|
Šikana na základních školách v souvislosti s ukrajinskými žáky
Hrubá, Kateřina ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
HRUBÁ, Kateřina. Šikana na základních školách v souvislosti s ukrajinskými žáky. Praha, 2023. 90 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta. Diplomová práce s názvem Šikana na základních školách v souvislosti s ukrajinskými žáky se zabývá problémem šikany na základních školách. Je především zaměřena na ukrajinské žáky, kteří v důsledku válečného konfliktu navštěvují české školy, ale zabývá se tímto negativním jevem všeobecně, jeho formami, prevencí, řešením apod. Teoretická část se skládá z 2 kapitol, 3. kapitola se věnuje výzkumnému šetření. Hlavním cílem mé diplomové práce je zjistit, zda na základních školách dochází k šikaně ukrajinských žáků. V rámci vlastního empirického šetření je použita kvalitativní výzkumná strategie za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
Strategie zvládání stresu při řešení adopce na dálku od Covidu-19 po válku na Ukrajině
Malenová, Hana ; Kolářová, Marta (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou strategie zvládání stresu při řešení adopce na dálku od Covidu-19 po válku na Ukrajině. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem práce je popsat a analyzovat dopady pandemie Covid-19 a války na Ukrajině pro adopci na dálku a zjistit strategie zvládání stresu pracovníků Centra Narovinu při řešení adopce na dálku. Teoretická část vymezuje pojem stres a strategie zvládání stresu (coping).; adopci na dálku s popisem konkrétní podporované země - Keňou. Dále vymezuje pojmy Covid-19 a válka na Ukrajině s dopady na Česko a Keňu. Praktická část zpracovává kvalitativní výzkum u respondentů formou rozhovorů. Diplomová práce se zaměřuje na vzorek respondentů, kteří pracují v Centru Narovinu, tj. v organizaci zabývající se adopcí na dálku. Výsledky výzkumného šetření přibližují dopady adopce na dálku a strategie zvládání stresu pracovníků Centra Narovinu od Covidu-19 po válku na Ukrajině. Získané údaje mohou pomoci v oblasti podpory rozvojových zemí a posilování zvládání stresu u pracovníků v pomáhajících profesích. Klíčová slova Stres, strategie zvládání stresu, adopce na dálku, pandemie, Covid-19, válka na Ukrajině.
|
|
Moc v pomáhajících profesích. Moc v pomáhajících profesích se zřetelem na specifické prostředí českého dětského domova.
Balická, Kateřina ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
1 Anotace Cílem diplomové práce s názvem Moc v pomáhajících profesích je popsat specifika moci ve vztahu pomáhající a potřebný a předložit možné teoretické koncepty pomocí kterých lze mocenské vztahy v pomáhajících profesích analyzovat. Práce se mimo jiné soustředí na teorii trojúhelníku vzájemné závislosti, na jejímž základě je možné více porozumět vztahům, ve kterých je moc využívána k naplnění potřeb "mocensky silnější" strany. v druhé části práce je téma moci konkrétně zasazeno do prostředí dětského domova a do vztahu vychovatel - dítě v dětském domově. Tato část nabízí aplikaci konceptuálního rámce teorie vztahů vzájemné závislosti pro účely reflexe mocenských postavení a mocenských vztahů v pomáhajících profesích.
|
|
Bezdomovectví a umírání
Vondruška, Ondřej ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce přináší osobní zkušenost lidí bez domova, kterým zemřel při jejich životě na ulici někdo blízký. Seznamuje nás se způsoby jejich života na ulici, se vztahem k jejich blízkým a okolnostmi jejich úmrtí. Zamýšlí se nad tím, co se v jejich životě po smrti jejich blízkého změnilo a zdali měli jejich blízcí možnost si před smrtí urovnat své vztahy, uspořádat věci a splnit si přání. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se bezdomovectví a pojmy týkající se umírání. Praktická část obsahuje přepisy rozhovorů s lidmi bez domova, kteří se do této situace dostali. V závěrečné části analyzuje rozhovory. Shrnuje, že lidé bez domova neměli možnost si před smrtí uspořádat své náležitosti, a to z důvodů, že jejich úmrtí bylo rychlé a neočekávané. Bránila jim v tom jejich sociální situace a nebyla jim známá žádná dostupná služba. Z rozhovorů vyplývá, že projevili přání setkat se se svými blízkými a pokusit se s nimi urovnat vztahy, což však nestihli. Partnerka ani kamarádi neměli možnost se rozloučit na pohřbu a ani se jim nepodařilo zjistit, zda a jak rozloučení proběhlo. U pozůstalých zůstali nezodpovězené otázky: Mohla jsem něco udělat, abych úmrtí odvrátila? Měla jsem trvat na zjištění důvodu úmrtí?
|
|
Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku
Kurovská, Lenka ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí duchovní péče o osoby, které prodělaly traumatické poranění mozku, cévní mozkovou příhodu či jiné poškození mozku získané během dospělosti. Představuje, čím po ukončení akutní léčby tito lidé procházejí, jaké jsou jejich potřeby a copingové strategie. Seznamuje s výsledky výzkumů věnujících se vzájemnému vztahu mezi spiritualitou/religiozitou a zvládáním nepříznivých okolností souvisejících se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Shrnuje doporučení pro vhodné uzpůsobení duchovní péče somatickým, komunikačním, kognitivním a psychosociálním změnám, které mohou v důsledku poškození mozku nastat. Zvláštní pozornost věnuje využití expresivních terapií a doplňkových metod, díky nimž lze reflektovat duchovní témata i jinak než v klasickém rozhovoru.
|
|
Rodinná terapie jako nástroj pomoci a intervence rodičům nezletilých dětí v rozvodovém řízení
Cepek, Martin ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Představení rodinné terapie jako nástroje pomoci i intervence státu v rámci rozvodového řízení. A to v případech, kdy rodiče nejsou sami schopni se před rozvodem domluvit na péči o děti a jsou ve sporu. Přitom zjistit, jestli orgány veřejné moci mají o tento nástroj, kterým jim stát svěřil z důvodu ochrany rodiny, zájem, případně jaké faktory rozhodují o tom, že ho použijí. Klíčová slova děti, dohoda, edukace, integrativní přístup, intervence, krize, mediace, orgán veřejné moci, pomoc, poradenství, rodiče, rodina, rodinná terapie, rozvod, řešení, stát
|
|
Krizová intervence poskytovaná policií ČR pozůstalým zasaženým tragickou událostí
Šebetková, Vladimíra ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Loudová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krizovou intervencí, která je zacílena na pozůstalé, jež zasáhla tragická událost, a to v podobě náhlé ztráty blízkého člověka. Krizovou intervenci vykonávají policejní krizoví interventi, kteří tuto profesi vykonávají nad rámec své služby. Z policejní praxe je známo, že se mnohdy jedná o velice emotivní a šokující situace, které kladou na krizové interventy vysoké nároky na odolnost a empatii. Cílem diplomové práce je zjistit, v čem spatřují policejní krizoví interventi přínos poskytnuté krizové intervence. Takto získané informace by mohly být přínosem pro budoucí policejní krizové interventy. Teoretická část seznamuje čtenáře, co pro člověka znamená krize z psychologického hlediska. A následně je popsána krizová intervence jako metoda pomoci, jejímž hlavním smyslem je člověka v krizi stabilizovat. Především je zde blíže nastíněn tým policejních krizových interventů a jejich pomoc v poskytování psychosociální péče o pozůstalé. V empirické části jsou uvedeny rozhovory s policejními krizovými interventy, kteří seznamují s nejobtížnějšími případy za dobu jejich policejní praxe a jak následně postupují při poskytování krizové intervence a co jim v těžkých chvílích pomáhá. Součástí výzkumu jsou také informace o průběžném proškolování. Výsledek výzkumu je uveden v závěrečné...
|
|
Paliativní péče u osob s mentálním postižením - historie a směřování, možnosti v ČR
Lando, Lenka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Bakalářská práce Paliativní péče u osob s mentálním postižením/Historie a směřování, možnosti v ČR se zabývá situací lidí s mentálním postižením v terminálním stádiu jejich života, a to především v pobytových sociálních službách a s ohledem na kvalitu života v této jeho fázi. Důraz je kladen na naplňování potřeby komunikace netradičními způsoby, podporované rozhodování na konci života včetně předávání a přijímání špatných zpráv a naplňování duchovních potřeb. Teoretická část vymezuje téma života lidí s mentálním postižením v jeho závěrečné fázi z historického hlediska, následuje část věnující se současnému směřování této problematiky v Evropě. Další z kapitol rozebírá výzkumné aktivity věnované sdělování špatných zpráv a současné možnosti paliativní péče o osoby s mentálním postižením v ČR. Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu. Přináší výsledky z dotazníkového šetření zkoumajícího situaci paliativní péče v domovech pro osoby se zdravotním postižením (dále DOZP) a výsledky rozhovorů se zástupci mobilních a kamenných hospiců. Výsledky poukazují na nedostatečné systémové ukotvení paliativní péče v DOZP a na potřebu zásadních změn směřujících k tomu, aby lidé s mentálním postižením mohli dožít a zemřít v místě, které dlouhodobě považují za svůj domov a aby dostupnost kvalitní paliativní péče...
|
|
Kvalita života seniorů v domovech pro seniory v době covidu
Johnová, Jana ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
JOHNOVÁ, Jana. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory v době covidu. Praha, 2022. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta. Diakonika. Vedoucí práce: Mgr. Monika Ulrichová, Ph.D. Diplomová práce se zabývá kvalitou života seniorů v pobytových zařízeních sociální péče v době pandemie covidu-19. Teoretická část je uvedena problematikou stáří a stárnutí obecně. V úvodní části nahlížím na pojetí stáří a na seniory z pohledu dnešní společnosti. V další kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu kvality života a na kvalitu života seniorů v zařízeních sociální péče. Následuje kapitola, která má za cíl představit současný systém péče o seniory v pobytových zařízeních, jehož součástí jsou i sociální pracovníci. Dále se zaměřuji na aktivity, které mají za cíl zlepšovat kvalitu života seniorů a které krátce představím. V poslední kapitole se věnuji pandemii covid-19 a problémům, které díky tomu vyvstaly a se kterými se museli potýkat jak senioři, tak personál v zařízeních sociální péče, a které významně ovlivnily kvalitu poskytované péče, potažmo kvalitu života seniorů v pobytových zařízeních. Praktická část je zaměřena na porovnání kvality života seniorů v pobytových zařízeních sociální péče během pandemie covidu-19. Pro svůj výzkum jsem si zvolila smíšenou metodu výzkumu, kdy...
|
|
Psychospirituální krize z pohledu sociální a pastorační práce
Horáčková, Valentýna ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je psychospirituální krize z pohledu pastorační a sociální práce. V teoretické části popisuji formy a projevy psychospirituální krize a snažím se vysvětlit, jak se tato krize liší od psychického onemocnění. Problematiku uvádím do kontextu pastorační a sociální práce. V praktické části se nacházejí jednotlivé rozhovory s pastoračními a sociálními pracovníky, které jsou součástí výzkumu. Jako výzkumný design jsem použila případovou studii. Výběr respondentů byl prováděn na základě teoreticky zaměřeného výběru dat, která následně interpretuji pomocí obsahové analýzy. V praktické části jsou položeny výzkumné otázky. Výsledky šetření jsou uvedeny v závěru práce. Cílem práce bylo zjistit, jak je problematika psychospirituální krize vnímána sociálními a pastoračními pracovníky. Sociální pracovníci považují psychospirituální krizi za důležité téma a cítí nedostatečnou informovanost o této problematice v oblasti sociální práce. U většiny pastoračních pracovníku, především katolické církve, bylo patrné, že o téma, týkající se psychospirituální krize, nemají zájem. Někteří z respondentů se k důležitým otázkám nevyjádřili vůbec a neměli potřebu problematiku rozvádět. Přestože jsem si vědoma citlivosti tohoto tématu, věřím, že se postupně začne o psychospirituální krizi mluvit více...
|