|
|
Komparace Evropy 2 a Frekvence 1 s ohledem na cílovou skupinu
Nováková, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává dvě české soukromé stanice - Evropu 2 a Frekvenci 1. V praktické části práce jsem využila dotazníkové šetření, které pomohlo lépe definovat cílovou skupinu "mladí", jejíž charakteristika je součástí textu. Hlavní vlastností této skupiny je věk do třiceti let. Na "mladé" je zaměřena právě Evropa 2. Zároveň cílení na rozdílné skupiny je největším rozdílem mezi Evropou 2 a Frekvencí 1. To je zapříčiněno jejich rozhlasovými formáty. Zatímco Frekvence 1 je všeobecné rádio se zprávami, hudbou i zábavou, Evropa 2 je hudební stanice.
|
|
|
Role a postavení rozhlasu v době konvergence médií
Puklová, Anna ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Lucia (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rolí a postavením rozhlasu v době konvergence médií. Od 30. let 20. stol., kdy se stalo rozhlasové vysílání masovým médiem, si i přes veškeré změny v mediálním světě drží své postavení ve společnosti. Práce se v teoretické části zabývá vývojovými trendy v historii rozhlasu, nástupem tzv. nových médií a s nimi spojenými pojmy jako jsou konvergence či hybridizace médií, ale také reakcemi rozhlasu na tyto nové mediální trendy. Za teoretickou částí následuje část výzkumná, která čtenáři představuje výsledky provedeného výzkumu složeného z kvantitativní a kvalitativní části. Kvantitativní část výzkumu byla realizována pomocí dotazníku a jejím cílem bylo zjistit, zda lidé v české společnosti rozhlasové vysílání poslouchají a pokud ano, tak kde, při jakých činnostech a co v něm poslouchají. Kvalitativní část se skládala z šesti polostrukturovaných rozhovorů s respondenty zastupujícími různé generace, jejímž cílem bylo potvrdit a doplnit poznatky z dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu provedeného pro účely této práce ukazují, že rozhlas má v českém prostředí stále důležité místo, poslouchá jej 88 % respondentů. Role rozhlasu ve společnosti prošla jistými změnami a v některých případech byla nahrazena televizním vysíláním nebo internetem, přesto si většina respondentů...
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém / Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
|
|
|
Československý (český) rozhlas a kulturní inovace
Trubačová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce nazvaná Československý (český) rozhlas a kulturní inovace je pojatá jako kulturologická studie vývoje rozhlasu v letech 1923 - 1999. Rozvoj rozhlasu je interpretovaný jako proces kulturní změny. Cílem práce je postihnout šíření inovace rozhlasového vysílání a fáze této kulturní změny. Rigorózní práce je rozvržena do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část vychází z vymezení problematiky, zabývá se teorií kultury, médií a charakteristikami rozhlasové komunikace. Zvláštní pozornost je věnována popisu podmínek ovlivňujících vznik a rozvoj rozhlasu. Těžištěm práce je deskripce vývoje rozhlasu v Československu a v České republice. Druhá část práce spočívá v analyzování dat a pramenů, převážně sekundární a historické analýze údajů o rozhlase. Soustředí se na kulturologickou interpretaci výsledků, shrnutí významu kulturní inovace pro vývoj československého a českého rozhlasu. Zabývá se také změnami jeho funkcí.
|
|
|
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
|
|
|
Digitalizace televizního a rozhlasového vysílání v České republice
Endris, Petr ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Mašek, Karel (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled procesu digitalizace televizního a rozhlasového vysílání v České republice. V úvodu jsou vysvětleny základní pojmy. V druhé kapitole je pojednáno o televizi jako novém médiu a o funkci médií ve společnosti. Třetí kapitola je věnována standardům a specifikacím digitálních zařízení. Jsou zde popsány televizní normy, rozdíl mezi HDTV a SDTV. Jsou také popsány možnosti příjmu vysílání v HD kvalitě a interaktivní služby. Čtvrtá kapitola je věnována institucionálnímu zabezpečení digitalizace - konkrétně Českému telekomunikačnímu úřadu, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a Národní koordinační skupině. V páté kapitole je vysvětlen samotný průběh digitalizace televizního a rozhlasového vysílání [Autorský abstrakt]. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.