociological Aspects of Prague Rapid Transit Projects from the Competition of Elektrické podniky Company in 1931
Hrehora, Matúš ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práca pojednáva o návrhoch rýchlodráh zo súťaže Elektrických podnikov z roku 1931, ktorá bola vyhlásená kvôli stále sa zhoršujúcej doprave v metropole. Je rozdelená na dve časti, pričom prvá slúži ako rámec pre časť druhú - predstavuje históriu Prahy a koľajovej dopravy v nej až po prvú Československú republiku a tým umožňuje ľahšiu orientáciu v kontexte danej problematiky. Samotná druhá časť pozostáva z prehľadu všetkých súťažných návrhov a následne ich analyzuje pomocou výskumných otázok, ktoré vychádzajú z konkrétnych sociálnych aspektov. Každému z nasledujúcich aspektov je v práci venovaná špecifická podkapitola: osídlenie a ekonomicky významné oblasti Prahy, problémy s prepravou obyvateľstva, vybrané funkcie staníc, vlakové súpravy a ich kapacitná dostatočnosť a komfort, plánované zmeny v pražskej zástavbe. Tieto potom slúžia ako nástroje pre komparáciu a záverečné zhodnotenie technických riešení z historicko-sociologického hľadiska. Zdrojom pre výskumnú analýzu v druhej časti práce sú archívne materiály Dopravního podniku hlavního města Prahy doplnené v prvej časti tematicky relevantnou literatúrou. Kľúčové slová: historická sociológia, dejiny dopravy, hromadná doprava, sociálne funkcie dopravy, Československá republika, medzivojnové obdobie, Praha, pražské metro
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
Parlamentní volby 1925
Širůčková, Erika ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o parlamentních volbách 1925 v Československu. Práce stručně popisuje politický systém, pod jehož taktovkou se tyto volby konaly. Hlavním úkolem práce je analýza předvolební kampaně, průběhu voleb a jejich výsledků, politických stran, které se v roce 1925 do klání o křesla v parlamentu zapojily a atmosféry ve společnosti během celých voleb.
|
|
Slovak and Czech architecture of the 20th century 60: Comparison of selected buildings
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace Bakalárska práca je venovaná stanoveniu základných zhôd a odlišností slovenskej a českej architektúry 60. a 70.rokov 20.storočia. Vychádza z porovnania štyroch vybraných reprezentatívnych dvojíc stavieb, architektonických pamätníkov (Pamätník SNP v Banskej Bystrici a dostavba veží kostola P. Marie a sv. Jeronýma, Cyrila a Metoda, Vojtecha a Prokopa v Prahe), krematórií (Bratislava a Zlín), areálov vysokých škôl (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre a České vysoké učení technické v Prahe) a mostov vo veľkomestskom prostredí (Most SNP v Bratislave a Nuselský most v Prahe). Porovnávacej analýze stavieb predchádza náhľad vývoja slovenskej a českej architektúry v 20. storočí s dôrazom na jeho 60. roky a otázku, či v spoločnom československom štáte existovali dve špecifické národné školy. Súhrnne na ňu odpovedá záverečná kapitola, zhrňujúca výsledky komparácie vybraných stavieb. Analyzované stavby sú graficky a fotograficky dokumentované.
|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
Situace německého obyvatelstva v Teplicích-Šanově v rámci transferu Němců z Československé republiky.
Maříková, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce mapuje na základě studia archivních materiálů situaci německého obyvatelstva po druhé světové válce v tehdejším okrese Teplice-Šanov. Tento pohraniční okres byl před druhou světovou válkou osídlen z více jak 70 % Němci, v roce 1947 kleslo zastoupení německé menšiny jen na 7 % celkového počtu obyvatelstva. V prvních měsících po skončení války bylo z okresu Teplice-Šanov vyhnáno 27 000 - 34 000 osob německé národnosti. V rámci transferu Němců odešlo z Teplic-Šanova od února do října 1946 29 487 osob. Po ukončení řádného transferu odcházeli další Němci z republiky v rámci dodatečných transportů až do roku 1950. V Československé republice mohly zůstat pouze specifické skupiny německého obyvatelstva - antifašisté, němečtí odborníci a specialisté, rakouští státní příslušníci, osoby žijící ve smíšených manželstvích, osoby vyňaté cestou milosti a někteří němečtí duchovní. V Teplicích- Šanově zůstala početná skupina specialistů a odborníků, nejvíce v oblasti hornictví. S odsunem Němců souvisí otázka nového osídlení oblasti, do okresu Teplice-Šanov přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí, z jiných pohraničních oblastí, ze Slovenska i z ciziny, celkem jich do května 1947 přibylo 47 402. Tato diplomová práce ukazuje na konkrétním případě jednoho okresu, jak složitá byla poválečná situace, a...
|