|
|
Procesní použitelnost důkazů v trestním řízení ve světle rozhodovací praxe soudů
El Haddidy, Tom ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
1 Procesní použitelnost důkazů v trestním řízení ve světle rozhodovací praxe soudů Abstrakt Při absenci ucelené zákonné úpravy použitelnosti důkazů v trestním řízení vyvstávají v aplikační praxi rozličné problémy. Pro správné uchopení dotčené problematiky nejdříve analyzuji zásadu řádného zákonného procesu, poté zákonnou úpravu procesní použitelnosti důkazů, a nakonec především názory odborné nauky. Výsledkem mé analýzy je kategorizace jednotlivých příčin nepoužitelnosti důkazů a rozlišení užívané terminologie. Zabývám se termíny zákonnost důkazů, účinnost důkazů, přípustnost důkazů, použitelnost důkazu a věnuji se jejich vztahům. Získané poznatky aplikuji na rozhodovací praxi soudů. Na základě analýzy rozhodovací praxe zařazuji jednotlivé příčiny nepoužitelnosti z ní plynoucích do kategorií absolutně neúčinný důkaz, relativně neúčinný důkaz, zákonný poznatek, který je nepřípustným důkazem a zákonem neupravený poznatek, který je nepřípustným důkazem. Z toho vyplývá jeden z hlavních závěrů mé práce, tedy kategorizace příčin nepoužitelnosti důkazů z hlediska nauky a následná aplikace dotčených poznatků na rozhodovací praxi. V další části práce zkoumám vliv nepoužitelnosti důkazů na trestní řízení. Nejdříve analyzuji rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva v mnou určených oblastech nepoužitelnosti...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Prášek, Vojtěch ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Diplomová práce se zabývá trestněprávním institutem spolupracujícího obviněného, s cílem rozebrat současnou právní úpravu institutu spolupracujícího obviněného v České republice a praktické důsledky jeho aplikace orgány činnými v trestním řízení. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se práce zaměřuje na obecně na organizovaný zločin, jakožto společensky nebezpečný fenomén, zejména je vymezen pojem organizovaného zločinu a jsou popsány aktivity, kterými se organizovaný zločin v České republice zabývá. Dále autor rozebírá právní nástroje v boji proti organizovanému zločinu, z nichž se více zaměřuje na odposlech a záznam telekomunikačního provozu a použití agenta. V následující kapitole se práce zaměřuje na vymezení pojmů korunního svědka a spolupracujícího obviněného, jejich vzájemný vztah a vývoj. Zde je také shrnuta platná právní úprava institutu spolupracujícího obviněného v České republice. Třetí kapitola analyzuje aplikaci institutu spolupracujícího obviněného od iniciativy k jeho použití, až po ukládání trestu osobám, které byly označeny jako spolupracující obviněný. Zejména se zde práce zabývá podmínkami použití institutu spolupracujícího obviněného a jednotlivými hmotněprávními benefity pro spolupracující obviněné. Na tomto místě se práce také zabývá ochranou spolupracujícího...
|
|
|
Odklony v trestním řízení
Daňková, Jana ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Odklony v trestním řízení Abstrakt Tématem rigorózní práce jsou odklony v trestním řízení, které jsou v českém právním řádě již řadu let pevně zakořeněné, nicméně stále je zde prostor pro jejich rozvoj, jak ukázala i novela trestního řádu z roku 2020. Práce je věnována odklonům v trestním řízení v jejich širším pojetí, které zahrnuje podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, trestní příkaz, podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, odložení věci za současného schválení narovnání, dohodu o vině a trestu, a konečně odstoupení od trestního stíhání v případě mladistvých pachatelů. První a druhá část rigorózní práce je spíše teoretická a zaměřuje se na vysvětlení samotného pojmu odklonů v trestním řízení, jejich účelu pro trestní řízení a na význam pro český právní systém, a také na systematiku odklonů v trestním řízení pro lepší orientaci a vysvětlení pro další části rigorózní práce. Třetí část se pak věnuje historii odklonů v trestním řízení, zejména je pak v této práci vysvětleno, jakým zákonem, a za jakým účelem byl daný odklon do českého právního řádu zařazen, a jak bylo s odklony v trestním řízení nakládáno v rámci různých etap českého (československého) státu, a tedy i ideologických režimů. Čtvrtá část se pak soustřeďuje již na samotné odklony v trestním řízení. Cílem práce je osvětlit,...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Vedra, Jan ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá trestněprávním institutem okolností vylučujících protiprávnost, konkrétně se práce věnuje krajní nouzi a nutné obraně. V úvodních kapitolách práce je tento tradiční trestněprávní institut, zařazený mezi základy trestní odpovědnosti, představen, zasazen do kontextu formálního pojetí trestného činu v české právní úpravě trestního práva. Dále je představen samotný koncept okolností vylučujících protiprávnost, z nichž je posléze zkoumána právě krajní nouze a nutná obrana. Důkladně jsou zkoumány a posuzovány jednotlivé podmínky, které vyvolávají stav krajní nouze, resp. nutné obrany, a následně samotné limity jednání v předestřených stavech. Po stanovení limitů krajní nouze a nutné obrany přechází práce do další části, kde jsou předestřeny případy vybočení z mezí obou těchto institutů, a to largo sensu, tedy překročení ve smyslu jednání mimo tyto stavy, a dále překročení limitů daných jednání, označovaných též jako překročení mezí krajní nouze a nutné obrany stricto sensu. V následujících pasážích se práce zaměřuje na vymezení konkrétních právních důsledků vybočení z mezí předestřených jednání, kterými jsou trestněprávní instituty polehčujících okolností, mimořádného snížení trestu, upuštění od potrestání, resp. privilegované skutkové podstaty. Závěrečné části práce...
|
|
|
Limity dokazování v trestním řízení
Tretera, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Limity dokazování v trestním řízení Abstrakt Rigorózní práce se věnuje otázkám limitů použitelnosti jednotlivých důkazních prostředků v trestním řízení, zejména co do zákonnosti jejich vyhledávání a provádění. Tyto limity jsou úzce navázány na jednotlivé základní zásady trestního řízení, neboť z nich vycházejí a jsou jimi poměřovány v soudní praxi. Práce vychází z české zákonné úpravy dokazování v trestním řádu, z judikatury soudů obecných i soudu Ústavního a v neposlední řadě z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který často posuzuje, zda důkazní prostředky, které byly v trestním řízení použity, neporušují právo obviněného na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce obsahuje otázky de lege ferenda, a to stran právní úpravy vyhledávání a provádění jednotlivých důkazních prostředků v trestním řádu, a odpovídá na výzkumné otázky spojené s dokazováním. První kapitoly práce jsou věnovány teoretickému základu dokazování a nejvýznamnější judikatuře vztahující se k otázkám základních zásad dokazování a procesu dokazování podle jednotlivých okruhů otázek, které je třeba v trestním řízení dokazovat. V následujících kapitolách je věnována pozornost otázkám praxe. Jedná se o opatřování jednotlivých důkazních prostředků stranami trestního řízení, rozsah...
|
|
|
Kriminalita žen a páchaná na ženách
Zárubová, Petra ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Kriminalita žen a páchaná na ženách Abstrakt Tématem předkládané rigorózní práce je kriminalita žen a kriminalita páchaná na ženách, tedy dva odlišné pohledy na ženy, a to nejprve jako na pachatelky trestné činnosti a následně na ženy v postavení obětí. Ačkoli ženy představují více než polovinu populace, není tématu ženské kriminality věnováno tolik pozornosti jako kriminalitě mužů či jiných skupin obyvatelstva (např. kriminalitě mládeže). Ženy jsou tedy vnímány spíše jako oběti kriminality než jako její pachatelky. Tématu žen jako obětí kriminality se věnuje druhá část práce, jelikož je tato problematika v současné době stále velmi aktuálním tématem. Cílem rigorózní práce je poskytnout obraz o obou druzích kriminality, uvést jejich specifika, popsat jejich příčiny a zaměřit se na možná represivní a zejména preventivní opatření, kterými lze daný druh kriminality potlačit či mu předejít. Práce si současně klade za cíl zjištěné informace porovnat se zahraniční právní úpravou (Německem), upozornit na nedostatky současné úpravy a případné aktuální problémy a nastínit možné změny či návrhy na úpravu dané problematiky de lege ferenda. V úvodní kapitole práce nejprve vymezuje základní kriminologické pojmy, které jsou v jejích následujících kapitolách užívány, jako je samotný pojem kriminalita, její stav, rozsah a...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Kubálková, Kristýna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
1 Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Abstrakt Diplomová práce se zabývá instituty nutné obrany a krajní nouze, zařazenými mezi okolnosti vylučující protiprávnost. Účelem obou těchto institutů je zbavit trestnosti jednání, které odvrací nebezpečí hrozící zájmům chráněným trestním zákoníkem za situací, kdy stát prostřednictvím svých orgánů tuto úlohu neplní, nebo plnit nemůže. Cílem práce je vymezit podmínky a meze obou institutů a důsledky jejich překročení, přičemž důraz je kladen na konkrétní případy z rozhodovací praxe soudů. Diplomová práce je rozdělena do čtyř části. První část se věnuje pojmům trestného činu a protiprávnosti, které jsou klíčové pro pochopení celé problematiky. V této části jsou poté stručně shrnuty všechny okolnosti vylučující protiprávnost. Druhá, nejobsáhlejší část práce, se podrobně věnuje nutné obraně. Vysvětluje jednotlivé pojmy a podmínky dané ustanovením o nutné obraně, přičemž je kladen důraz na překročení jejích mezí. Jsou zmíněny druhy excesů, které mohou nastat, a pro lepší pochopení čtenáře jsou demonstrovány na konkrétních soudních rozhodnutích. Třetí část je věnována krajní nouzi, kde bylo postupováno obdobným způsobem jako v předchozí části. Pozornost je nejdříve zaměřena na rozbor jednotlivých podmínek, poté jsou popsány všechny druhy...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Pícha, Lukáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
ODVOLÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Abstrakt Tato diplomová práce rozebírá právní úpravu odvolání v trestním řízení. Úvod přibližuje motivaci autora pro zvolení právě tohoto tématu, dále jsou zde vytyčeny základní cíle práce. Hlavním záměrem autora bylo důkladně rozebrat platnou právní úpravu institutu odvolání, přičemž cílem bylo učinit komplexní rozbor. Za tímto účelem autor postupně rozebírá zařazení institutu odvolání do systému opravných prostředků, základní zásady opravného řízení, jakož i vývoj odvolání na území České republiky. Dílčím cílem práce bylo uvést problematické otázky související s odvoláním, polemizovat nad nimi a navrhnout jejich řešení de lege ferenda. V této souvislosti jsou rovněž uvedeny názory předních odborníků včetně klíčových soudních rozhodnutí. Konečně bylo cílem porovnat právní úpravu odvolání se zahraničními právními úpravami, kdy se autor rozhodl pro porovnání institutu odvolání s úpravou v německém a slovenském právním řádu. První kapitola práce se tak věnuje obecné charakteristice opravných prostředků v trestním řízení. Autor se postupně vyjadřuje k podstatě a účelu opravného řízení a pokračuje zařazením institutu odvolání do systému opravných prostředků. Další dvě kapitoly navazují na úvodní část práce, jelikož cílem bylo obecně představit čtenáři odvolání tak, aby se v této...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Brodňan, Zdeněk ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
ZÁSADA SUBSIDIARITY TRESTNÍ REPRESE Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá jednou ze stěžejních zásad trestního práva - zásadou subsidiarity trestní represe. Tato zásada, nyní výslovně formulovaná § 12 odst. 2 trestního zákoníku, je předmětem zájmu jak právní teorie, tak i aplikační praxe. Výzkum se snaží odpovědět na otázky, zda je současné zakotvení zásady subsidiarity trestní represe v trestním zákoník potřebné, zda je užitá formulace vhodná a zda s touto zásadou aplikační praxe nakládá vhodným způsobem. Práce je rozdělena do dvou dílčích částí: První se zabývá teoretickým vymezení zkoumané zásady a pojmů s ní souvisejících. V druhé části jsou pak představeny konkrétní praktické případy, které se zásady subsidiarity trestní represe dotýkají a způsoby řešení těchto případů jsou pak porovnány se závěry učiněnými v teoretické části. V teoretické části je metodologicky nejprve přistoupeno k analýze odborné literatury, která se tímto tématem zabývá. Tato analýza se zaměřuje nejprve na zákonnou úpravu, kdy jsou zkoumány pojmy a pojetí trestného činu podle stávající úpravy a jejich srovnání s úpravou minulé. Pozornost je věnována i rozlišení pojmů společenská škodlivost a nebezpečnost. Samotná zásada subsidiarity trestní represe je zkoumána z hlediska jejího významu a použití a podmínek její aplikace, zejména...
|
|
|
Konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí
Tesnerová, Tereza ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem diplomové práce jsou konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí. V úvodu jsou rozebrány základní modely trestního soudnictví, a to adversární řízení pocházející z angloamerické právní kultury a inkviziční řízení původem z kontinentálního právního systému. Text se zaobírá jejich historickým vývojem, základními charakteristikami a odlišujícími znaky. Podstatou kapitoly je vliv prolínání prvků těchto systémů na základní zásady kontinentálního trestního řízení s důrazem na nedávnou novelu trestního řádu č. 333/2020 Sb. Druhá část této práce se věnuje dohodě o vině a trestu, prohlášení viny, nesporným skutečnostem a okrajově i trestnímu příkazu. Jedná se o konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí, jež se nedají řadit do podmnožiny odklonů. To je dáno zejména jejich odsuzující meritorní povahou a účelem, kterým je především snaha o racionalizaci trestní justice, tedy její zrychlení a zefektivnění. Třetí část se věnuje odklonům v užším smyslu neboli tradičním odklonům, což je podmíněné zastavení trestního stíhání, podmíněné odložení návrhu na potrestání, schválení narovnání a odstoupení od trestního stíhání mladistvého. Odklony jsou projevem tzv. restorativní justice, jejíž hlavní funkcí je obnova narušených mezilidských vztahů, uspokojení nároku poškozeného a náprava pachatele. Jednotlivé...
|
host ::
RSS.