|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Syntactic and semantic aspects of a ditransitive construction with the verb "lend" and an eventive object
Starý, Tomáš ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním komplementace anglického ditranzitivního slovesa lend. Práce je zaměřena na příklady lend vyskytující se s událostním předmětem. Teoretická část zahrnuje obecnou charakteristiku ditranzitivních sloves - přístup k nimž se zásadně liší napříč autory -, realizace jejich komponentů a jejich pasivními protějšky. Dále jsou v teoretické části zahrnuty sémantické role jednotlivých komponentů - nepřímého, předložkového a přímého předmětu. Důkladnější pozornost je pak věnována zejména vymezení událostního předmětu, který se pojí pouze se sémanticky obecnými slovesy a ve spojení s nimiž je nositelem významu právě událostní předmět. Práce zkoumá, za jakých podmínek je možné vypustit nepřímý či předložkový předmět a v případech, kdy budou oba předměty přítomny, bude cílem zjistit jejich pořadí a faktory, které toto pořadí ovlivňují. Předpoklad je takový, že bude převažovat vzorec SVOiOd, jelikož podle Quirka a spol. (1985) je toto jediná možná varianta u konstrukcí obsahující událostní předmět. Praktická část obsahuje sto příkladů slovesa lend s událostním předmětem získaných z Britského národního korpusu, na kterých je ukázáno, jaká podstatná jména se nejčastěji vyskytují v roli událostního předmětu u slovesa lend. Práce dále zkoumá reálné pořadí předmětů v konstrukci a do jaké míry toto...
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Naděje v pavlovských a petrovských listech
Houška, Vladimír ; Scarano, Angelo (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Naděje v pavlovských a petrovských listech. Nový zákon obsahuje v pavlovských a petrovských listech řadu textů k tématu naděje. Bakalářská práce se snaží rozebrat jednotlivé texty s různých pohledů, tak aby čtenář Božího slova mohl hlouběji vniknout do této teologální ctnosti. Půjde o zkoumání tématu naděje z pohledu původu, předmětu, naděje ve společenství církve, naděje jako součástí trajektorie víry a lásky. Dále pak pohled očima dalších jiných autorů k tomuto tématu. Nakonec i popis autorovi vlastní zkušenosti v jeho osobním příběhu života.
|
|
| |
|
|
Loutkový animovaný film jako prostředek výtvarného vyjádření ve výtvarné výchově
Šafka, Václav ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá fenoménem loutkového animovaného filmu. V teoretické části sleduje tuto problematiku od divadelní loutky až k samotnému loutkovému animovanému filmu a na několika příkladech z tvorby reprezentativních autorů se snaží reflektovat různé filmařské přístupy k tvorbě loutkových animovaných filmů. V praktické části sleduje genezi vlastní výtvarné práce autora, která sestává z výroby autorské filmové loutky a portfolia, které může sloužit jako návod ke stavbě filmové loutky. V didaktické části je pak práce zaměřena na možné perspektivy užití loutkového animovaného filmu v edukaci.
|
|
|
Industriální krajina. Možnost tématu v umění a výtvarné výchově
Kuchynková, Monika ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem industriální krajiny ve výtvarném umění z hlediska pedagogického, historického a teoretického. V teoretické části se autorka zabývá výkladem jednotlivých pojmů, které s touto industriální problematikou souvisí. Zároveň povrchově nastiňuje vývoj industriální krajiny, průzkum vztahů a postojů, převážně u mladé generace, vůči těmto komplexům a zaobírá se touto problematikou z hlediska využití v umění, jako námětu či industriálních materiálů. Velmi zajímavým a novějším fenoménem je aktivita zvaná Urbex, jejíž výklad, světoví i čeští představitelé a jeho vývoj je zde stručně vyložen. Současně je doplněná o výtvarnou tvorbu, motivu industriálních staveb, industriálního materiálu, vzpomínek, pocitů a vztahu k této krajině, autorky diplomové práce. V didaktické části, která je stěžejní pro tuto diplomovou práci, autorka vypracovala pět příprav na jednotky vyučování ve výtvarné výchově, kde se zaměřila jak na použití industriálního materiálu, tak na tuto tématiku. Jejichž cílem bylo seznámení žáků s touto problematikou a možnostmi tvorby s těmito materiály. Čtyři přípravy byly odučeny na základní škole Vodičkově, na Praze 1. Jednalo se o výtvarné řady, které byly zaměřeny jak na industriální problematiku, využití těchto materiálů i průmyslového tématu. Žáci se v rámci...
|
|
|
Vnímání předmětu, či vidění věci?
Vávrová, Věra ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem struktury "něco jako něco" tak, jak je představená v Heideggerově Logice (GA 21) a ukazuje, že tato struktura byla vypracována na základě Brentanovy Psychologie 1 a Husserlových Logických zkoumání. Popisujeme, jak se tato struktura vyvíjí z Brentanova základního rozdělení fyzických a psychických fenoménů. Mentální fenomény představují základní sféru našeho poznávání a rozeznávání předmětů, které jsou jim imanentní. Předmět zastupuje stálost proti poudu prožitku (vztah předmět - prožitek). Tak je tedy předmět v prožívání dán tak, jak se jeví, jako co je prožíván. Toto je Brentanovo základní stanovisko, které přejímá Husserl, když výslovně dělí intencionální akt do jeho konstitutivních částí; pojetí a danosti. Objektu je dosahováno jako výkonu intencionálního aktu. Když je vztah mezi tím, co je míněno a co je dáno takový, že se vzájemně překrývají, pak tomu, co je míněno, odpovídá to, co je dáno tak, jak je to míněno. Heidegger pracuje se strukturou dáno tak, jak míněno a přesouvá ji mimo oblast vědomí. Tvrdí, že jako-struktura je abstraktním konstitutivním elementem vztahu mezi člověkem (pobytem) a věcí. To, s čím se ve světě setkává, je vždy již dáno jako něco. (Transformace vztahu pojetí a danosti.) Diplomová práce sleduje tento výše popsaný vývoj struktury "něco...
|
host ::
RSS.