Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stručná historie Východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví
Himmelová, Tereza ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Vondrys, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá východní Karélií, která sehrála významnou roli pro formování finského vlastenectví a vedla, kromě jiných faktorů, k probuzení národního cítění obyvatel Finska. Nejdříve je tato oblast geograficky zařazena a následně jsou vysvětleny pojmy související s Karélií. Dále následuje krátké uvedení do problematiky vlastenectví a nacionalismu a do vývoje finského národního uvědomění. Stěžejní část práce je tvořena dvěma kapitolami - první je věnována historii východní Karélie a druhá pojednává vztah Finů k východní Karélii v první polovině 19. století. Klíčová slova: východní Karélie, vlastenectví, patriotismus, Finsko, Kalevala, Lönnrot, finština, lidové básnictví
Vývoj finského národního školství od počátku po současnost aneb "Suomi opettaa"
Jarošová, Petra ; Vondrys, Alice (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
RESUMÉ Před deseti lety Finsko začalo dosahovat "zázračných" výsledků v mezinárodním srovnání PISA. Do Finska od té doby pravidelně přijíždějí experti na vzdělávání, aby zjistili, co stojí za mimořádným úspěchem, který vzbudil pozornost a rozproudil debaty v celé Evropě; stejný cíl má i tato práce. Abychom porozuměli současné situaci, je třeba se seznámit s vlivem nejrůznějších historických faktorů. Tato práce proto nejdříve představuje vývoj finského národního vzdělávání od středověku po současnost. Finsko bývalo chudou, zemědělskou zemí, která se ovšem rychle vyvinula v postindustriální spotřební a vzdělanostní společnost. A právě finské školství je v tomto procesu považováno za hlavního činitele. Je možné říci, že historie finského národního vzdělávání je příběhem odstraňování nerovností. Tento dlouhý proces má kořeny v eliminaci starého paralelního systému základního vzdělávání a budování "nové jednotné školy", která je založena na myšlence, že vzdělání patří mezi základní práva všech dětí a mladých lidí. Hlavním cílem finské vzdělávací politiky je nabídnout všem občanům rovné příležitosti k získání vzdělání bez ohledu na věk, místo bydliště, finanční situaci, pohlaví nebo mateřský jazyk. Vzdělání je považováno za jedno ze základních práv všech občanů. Jednotná základní škola (Peruskoulu), která...
Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupaci Československa. Hnutí taistovců aneb Brežněvovi užiteční blouznivci
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (oponent) ; Vondrys, Alice (vedoucí práce)
Téma radikální levice ve Finsku a obzvláště její "zbytnělá" forma v podobně hnutí taistovců (taistolaiset) je v českém prostředí zcela neznámá. I v samotném Finsku si získávají taistovci svou pozornost postupně a teprve v posledním desetiletí. českého čtenáře může tato problematika zaujmout především díky jejímu úzkému spojení s okupací Československa v srpnu 1968, jejíž čtyřicáté výročí si tento rok připomínáme. Finsko bylo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let již zcela adaptováno na nový směr zahraniční politiky určované především "korektními" vztahy se Sovětským svazem, neboť již- mimo jiné- uplynula dvě desetiletí od podepsání Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci (YYAsopimus). Svůj úřad už více než deset let zastával prezident Urho Kaleva Kekkonen, jenž se stal živoucím symbolem snahy o udržení neutrálního postavení Finska, snahy o všemi akceptovaný obraz Finska jako mostu mezi Východem a Západem a také ztělesněním specifické formy détente - tzv. finlandizace. Protiruská atmosféra panující v meziválečném období byla již téměř zapomenuta. Do "bláznivého" roku 1968 nečekaně zasáhla okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a Finsko jako stát, jenž si přes porážku v druhé světové válce i přes společnou hranici se Sovětským svazem udržoval s velkým úsilím svou nezávislost, hleděl na osudy...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.