|
|
Zprostředkované učení - významný faktor pomoci sociálně znevýhodněným žákům (v procesu učení)
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce řeší otázku rozvojetvorných možností v procesu školního učení. Tato otázka je zasazena do kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Protože při formování učebních kompetencí není tato oblast dostatečně propracovaná a konkrétní vyučovací metody jsou poněkud rigidní, bude představena jedna z možností, jak lze učební dovednosti a schopnosti těchto žáků rozvíjet, a které se v rámci učebních kompetencí považují za klíčové. V této souvislosti bude představen stimulační a intervenční program Instrumentálního obohacení jako konkrétní forma realizace zprostředkovaného učení asoučasně jako snaha o perspektivní inovaci učebních osnov. Se záměrem poukázat na neomezené možnosti rozvoje žákova učebního potenciálu je text zaměřen na teoretická a koncepční východiska, která tvoří podstatu celého programu. Program je instrumentální sada nástrojů, které vedou k aktivaci kognitivních struktur a k jejich následnému obohacení. Proto budou kromě teoretických východisek představeny také kognitivní strategie metakognitivního nácviku, které usnadňují kognitivní modifikovatelnost a které vedou k rozvoji žákova učebního potenciálu.
|
|
|
Sociální kompetence učitele na základní škole
Dušánková, Jana ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o sociálních kompetencích učitele na základní škole. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo prozkoumání oblasti sociálních kompetencí učitele v současné odborné literatuře a v platných kurikulárních dokumentech a analýza sociálních kompetencí učitele potřebných pro rozvíjení optimálních vztahů s žáky, se třídou jako sociální skupinou, s rodiči žáků a kolegy. Důraz byl kladen na deskripci využívání sociálních kompetencí učitele v pedagogické interakci, pedagogické komunikaci, při řízení třídy a při řešení konfliktů. Zvláštní pozornost byla věnována sebereflexi učitele, jejíž význam spočívá v tom, že je sociální kompetencí umožňující a ovlivňující rozvíjení ostatních sociálních kompetencí. Cílem empirické části této diplomové práce bylo zjistit, které ze 13 sledovaných sociálních kompetencí učitele základní školy jsou považovány žáky, jejich rodiči i samotnými učiteli za nejdůležitější v pedagogických interakcích a jak sami učitelé základních škol uplatňují a reflektují vybrané sociální kompetence v interakci s kolegy, žáky a rodiči žáků. Kombinací metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu bylo zjištěno, že nejvýše ceněnými sociálními kompetencemi jsou otevřenost a upřímnost učitele, schopnost akceptace žáka, empatie a umění naslouchat. Srovnáním dat získaných...
|
|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Sebereflexe učitele jako součást jeho pedagogických kompetencí
Polanová, Věra ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sebereflexí učitele jako jednou z jeho klíčových pedagogických kompetencí. Teoretická část se věnuje vymezení učitele jako reflektivního praktika. Je zde zdůrazňován význam sebereflexe v práci učitele a jejího vlivu na jeho následnou pedagogickou činnost. Představuje rozmanité způsoby, které učitelé mohou ke své sebereflexi využít. Sebereflexe pedagogické činnosti učitele je podnětem ke zkvalitňování jeho další práce a podílí se na profesním růstu učitele a na jeho celoživotním vzdělávání. Praktická část této diplomové práce je zaměřena na zjišťování míry využití sebereflexe, jejího načasování, způsobům jejího provádění a následnému využití zjištěných informací.
|
|
|
Člověk a kůň
Peštová, Jana ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy Téma diplomové práce ČLOVĚK A KŮŇ Jana Peštová 6. ročník Učitelství výtvarné výchovy pro ZŠ, SŠ a ZUŠ Prezenční studium Vedoucí diplomové práce: Doc. ak. mal. Jiří Kornatovský Konzultant: Doc.ak.mal. Ivan Špirk, PhDr. Lucie Hajdušková, Ph.D. Korektury: Mgr. Zuzana Beňová Praha, červen 2011 CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF EDUCATION Department of art education Master thesis: MAN AND HORSE Jana Peštová 6th year full-time single-fied studies Art education for Primary School, Hight School and ElementarySchool of Arts Supervisor: Doc. ak. mal. Jiří Kornatovský Consultant: Doc.ak.mal Ivan Špirk, PhDr. Lucie Hajdušková, Ph.D. Proofreading: : Mgr. Zuzana Beňová Prague , June 2011 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité zdroje. Praha, červen 2011 ............................................... Poděkování: Za podnětné nápady při zpracovávání práce děkuji Doc. ak. mal. Jiřímu Kornatovskému a PhDr. Lucií Hajduškové, Ph.D. Za korektury textu děkuji Mgr.Zuzaně Běňové KLÍČOVÁ SLOVA: Kůň, člověk, já, sebereflexe, partnerství, symbol, znak, přirozená komunikace s koněm, komunikace, spojení, pohyb KEYWORDS: Horse, man, me, selfreflection, partnership, symbol, sign, natural horsmanship,...
|
|
|
Proces supervize ve výcviku v kognitivně behaviorální terapii a očekávání supervizorů a supervizantů od supervize
Vyskočilová, Jana ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Kožnar, Jan (oponent)
Bc. Jana Vyskočilová, FHS Řízení a supervize, Abstrakt k diplomové práci. ABSTRAKT První část práce se zabývá teoretickými otázkami supervize, zejména pak supervizí v kognitivně behaviorální terapii. Praktická část je věnována mapování očekávání od supervize u frekventantů KBT výcviku v různých fázích výcviku (po 1. roce výcviku a po 4. roce výcviku, a před vstupem do výcviku) a očekávání od supervize u frekventantů výcviku v KBT supervizi. Jako hodnotící nástroj byl použit Dotazník očekávání od supervize (ABSS - Attitudes and Beliefs about Supervision Scale). Očekávání probandů s různou zkušeností se supervizí bylo porovnáno za účelem zjistit, v čem je shoda a kde se očekávání liší. Z výsledků vyplývá, že účastnici výcviku v supervizi (Supervizoři) zdůrazňují zejména význam sebereflexe a struktury, Mírně pokročilí a Pokročilí ve výcviku se ve svých postojích a očekáváních od supervize liší jen minimálně (větším důrazem na uvědomování si protipřenosu). Probandi, kteří se teprve do výcviku chystají (Začátečníci) a nemají žádné zkušenosti se supervizí, mají všeobecně vyšší očekávání od supervize, než frekventanti, kteří už výcvikem procházejí. Překvapením je zjištění, že sebereflexe a terapeutický vztah byly všemi kategoriemi hodnotitelů pokládány za nejvýznamnější. Účastníci základního výcviku i výcviku v...
|
|
|
Elektronické portfolio jako prostředek podpory evaluace a sebehodnocení žáků
Fuglík, Viktor ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Kalaš, Ivan (oponent)
Předmětem zkoumání disertační práce je problematika žákovského portfolia, především pak portfolia realizovaného v elektronické formě a jeho využití ve vzdělávání. Práce vychází z předpokladu, že elektronické portfolio jako prostředek pro podporu hodnocení vykazuje značný didaktický potenciál a jeho nasazení do procesu vyučování a učení by mohlo zlepšit účinnost evaluace a napomoci při sebehodnocení a sebereflexi žáka. Práce se zabývá vymezením žákovského portfolia jako didaktického prostředku pro podporu evaluace, identifikací jeho struktury, funkčních specifik a ověření možností využití elektronického portfolia jako nástroje pro sebehodnocení a sebereflexi žáka. V rámci práce je teoretickými a empirickými metodami ověřováno, zda a za jakých podmínek lze elektronické portfolio efektivně využít ke zkvalitnění školního hodnocení a k podpoře procesů i výsledků evaluace, sebehodnocení a sebereflexe žáka ve školním prostředí. Rozpracováním teorie žákovského portfolia usiluje práce o příspěvek k rozvoji pedagogiky, zejména pak oblasti didaktických prostředků a školního hodnocení.
|
|
|
Autoevaluace v pedagogickém procesu se zaměřením na osobnost pedagoga
Hnátková, Petra ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
NÁZEV: Autoevaluace v pedagogickém procesu se zaměřením na osobnost pedagoga AUTOR: Petra Hnátková, Mgr. KATEDRA (ÚSTAV): Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Václav Trojan, Ph.D. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve zabývá charakteristikou učitele a jeho pedagogických dovedností, rozpracovává jednotlivé termíny související s tématem práce a v poslední kapitole se věnuje jednotlivým autoevaluačním metodám. Praktickou část mé práce tvoří kvantitativní výzkum realizovaný mezi učiteli na základních školách v Karlovarském kraji a vyhodnocení tvrzení, která byla stanovena. Cílem mé práce bylo zjištění, jaký je vztah pedagogů k aktuálnímu tématu této doby - autoevaluaci, nakolik znají rozmanité metody autoevaluace, které z nich aktivně provádějí a důvody, které je vedou k tomu, aby se jimi nezabývali. Dále jsem pátrala po tom, jak učitelé hodnotí sami sebe ve vyučovací hodině, jaké závěry z toho vyvozují. KLÍČOVÁ SLOVA: sebehodnocení učitele, proces autoevaluace, pojetí autoevaluace, sebereflexe, metody sebehodnocení
|
|
|
Malba jako fyzická, gestická akce. Gesto a tělesnost ve výtvarném umění
Weberová, Sylvie ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy Diplomová práce MALBA JAKO FYZICKÁ, GESTICKÁ AKCE GESTO A TĚLESNOST VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ Autorka: Sylvie Weberová Studijní obor: Výtvarná výchova pro ZŠ, SŠ, ZUŠ Magisterské studium, 5. ročník Vedoucí práce: doc. ak. mal. Zdeněk Hůla Konzultantka: doc. PhDr. Marie Fulková, Ph.D Duben 2012 Název: Malba jako fyzická, gestická akce Gesto a tělesnost ve výtvarném umění Abstrakt: Tato práce zkoumá gesto jako soubor vnitřních a vnějších procesů, kterými uchopujeme svět a jimiž do něj také zasahujeme. První část je věnována vymezení pojmů, které tvoří základní problematiku mé práce. Druhá část představuje procesy, kterými získáváme po- znatky a zkušenosti, tedy vnímání a smyslové poznávání skutečnosti. Třetí část je věno- vána myšlení jako neustále se obměňující dynamické struktuře, která integruje předchozí a nově získané poznatky na základě nichž vytváří obrazy (představy) a pojmy. Ke sdílení myšlenkových obrazů pak je zapotřebí určitého média. K volbě tohoto média slouží ges- to, jemuž je v tomto smyslu věnována čtvrtá část práce. Didaktická část, koncipována jako výtvarný projekt zkoumá výraz a gesto jako spontánní prostředek k výtvarnému vyjádření. Výtvarná část poukazuje na využití gesta jako výtvarného prostředku. Klíčová slova: Exprese,...
|
|
|
Elektronické portfolio jako prostředek podpory evaluace a sebehodnocení žáků
Fuglík, Viktor
Předmětem zkoumání disertační práce je problematika žákovského portfolia, především pak portfolia realizovaného v elektronické formě a jeho využití ve vzdělávání. Práce vychází z předpokladu, že elektronické portfolio jako prostředek pro podporu hodnocení vykazuje značný didaktický potenciál a jeho nasazení do procesu vyučování a učení by mohlo zlepšit účinnost evaluace a napomoci při sebehodnocení a sebereflexi žáka. Práce se zabývá vymezením žákovského portfolia jako didaktického prostředku pro podporu evaluace, identifikací jeho struktury, funkčních specifik a ověření možností využití elektronického portfolia jako nástroje pro sebehodnocení a sebereflexi žáka. V rámci práce je teoretickými a empirickými metodami ověřováno, zda a za jakých podmínek lze elektronické portfolio efektivně využít ke zkvalitnění školního hodnocení a k podpoře procesů i výsledků evaluace, sebehodnocení a sebereflexe žáka ve školním prostředí. Rozpracováním teorie žákovského portfolia usiluje práce o příspěvek k rozvoji pedagogiky, zejména pak oblasti didaktických prostředků a školního hodnocení.
|
host ::
RSS.