|
|
Sémantické preference a prozódie adjektiva eri a jeho odvozenin ve finštině
Jagošová, Kateřina ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Kovář, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sémantickou preferencí a prozódií adjektiva eri a jeho odvozenin ve finštině. Práce se věnuje skupině adjektiv odvozených od téhož základu, jež jsou významově téměř synonymní nebo jen velmi špatně odlišitelná. První část práce se věnuje teorii sémantiky a významu, syntagmatickým a paradigmatickým významovým vztahům (zejména synonymii a kolokacím), vymezení třídy adjektiv a charakteristice pojmů sémantická preference a prozódie. Druhá část se zabývá kolokační analýzou a analýzou sémantických preferencí a prozódií adjektiv, z nichž byla pro podrobnější zkoumání vybrána do velké míry synonymní dvojice erikoinen a erityinen. V závěru jsou na základě výsledků analýzy vypracovány sémantické profily dvou blíže zkoumaných adjektiv. Klíčová slova: finština, adjektiva, sémantická preference a prozódie, kolokační analýza, korpusová lingvistika, erikoinen, erityinen
|
|
|
Části těla ve finských frazeologických výrazech
Janoušková, Kateřina ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá vybranými finskými frazeologickými výrazy, jejichž součástí jsou názvy částí těla käsi ‚hlava', pää ‚hlava' a silmä ‚oko'. Zkoumané frazeologické výrazy byly sebrány ze dvou frazeologických slovníků a dizertační práce o idiomech a v této bakalářské práci jsou klasifikovány jako idiomy. Práce popisuje, v jakých strukturách se finské idiomy vyskytují, a jaké významy se těmto idiomům přiřazují. V teoretické části práce nejdříve reflektuje vývoj výzkumu frazeologie a idiomatiky ve Finsku, dále představuje finskou frazeologickou terminologii a popisuje dělení idiomů M. Nenonen, podle nějž jsou v praktické části idiomy analyzovány. Praktická část se skládá z morfo-syntaktické analýzy idiomů, v níž jsou idiomy rozděleny na slovesné, neslovesné a ostatní, a popisu jejich sémanticko-lexikálních rysů.
|
|
|
Antická řecká literatura na území Finska
Peterová, Veronika ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Dip1omova prace Anticka řecka literatura na uzemi Finska mapuje přek1ady anticke řecke literatury ve Finsku od nejstarších dob po soucasnost. Zabyva se vyukou klasicke řečtiny na finskych střednich skolach a universitach od prvotnich pocatku az po rok 1918 a resi postaveni nejvyznamnejsich prekladatelu anticke recke literatury na obecneji pojímanem finskem kulturnim, literarnim a po1itickem poli.
|
|
|
Srovnání českých a finských verbálních časů v paralelním korpusu
Noronkoski, Sanni ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je srovnávat metodami korpusové lingvistiky systémy slovesných časů v češtině a ve finštině, zejména z hlediska překladu. Tato otázka mě zajímá především z pohledu překladatele, tedy praktického, ale abychom mohli vytvářet nějaké obecné zákonitosti této problematiky, budeme samozřejmě muset vycházet z teorie. Proto je třeba udělat obecný srovnávací obraz vzájemného vztahu slovesných systémů těchto dvou jazyků. Ten pak bude porovnán s výsledky získanými pomocí korpusu. V analytické části této práce se zaměříme na 20 vybraných českých sloves, jejich výskyty v česko-finském paralelním korpusu (projekt InterCorp), jejich finské ekvivalenty, jazykové okolnosti a kontexty těchto sloves. Předmětem zkoumání jsou hlavní tendence v překládání slovesných časů z jednoho jazyka do druhého, zejména v případech, kdy se slovesné časy používané v těchto jazycích ve značné míře liší. Tyto rozdíly se pokusím představit a vysvětlit na základě gramatiky. Zajímavá je také otázka, do jaké míry je na základě paralelního korpusu možno vytvářet obecné zákonitosti.
|
|
|
Forms of address in Finnish in the context of dynamic politeness norms
Štauberová, Markéta ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je popsat současný stav vybraných zdvořilostních jevů ve finštině, které jsou vyjádřeny skrze jazykovou strukturu, konkrétně forem oslovování. Mými hlavními výzkumnými otázkami byly: Jak rodilí mluvčí finštiny užívají T- a V-formy? Byl mluvčími zaznamenán vývoj v užívání forem oslovování ve finštině v posledních deseti letech? Existují specifické situace, příležitosti, místa nebo instituce (…) kde/kdy mluvčí očekávají určitou formu oslovení? Zaznamenali mluvčí nějaké nedávné změny? Jak souvisí potenciální nárůst užívání V-formy s užíváním jiných zdvořilostních výrazů ve finštině? Úvodní část práce je věnována obecnému popisu významných lingvistických teorií zdvořilosti. Následně je vymezeno místo formám oslovování v lingvistické zdvořilosti. Hlavní teoretické východisko této práce spadá do lingvistické pragmatiky. Zdvořilost je chápána jako dynamická interpersonální aktivita. Zdvořilost je nejen lingvistickým jevem, ale také součástí sociálního chování. Proto se mění v závislosti na kultuře ale i na situaci. V druhé kapitole rozebírám formy oslovování ve finštině jako jazykové fenomény. Nejdříve se zabývám rozlišením na nominální a pronominální formy oslovení, následně předkládám výklad určitých aspektů finské gramatiky, které umožňují vyhýbat se přímému oslovování. Na konci této...
|
|
|
Slovesa vyhledávající záporný kontext
Vítovec, Přemysl ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Slovesa upřednostňující záporný kontext, jak jsou představena v gramatikách finského jazyka, vykazují značnou rozmanitost po stránce sémantické i syntaktické. Jako předmět předložené práce byla z těchto sloves vybrána pouze ta slovesa, do jejichž sémantickopragmatické struktury patří příznak modálního zabarvení. Z provedené analýzy vyplývá, že záporná sémantická preference těchto sloves není vůbec jednoznačná: uvažovaná kategorie sloves zahrnuje (i) slovesa vyskytující se výhradně v záporném kontextu, (ii) slovesa vyskytující se převážně v záporném kontextu, (iii) slovesa vyskytující se poměrně často v záporném kontextu, (iv) slovesa, jejichž vazba na záporný kontext je sporná. Modální cL" , zabarvení však nacházíme u všech probraných sloves v:/~rovnatelné míře. Problematiku sloves vyhledávajících záporný kontext, která vykazují modální zabarvení, tímto můžeme převést na problematiku modálně zabarvených sloves, jež vyhledávají záporný kontext.
|
|
|
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce
Kahounová, Petra ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Jméno autora: Petra Kahounová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Náměstí Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finština Název práce: Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Fárová, Ph.D. Počet stran: 65 + 11 stran příloh Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: střídání kmenových souhlásek ve finštině, korpus, analýza chyb, přímé střídání, obrácené střídání, jazyk studenta Cílem práce je popsat chyby ve střídání kmenových souhlásek v přechodném jazyce studentů finštiny. Finština má složitý systém ohýbání slov ve srovnání s indoevropskými jazyky, proto je potřeba pravidel pro vytvoření správného tvaru. Tato práce má osvětlit, jak se studentům daří aplikovat tato pravidla. Chyby jsem hledala v textech českých a polských studentů a určila jsem, ve kterých typech střídání se jich objevuje nejvíce. Jednotlivé chyby byly rozděleny do skupin podle typu souhláskového spojení. Pokusila jsem se porovnat, jakých chyb se dopouštějí čeští a polští studenti, které z nich jsou nejfrekventovanější a zda mezi nimi existuje jistá podobnost. Důraz je také kladen na vysvětlení chybných tvarů slov.
|
|
|
Kontrastivní studie substantiv vyjadřujících čas ve finštině a češtině
Souček, Milan ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Lingvistika počátku 21. století má nové a rychle se rozvíjející možnosti a výzkumné nástroje, které jí dávají dříve nedosažitelné a téměř nepředstavitelné možnosti. Při zkoumání a popisu jazyka a následné přípravě jazykových příruček, učebnic a slovníků může využívat moderní technologie a jejich prostřednictvím zkoumat jazyk nejen jako systém dorozumívání, ale také jako výsledek komunikace, a na základě těchto zkoumání realizovaných jazykových projevů vytvářet teorie podložené konkrétními a přirozenými příklady. Již téměř samozřejmostí se stává, že moderní slovníky jsou připravovány na základě zkoumání obsáhlých jazykových materiálů nashromážděných v jazykových korpusech a zpracovávaných korpusovými programy, které umožňují zkoumání pestré škály jazykových jevů. Také při přípravě jazykových učebnic se jazykové korpusy využívají stále častěji a jazykové učebnice tak podávají studentům adekvátní a relevantní informace o jazyce, stále více nezávislé na subjektivním výběru jejich tvůrců. Velké moderní slovníky a jazykové učebnice založené na korpusových zkoumáních vznikaly nejprve především v anglofonním prostředí (např. Collins Cobuild), v posledním desetiletí se ale korpusová lingvistika rozvíjí velkou rychlostí i v dalších zemích. Například Český národní korpus založený v roce 1994 může svým rozsahem a...
|
|
|
Inessiv a adessiv v metonymických výrazech stavu činnosti na pomezí spatiality a stavu
Jenerálová, Klára ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
V této práci jsem zkoumala sémantickou motivaci inessivu a adessivu v metonymických výrazech stavu činnosti v IN/AD na pomezí spatiality a stavu. Zkoumala jsem, které metonymické výrazy stavu činnosti se vyskytují ve finském lokálním pádu inessivu a které v adessivu, případně v obou pádech, a proč. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem definovala jako výrazy v IN/AD vyskytující se v konstrukci [téma + olla/käydä + výraz v IN/AD], v níž získávají interpretaci stavu činnosti. Tato práce poskytuje obraz metonymických výrazů stavu činnosti v IN/AD v korpusu finského jazyka Kielipankki o velikosti 100 590 023 slovních výskytů. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem zkoumala na základě analýzy výrazů stavu v lokálních pádech T. OnikkiRantajääskö (2001) a analýzy spatiálních významů inessivu a adessivu P. Leina (1989, 1993, 2002), jež vycházejí z kognitivní gramatiky R. W. Langackera (1987, 1991, 2002) a kognitivně-lingvistického přístupu obecně. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že pádové koncovky inessivu a adessivu jsou polysémické, vyjadřují mnoho významů a významové rozdíly ve spatiální oblasti a v metonymických výrazech stavu činnosti působí nerodilým mluvčím finštiny problémy. Problémy způsobuje polysémie pádů, ale i skutečnost, že jazyky se liší v konstruování sémantické struktury a...
|
host ::
RSS.