|
|
Řecko-turecká válka (1920-22) v tureckých a řeckých učebnicích dějepisu
Franců, Ellen ; Tsivos, Konstantinos (vedoucí práce) ; Šípová, Pavlína (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá tématem řecko-turecké války, která probíhala v letech 1920 - 1922 a má za cíl popsat jakým způsobem jsou zobrazovány události této války v řeckých a tureckých učebnicích dějepisu. V první, faktografické části je nejdříve popsána vnitropolitická situace v obou státech před výše zmíněným konfliktem a pak samotná řecko-turecká válka. V dalších kapitolách jsou krátce představeny vzdělávací systémy obou států. Následuje kapitola, která se věnuje učebnicím, ze kterých tato práce vychází. Poslední kapitoly tvoří praktická část, kterou je samotná analýza textu obou učebnic. Je zde popsáno, jak učebnice vypadají, jak se dělí, kolik mají stran, jakému časovému období se celkově věnují a kolik stran vyhrazují dané válce. Také popisuje, jaké jsou k učivu přidávány doplňující informace nebo jiné materiály jako jsou mapy, obrázky či fotografie, které slouží studentům k pochopení daných momentů.
|
|
|
Didaktické zpracování Památníku na Vítkově v Praze pro výuku v rámci občanské výchovy na základní škole.
Stránská, Barbora ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Základem této diplomové práce Didaktické zpracování Národního památníku na Vítkově v Praze pro výuku v rámci občanské výchovy na základní škole, je popis samotného objektu jak po stránce architektonické, ale také praktické a funkční, především pak jeho využití v kontextu různých období československých a českých dějin dvacátého století. Teoretická část je tvořena informacemi o vzniku, historii a využití místa a budovy památníku, ale také informacemi o využívání muzea a jiných kulturních památek či významných míst ve výuce na základní škole. Praktická část práce obsahuje návrh didaktického využití a vychází z návrhu exkurze do Národního památníku na Vítkově a zdejší muzejní expozice Křižovatky české a československé státnosti, ale také na zpracování institucí nabízených didaktických materiálů a výchovně vzdělávacích programů, které je zde možné s dětmi navštívit. Stěžejní je pak návrh vlastních aktivit s mezipředmětovým přesahem, s možností využití stávající expozice pro žáky druhé stupně základních škol a ekvivalentních ročníků víceletých gymnázií, který lze využít v hodinách Výchovy k občanství. Cílem práce je poukázat na důležitost zajímavých míst a kulturních památek u nás, především pak Národního památníku na Vítkově, z hlediska nejen získání znalostí o historii, ale především ponaučení,...
|
|
|
Projevy a míra vlastenectví a fanouškovství v tištěných denících na příkladu zápasů české a slovenské hokejové reprezentace
Moravec, Vít ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá, zda na stránkách českých a slovenských tištěných celostátních deníků dochází v hokejovém zpravodajství k projevům vlastenectví a fanouškovství. Sportovní klání mezi dvěma národy, které dřív patřily do společného státu, mají všechny předpoklady být pro obě strany speciální a prestižnější než běžná utkání. Z toho důvodu byly jako vhodné události k analýze vybrány finálové utkání z mistrovství světa 2000 mezi Českem a Slovenskem (5:3) a semifinále z roku 2012 mezi stejnými soupeři (1:3). V teoretické části jsou představeny koncepty národa, nacionalismu, národní identity, národních symbolů, mýtů, stereotypizace a fanouškovství. V empirické části dochází za pomoci diskurzivní analýzy k jejich zkoumání a uplatnění na výzkumném vzorku, který byl složen z textů z období vybraných zápasů mezi reprezentacemi Česka a Slovenska. Jako pomocná metoda byla zvolena kvantitativní obsahová analýza, jež poskytla odpovědi na otázky týkající se počtu a umístění článků v jednotlivých denících daných zemí. Výsledky práce dokázaly, že na stránkách českých i slovenských tištěných deníků běžně docházelo ve sledovaném období k projevům vlastenectví a fanouškovství, typicky používáním první osoby množného čísla "my" nebo tendenčním popisem odehraných utkání ve prospěch národního týmu země, ze které...
|
|
|
Česká emigrace v západní Evropě, USA a Kanadě; národní vědomí a vztah k vlasti v porovnání s postoji Čechů žijících v hranicích národního státu
Feitl, David ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá diverzifikovaným pojetím češství. Hlavní tezí je porovnání typů a rovin vztahu k vlasti, na jedné straně u (politické) emigrace po roce 1948 a na straně druhé "domácího" českého obyvatelstva. V práci budou stručně zmíněna i předcházející údobí českého vystěhovalectví, hospodářsko-sociální situace na přelomu 19. a 20. století, 50. léta 20. století atd. To vše v kontextu historického odklonu českých zemí od Západu, avšak právě tam mířily kroky poúnorových emigrantů. V tomto ohledu je klíčový popis českého společensko-politického dění v očích tehdejších občanů, oficiální propagandy a emigrantů. Tehdejší obraz Západu či emigrantů spolu s ostatními závěry bude komparován se základními teoriemi migrace a migrační politiky. V bodě politické emigrace bude práce citovat dobové zákonné normy včetně paragrafového znění. Práce se zabývá výlučně emigranty na Západ. Zejména do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Austrálie či Izraele. Reflektuje směr a hlavní centra emigrace, ověřuje relevantnost informací o počtu exilových Čechů, schopnost jejich seberealizace v nové vlasti, včetně spolků a organizací či snahu o komunikaci se svou domovinou či následnou reemigraci. Cílem práce, která se opírá zejména o výše zmíněné informace, není popis odchodu ze staré vlasti ani následná asimilace...
|
|
|
Literárně didaktický potenciál Českého nebe
Jiskrová, Zuzana ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Tato práce přímo navazuje na mou bakalářskou práci Čemu a proč se smějeme s Járou Cimrmanem. První, teoretická část, shrnuje poznatky o poetice her Divadla Járy Cimrmana a následně je dokládá na interpretaci poslední hry tandemu Smoljak & Svěrák, Českého nebe. První dvě kapitoly tedy zajišťují teoretickou bázi vědomostí pro odučení čtyřhodinového bloku postaveného právě na Českém nebi. Dotýkají se převážně humoru a našeho národního génia Járy Cimrmana, ale také tématu mystifikace, postav, časoprostoru, tématu češství, kompozice. Druhá, hlavní, část práce pak uvádí teoretické poznatky do praxe. České nebe skýtá učiteli mimořádný didaktický potenciál vhodný k prověření a prohloubení čtenářské gramotnosti. Didaktická část přináší kompletní přípravu na čtyři vyučovací jednotky, ve kterých postihuje krátký úvod k Divadlu Járy Cimrmana, přehled užívané komiky s důrazem na parodii. Hlavně však poskytuje malou sondu do názorů, hodnot a kulturněhistorického povědomí dnešního adolescenta. Studenti měli možnost si v hodině zvolit svou českou nebeskou komisi a také vyjádřit své názory na otázky vlastenectví, češství, národních tradic, budoucnosti českého jazyka. Podstatná část práce reflektuje průběh a výsledek tohoto didaktického experimentu.V samém závěru navrhuje, co by bylo možné příště vylepšit nebo...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stručná historie Východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví
Himmelová, Tereza ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Vondrys, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá východní Karélií, která sehrála významnou roli pro formování finského vlastenectví a vedla, kromě jiných faktorů, k probuzení národního cítění obyvatel Finska. Nejdříve je tato oblast geograficky zařazena a následně jsou vysvětleny pojmy související s Karélií. Dále následuje krátké uvedení do problematiky vlastenectví a nacionalismu a do vývoje finského národního uvědomění. Stěžejní část práce je tvořena dvěma kapitolami - první je věnována historii východní Karélie a druhá pojednává vztah Finů k východní Karélii v první polovině 19. století. Klíčová slova: východní Karélie, vlastenectví, patriotismus, Finsko, Kalevala, Lönnrot, finština, lidové básnictví
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Literární venkov v protektorátní kinematografii
Svěcená, Dobroslava ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Tato práce sleduje počátky národně-emancipačních a vlasteneckých projevů, které se v průběhu devatenáctého století staly součástí české venkovské prózy a ve dvacátém století se prostřednictvím filmových adaptací těchto děl promítly jako národně-obranné tendence v české protektorátní kinematografii. Z práce by mělo vyplynout historické provázání obou sledovaných období. V klasické české venkovské próze i ve filmu se z politických a společenských důvodů ve zvýšené míře objevovaly obrozenecké ideály venkovského národního života, které vycházely z toposu "chaloupky" ("idylického místa"), z národních historických tradic a kultů přírody a venkova. V průběhu utváření českého novodobého národa od počátku devatenáctého století až do první světové války se tyto prvky staly součástí představ Čechů o sobě samých a se zvýšenou intenzitou vyvstaly v éře národního ohrožení za protektorátu. V poslední části práce jsou na příkladě spisovatelky Boženy Němcové a její Babičky ukázány konkrétní projevy těchto ideálů, které se v průběhu desetiletí staly součástí jejího kultu.
|
host ::
RSS.