|
|
Stigmatizace žen vystavených násilí v ruské společnosti jako sociální problém
Korobkova, Daria ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá otázkou stigmatizace žen vystavených násilí v ruské společnosti, zkoumá především násilí na ženách jako destruktivní jev s odlišnými charakteristikami jeho vnímání v procesu společenského vývoje, a stigmatizaci žen vystavených násilí jako sociální fenomén. V rámci práce byl proveden sociologický průzkum, kterého se zúčastnilo 800 000 žen z celého Ruska. Realizovaný průzkum formou dotazníkového šetření testuje stanovené hypotézy vycházející ze statistik, a také zjišťuje nové údajů ke zkoumané problematice. Hlavním cílem předkládané diplomové práce je analýza a interpretace výsledku sociologického výzkumu a zodpovězení na hlavní výzkumnou otázku, tedy zda je stigmatizace žen vystavených násilí v Rusku je skutečné procesem sociální stigmatizace, nýbrž victimblamingem. Klíčová slova Násilí na ženách, stigmatizace, victimblaming, odsouzení, domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění.
|
|
|
Psychospirituální krize z pohledu sociální a pastorační práce
Horáčková, Valentýna ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je psychospirituální krize z pohledu pastorační a sociální práce. V teoretické části popisuji formy a projevy psychospirituální krize a snažím se vysvětlit, jak se tato krize liší od psychického onemocnění. Problematiku uvádím do kontextu pastorační a sociální práce. V praktické části se nacházejí jednotlivé rozhovory s pastoračními a sociálními pracovníky, které jsou součástí výzkumu. Jako výzkumný design jsem použila případovou studii. Výběr respondentů byl prováděn na základě teoreticky zaměřeného výběru dat, která následně interpretuji pomocí obsahové analýzy. V praktické části jsou položeny výzkumné otázky. Výsledky šetření jsou uvedeny v závěru práce. Cílem práce bylo zjistit, jak je problematika psychospirituální krize vnímána sociálními a pastoračními pracovníky. Sociální pracovníci považují psychospirituální krizi za důležité téma a cítí nedostatečnou informovanost o této problematice v oblasti sociální práce. U většiny pastoračních pracovníku, především katolické církve, bylo patrné, že o téma, týkající se psychospirituální krize, nemají zájem. Někteří z respondentů se k důležitým otázkám nevyjádřili vůbec a neměli potřebu problematiku rozvádět. Přestože jsem si vědoma citlivosti tohoto tématu, věřím, že se postupně začne o psychospirituální krizi mluvit více...
|
|
|
Trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 trestního zákoníku
Tregnerová, Kristýna ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 trestního zákoníku Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá trestným činem týrání osoby žijící ve společném obydlí, který je upravený v § 199 TZ. Cílem práce je poskytnout čtenáři ucelený soubor informací o problematice domácího násilí a všech aspektech, které s tímto fenoménem souvisejí. Zároveň práce za pomoci analýzy rozsudků prvostupňových soudů hodnotí současnou rozhodovací praxi prvostupňových soudů. V jednotlivých kapitolách bude podrobně představeno téma domácího násilí, následně budu podrobně rozebrán trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí a subsidiarita trestní represe. Poslední teoretická kapitola bude pojednávat o osobě poškozeného a dokazování tohoto trestného činu. Na závěr práce bude za pomocí několika grafů přiblížena rozhodovací praxe pražských soudů za období posledních 6 let. Klíčová slova: týrání, domácí násilí, zákon o obětech trestných činů
|
|
|
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
Krajíčková, Sabina ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu Abstrakt Tato disertační práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně. Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro disertační práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaném Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva. Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí...
|
|
|
Mýty o domácím násilí ve světle skutečnosti
Hanáková, Lucie ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Diplomová práce na téma "Mýty o domácím násilí ve světle skutečnosti" se zabývá nesprávnými a mylnými představami, které jsou s daným fenoménem spojovány. V první části jsou vymezeny základní pojmy, definice, znaky, druhy a formy domácího násilí. Následující část se věnuje jednotlivým skupinám mýtů o domácím násilí. První skupina se zaměřuje na mýty popírající existenci samotného problému, kde je probírán mýtus o domácím násilí jakožto soukromé záležitosti a mýtus označující domácí násilí jako běžnou potyčku mezi partnery. Druhá skupina se zabývá mýty spojenými se socioekonomickým statusem rodin, ve kterých k domácímu násilí dochází. Třetí skupina mýtů je zaměřena na ženy a na mýty o tom, že jsou to právě ženy, kdo je příčinou násilí, kterého se na nich jejich partneři dopouštějí, a zabývá se rovněž dopady, které páchané násilí na ženách zanechává. Poslední skupina mýtů se soustředí na muže jakožto pachatele domácího násilí a na představy o rizikových faktorech, které mohou vést k jejich násilnému chování. Práce vychází z již existujících publikací, statistik a výzkumů, jak v české, tak i zahraniční literatuře.
|
|
|
Domácí násilí ve společnosti
Konvičková, Martina ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Munková, Gabriela (oponent)
v českém jazyce Domácí násilí ve společnosti Tato práce vymezuje domácí násilí jako velmi široký složitý sociální (genderový) a právní pojem, čemuž odpovídá i její členění do dvou logických celků. Teorii domácího násilí a výkladu jeho základních znaků a pojmů se věnuje první kapitola. Domácí násilí je zde popsáno jako celospolečenský problém, který vzhledem ke statisticky doložené (překvapivě vysoké) míře výskytu a předpokládané vysoké latenci nelze odložit stranou jako okrajový sociálně patologický jev. K takovému (nesprávnému) závěru svádí řada mýtů obestírajících problematiku intimního násilí vůbec a zejména všeobecná představa, že osobu ohroženou domácím násilím lze jednoznačně rozpoznat, stejně jako osobu týrající své bližní. Autorka této práce se snaží vyvrátit tyto závěry s poukázáním na kriminologická a viktimologická specifika osoby ohrožené i ohrožující domácím násilím. Ve druhé kapitole tato práce zkoumá faktory feminizace domácího násilí, tj. aspekty ženy jako genderového pohlaví, genderovou socializaci a její dynamiku, diskriminaci a násilí páchané na ženách. Domácí násilí je totiž celosvětově stále chápáno jako podkategorie násilí páchaného na ženách, přestože obětí se může stát každý (žena, muž, senior, dítě…) a dle současných statistik není agresorem zdaleka pouze muž. Ústředním...
|
|
| |
|
|
Kobold jako čtenářská zkušenost
Danielková, Pavla ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Hlavním cílem této bakalářské práce je interpretace a komplexní literární analýza dvojrománu Kobold, jehož autorkou je jedna ze současných nejuznávanějších českých spisovatelek, Radka Denemarková. V kapitole Autorka jsou shrnuta její důležitá životopisná data, která mají souvislost s románem nebo jsou důležitá pro pochopení významu a spisovatelských kvalit Denemarkové. Další kapitola, Kontext vzniku díla, se zaměřuje na popis prostředí, v němž román Kobold vznikal, a zachycení směrů, kterými mohl být ovlivněn. Především je zde řešena otázka ženské literatury a feminismu. Následují části věnované žánru díla a charakteristice jeho titulu a podtitulů. Poté jsou zařazeny dvě kapitoly se stejnou strukturou, věnující se rozboru jednotlivých částí dvojrománu. První z nich nese název Přebytky něhy. (O vodě.), druhá Přebytky lidí. (O ohni.). V každé z nich je naše pozornost zaměřena na vypravěče, vystupující postavy, naznačení linie příběhu a analýzu časoprostoru. Kapitola nesoucí název Kompoziční a jazyková rovina románu se věnuje členění textu románu, tedy jeho vnější kompozici, zhodnocení vyprávěcí situace a použitých kompozičních prostředků. V neposlední řadě také zachycuje a popisuje autorský styl Radky Denemarkové, pro nějž je typické použití biblických symbolů a odkazů na existenciálního filosofa Karla...
|
|
| |
|
|
Domácí násilí na ženách
Tůmová, Nikola ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se týká problematiky domácího násilí. V teoretické části se zabývám vymezením domácího násilí jako takového; co to vlastně je, koho se nejčastěji týká a v jakých formách se vyskytuje. Dále také uvádím legislativní rámec a epidemiologii této problematiky na území České republiky. V praktické části se věnuji zhodnocení dotazníkového šetření, které jsem prováděla na základní a střední škole a dále porovnávám získané výsledky respondentů.
|
host ::
RSS.