|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem
Štefková, Martina ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je vypracována na základě odborné literární rešerše zvolené problematiky, ve které se autorka zaměřuje na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami z jiného sociokulturního prostředí, na žáka s odlišným mateřským jazykem, který je edukován na běžné základní škole. V úvodní teoretické části se autorka věnuje migraci, multikulturalismu a stručně zde představuje zemi, národnostní menšinu, odkud žák s odlišným jazykem pochází. K této tematice autorka zařazuje i vysvětlení k pojmům interkulturní identita, komunikace-jazyk a integrace cizinců. V druhé kapitole teoretické části "Inkluzivního vzdělávání" žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, se autorka zaměřuje na žáky s odlišným mateřským jazykem. Uvádí příslušné legislativní dokumenty a představuje zde pojmy, jako jsou bilingvismus, poradenská zařízení, podpůrná opatření a definuje personální pozici asistentů pedagoga. Autorka se dále věnuje v této části školským zařízením, klimatu školy, výuce multikulturní výchovy na školách, popisuje intervence při úskalích v inkluzivním vzdělávání žáka s odlišným mateřským jazykem v běžné základní škole. Druhou část teoretické práce uzavírá výběrem organizací, které se podílejí...
|
|
|
Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků se speciálními potřebami
Pechová, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce mapuje procesní stránku poskytování podpůrných opatření II. až V. stupně na prvním stupni základních škol v okrese Žďár nad Sázavou. Mapuje také praktické aspekty a podporu, kterou pedagogové od školských poradenských zařízení dostávají, aby mohli podpůrná opatření aplikovat v souladu s vydaným doporučením. K uvedenému cíli se vztahují tři výzkumné otázky: Jak hodnotí pedagogové podporu poskytovanou školským poradenským zařízením při zavádění podpůrných opatření? Jaká úskalí a příležitosti ke zlepšení pedagogové vnímají ve spolupráci se školským poradenským zařízením při aplikování podpůrných opatření? Jaká forma spolupráce se školským poradenským zařízením by pedagogům nejvíce pomohla při zavádění podpůrných opatření ve škole? Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola pojednává o teoretických východiscích práce. Vymezuje pojmy mladší školní věk, podpůrná opatření II. - V. stupně, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, školní poradenské pracoviště a školská poradenská zařízení. Druhá kapitola se věnuje popisu výsledků kvalitativního šetření, které autorka práce realizovala ve školních poradenských pracovištích vybraných základních škol a ve vybraných školských poradenských zařízeních v okrese Žďár nad Sázavou, a závěrům z nich vycházejících. Klíčová slova: první stupeň...
|
|
|
Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného mateřského jazyka v kadaňském regionu
Holá, Petra ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce, která je zde předkládána, nese název Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného mateřského jazyka v kadaňském regionu. Daná práce má speciálně pedagogický charakter. Předkládaná práce má za cíl popsat a vymezit přístupy nejčastěji využívané v edukaci žáků s odlišným mateřským jazykem na základní škole z pohledu pedagogů a pohledu pedagogicko-psychologické poradny daného kraje. Pro výzkum byly využity techniky výzkumu: porovnání, analýza použité literatury, analýza anamnestických údajů informantů získané metodou řízeného rozhovoru, test jazykových schopností, analýza intervencí jednotlivých informantům v rámci doporučení školského poradenského zařízení pro školu a případové studie čtyř informantů různých národností. Výzkum byl prováděn za pomoci vstupních vyšetření jazykových schopností od organizace Meta. Zadávané úvodní testy byly použity i na konci výzkumu, aby byl zřetelně vidět posun u jednotlivých informantů. Teoretická část diplomové práce definuje legislativním rámcem možnosti podpory. Dále nastiňuje možnosti poradenské podpory ve vztahu k žákům s odlišným mateřským jazykem, kam spadá i definování specifik poradenských zařízení, možnosti diagnostiky a doporučování podpůrných opatření pro žáky s odlišným mateřským jazykem,...
|
|
|
Podpora ve vzdělávání žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole
Šuterová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývojové jazykové poruchy a podporou žáků s touto poruchou ve vzdělávacím prostředí běžné základní školy. Práce se zaměřuje na charakteristiku vývojové jazykové poruchy, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Dále se zabývá specifickými potřebami žáků školního věku v oblasti řeči, jazyka a komunikace a jejich vývojem ve školním prostředí. V kontextu inkluzivního vzdělávání jsou popsány principy inkluzivní pedagogiky a možnosti základního vzdělávání pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou včetně podpory ze strany školských poradenských zařízení a individuálního vzdělávacího plánu. Hlavním cílem výzkumné práce bylo analyzovat možnosti podpory žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán na 224 základních škol ve Zlínském kraji. Vyplnilo jej celkem 104 respondentů. Byly ověřeny tři předem stanovené hypotézy týkající se úrovně znalostí učitelů o vývojové jazykové poruše, podpůrných opatření pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou a také asistentů pedagoga, resp. jejich důležitosti ve vzdělávacím procesu žáků s touto poruchou. Hypotézy byly potvrzeny a lze tedy říci, že učitelé se speciálně pedagogickým/logopedickým vzděláním...
|
|
|
Význam speciální třídy pro žáky s lehkým mentálním postižením v běžné základní škole
Guričová, Lucie ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků s mentálním postižením v prostředí běžných základních škol. Cílem práce je popsat a ověřit systém edukace ve třídě zřízené pro žáky s lehkým mentálním postižením a zhodnotit význam této třídy v rámci běžné základní školy. Teoretická část práce se věnuje charakteristice mentálního postižení, zabývá se školní legislativou, srovnává systémy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v sousedních zemích a popisuje edukační postupy a metody ve vzdělávaní osob s lehkým mentálním postižením. Praktická část je realizována jednou z metod kvalitativního výzkumu, kterou je případová studie. Výzkum je uskutečněn formou pozorování ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9, další informace jsou získány na základě polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy školy a rodiči žáků. Závěry šetření nabízejí charakteristiku dané třídy, její specifika a možnosti.
|
|
|
Komparace přípravy asistenta pedagoga pro práci s dítětem se zdravotním postižením v ČR a VB
KOSTELECKÁ, Jana
Bakalářská práce s názvem Komparace přípravy asistenta pedagoga pro práci s dítětem se zdravotním postižením v České republice a Velké Británii je zaměřena na porovnání, jakým způsobem probíhá příprava asistentů pedagoga ve vybraných zemích, jakož i porovnání pozitiv a negativ této profese, to vše zejména skrze expertní posudek polostrukturovaného rozhovoru s asistenty pedagoga z České republiky a Velké Británie a komparaci právní úpravy těchto zemí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol, které porovnávají legislativní dokumenty týkající se inkluze, podpůrných opatření ve vzdělávání včetně podpůrného opatření v podobě asistenta pedagoga a jeho kvalifikace. Praktická část obsahuje zejména expertní posudek polostrukturovaného rozhovoru s asistenty pedagoga z České republiky a Velké Británie a výsledky analýzy. V praktické části se dále nachází porovnání legislativních dokumentů, školských zákonů a vyhlášek, které byly použity pro vypracování teoretické části, podané formou tabulek. Podle výsledků analýzy polostrukturovaných rozhovorů se příprava na výkon povolání v České republice a Velké Británii v mnohém podobá, nejvýznamnější rozdíl byl zaznamenám v délce povinné praxe v rámci kvalifikačního kurzu pro asistenty pedagoga.
|
|
|
Příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním
Kochová, Veronika ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním. Důraz je kladen na zmapování příčin ze třech zásadních oblastí, které se podílejí na předčasném odchodu žákyň se sociálním znevýhodněním, a to konkrétně škola, rodina a trávení volného času. Diplomová práce je koncipovaná do pěti základních kapitol, ze kterých jsou první dvě kapitoly teoretické, následujícím kapitolám je věnována empirická část. První kapitola se věnuje střednímu vzdělávání a vybraným specifikám dospívání. V této kapitole je popsáno období dospívání, střední vzdělávání a následně studijní neúspěšnost. Druhá kapitola je věnována specifikám vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, zaměřuje se na příčiny a problémové oblasti sociálního vyloučení a na systémovou podporu žáků se sociálním znevýhodněním. Empirická část práce je provedena formou kvalitativního výzkumného šetření a je rozdělena do třech hlavních kapitol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit příčiny nedokončení středoškolského vzdělání žákyň se sociálním znevýhodněním. Na základě hlavního cíle byly vytyčeny dílčí cíle a výzkumné otázky. Metodou získání dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a výzkumný vzorek tvoří vybraní zaměstnanci běžné střední školy, pracovníci v neziskových...
|
|
|
Nadaní žáci v základním školství
Mňuk, Kamil ; High, Radka (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Stěžejním tématem této práce je problematika žáků s nadáním a mimořádným nadáním a jejich vzdělávání v základních školách. Teoretická část práce se zabývá terminologií, modely nadání, charakteristickými projevy nadaných žáků, kognitivními i mimointelektovými znaky i specifickou skupinou nadaných dětí, kterou tvoří zejména žáci s dvojí výjimečností a podvýkonností. Rozebírá rovněž edukační a vzdělávací potřeby nadaných, poskytuje přehled legislativních podkladů, s tím souvisejících, a uvádí odborníky doporučované přístupy, které se mohou směrem k žákům nadaným v povinném školním vzdělávání efektivně uplatnit. Cílem výzkumné části je prostřednictvím dotazníků vlastní konstrukce analyzovat zkušenosti pedagogů - výchovných poradců - s nadanými žáky na základních školách v regionu Rychnov nad Kněžnou, zároveň analyzovat jejich postoje, přístupy a orientaci v problematice i to, jak probíhá nominace a identifikace těchto žáků a jak jsou podporováni při svém vzdělávání. Výzkum doplňují kazuistické snímky nadaných dětí, vzniklé na podkladě rozhovorů s jejich rodiči, které se orientují rovněž na přístup ke konkrétním žákům v kontextu nadání na základních školách. Výsledky výzkumu poukazují na aktuální stav problematiky, která souvisí nejen s nominací a identifikací žáků s nadáním či mimořádným nadáním na...
|
|
|
Spolupráce učitele a asistenta pedagoga při vzdělávacím procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
HEJDUKOVÁ, Adéla
Téma bakalářské práce je orientováno na podpůrné opatření asistenta pedagoga s profilací na spolupráci učitele a asistenta pedagoga při edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem práce je zpracovat aktuální poznání související s výše uvedeným tématem práce a následně popsat pohledem účastníků účinné a funkční způsoby spolupráce. Práce je členěna na dvě hlavní části. Část teoretickou a část praktickou. V první části je zpracovaný teoretický základ uvedené problematiky do 3 kapitol. První kapitola se zabývá profesí asistenta pedagoga a návrhu změn v návaznosti na novelu školského zákona. Druhá kapitola je zaměřená na systém vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a poslední kapitola se věnuje spolupráci mezi asistentem pedagoga a učitelem. Druhá část práce zahrnuje samotné dotazníkové šetření doplněné kvalitativním šetřením v podobě polostrukturovaných rozhovorů. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 873 respondentů. Následně byl veden rozhovor s jedním asistentem pedagoga a s jedním učitelem. Z výzkumného šetření vyplývá, že funkční spolupráce vzniká především, když funguje vzájemná komunikace, učitel i asistent si spolu rozumí a jsou naladěni na stejnou vlnu, když jsou vytyčeny pravidla a určeny kompetence účastníků spolupráce, dále když je mezi nimi dostatečná důvěra a vzájemný respekt. Pro efektivní spolupráci jsou důležité společné přípravy a konzultace, pozornost by měla být věnována i rovnocennému a partnerskému vztahu. Podstatou toho všeho je chuť a zájem spolupracovat. Výsledky dotazníkového šetření se následně potvrdily v rozhovorech s paní učitelkou a paní asistentkou.
|
|
|
Dítě s poruchou sociálního a emočního vývoje v předškolním zařízení.
Piazzová, Irena ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku úspěšné edukace a komunikace s dítětem předškolního věku s poruchou sociálního a emocionálního vývoje. Na připravenost pedagogů vzdělávat a vychovávat takto znevýhodněné děti, ale i na schopnost předběžné diagnostiky a následně možnosti efektivního působení při výchovném a vzdělávacím procesu. Úvodní kapitoly se zabývají teoretickými východisky, která jsou základem pro následující výzkumnou část diplomové práce. V první část této práce je zaměřena na inklusivní vzdělávání a s ním spojené pojmy. Dále je pak zmapován legislativní rámec, kterým je vymezeno předškolní vzdělávání po právní stránce, poradenská pracoviště i některá podpůrná opatřeni se zákonem souvisejícími. Následně je pak nastíněn zdravý vývoj dítěte v sociální a emocionální oblasti, možné kategorie poruch sociálního a emočního vývoje. Blíže se pak diplomová práce zaměřuje na Aspergerův syndrom, který je jednou z forem poruch autistického spektra. Dále je pak poukázáno na možné symptomy poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). V další kapitole stávající práce je charakterizována osobnost pedagoga a některé předpoklady pro jeho úspěšné působení v oblasti výchovy a vzdělávání, jako jsou pedagogická komunikace a pedagogická diagnostika. K vypracování praktické části byla použita metoda...
|
host ::
RSS.