|
Stručná historie Východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví
Himmelová, Tereza ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Vondrys, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá východní Karélií, která sehrála významnou roli pro formování finského vlastenectví a vedla, kromě jiných faktorů, k probuzení národního cítění obyvatel Finska. Nejdříve je tato oblast geograficky zařazena a následně jsou vysvětleny pojmy související s Karélií. Dále následuje krátké uvedení do problematiky vlastenectví a nacionalismu a do vývoje finského národního uvědomění. Stěžejní část práce je tvořena dvěma kapitolami - první je věnována historii východní Karélie a druhá pojednává vztah Finů k východní Karélii v první polovině 19. století. Klíčová slova: východní Karélie, vlastenectví, patriotismus, Finsko, Kalevala, Lönnrot, finština, lidové básnictví
|
|
Vývoj finského národního školství od počátku po současnost aneb "Suomi opettaa"
Jarošová, Petra ; Vondrys, Alice (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
RESUMÉ Před deseti lety Finsko začalo dosahovat "zázračných" výsledků v mezinárodním srovnání PISA. Do Finska od té doby pravidelně přijíždějí experti na vzdělávání, aby zjistili, co stojí za mimořádným úspěchem, který vzbudil pozornost a rozproudil debaty v celé Evropě; stejný cíl má i tato práce. Abychom porozuměli současné situaci, je třeba se seznámit s vlivem nejrůznějších historických faktorů. Tato práce proto nejdříve představuje vývoj finského národního vzdělávání od středověku po současnost. Finsko bývalo chudou, zemědělskou zemí, která se ovšem rychle vyvinula v postindustriální spotřební a vzdělanostní společnost. A právě finské školství je v tomto procesu považováno za hlavního činitele. Je možné říci, že historie finského národního vzdělávání je příběhem odstraňování nerovností. Tento dlouhý proces má kořeny v eliminaci starého paralelního systému základního vzdělávání a budování "nové jednotné školy", která je založena na myšlence, že vzdělání patří mezi základní práva všech dětí a mladých lidí. Hlavním cílem finské vzdělávací politiky je nabídnout všem občanům rovné příležitosti k získání vzdělání bez ohledu na věk, místo bydliště, finanční situaci, pohlaví nebo mateřský jazyk. Vzdělání je považováno za jedno ze základních práv všech občanů. Jednotná základní škola (Peruskoulu), která...
|
|
Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupaci Československa. Hnutí taistovců aneb Brežněvovi užiteční blouznivci
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (oponent) ; Vondrys, Alice (vedoucí práce)
Téma radikální levice ve Finsku a obzvláště její "zbytnělá" forma v podobně hnutí taistovců (taistolaiset) je v českém prostředí zcela neznámá. I v samotném Finsku si získávají taistovci svou pozornost postupně a teprve v posledním desetiletí. českého čtenáře může tato problematika zaujmout především díky jejímu úzkému spojení s okupací Československa v srpnu 1968, jejíž čtyřicáté výročí si tento rok připomínáme. Finsko bylo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let již zcela adaptováno na nový směr zahraniční politiky určované především "korektními" vztahy se Sovětským svazem, neboť již- mimo jiné- uplynula dvě desetiletí od podepsání Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci (YYAsopimus). Svůj úřad už více než deset let zastával prezident Urho Kaleva Kekkonen, jenž se stal živoucím symbolem snahy o udržení neutrálního postavení Finska, snahy o všemi akceptovaný obraz Finska jako mostu mezi Východem a Západem a také ztělesněním specifické formy détente - tzv. finlandizace. Protiruská atmosféra panující v meziválečném období byla již téměř zapomenuta. Do "bláznivého" roku 1968 nečekaně zasáhla okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a Finsko jako stát, jenž si přes porážku v druhé světové válce i přes společnou hranici se Sovětským svazem udržoval s velkým úsilím svou nezávislost, hleděl na osudy...
|