|
|
Okres na východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem rigorózní práce je dosud nepovšimnutá problematika činnosti Státní bezpečnosti na úrovni běžného okresu. Zabývá se na jedné straně vývojem organizace aparátu politické policie mimo velká centra, personálním obsazením a začleněním struktury StB do tamního systému totalitní moci. Na druhé straně analyzuje zájmy Státní bezpečnosti, vývoj pojetí nepřítele a údajných či reálných rizik pro stabilitu státní moci. Časový úsek 1960-1989 byl vybrán pro stabilní podobu územního členění i jako období proklamovaného dobudování tzv. socialistické společnosti. V tomto rámci lze sledovat, jaký vliv na územní strukturu Státní bezpečnosti měly důležité mezníky, jako období okolo Pražského jara 1968, vzestup občanských aktivit od konce 70.1et i období pádu režimu koncem roku 1989. Práce vznikla především studiem původních, dosud vesměs neprobádaných archivních materiálů, s použitím nečetných memoárů a sekundární literatury. Úloha územních orgánů StB nespočívala v přímé a masové perzekuci občanů ale především v prevenci, výběrové perzekuci spíše ojedinělých iniciativ a v poskytování základních poznatků nadřízeným složkám. Územní orgány StB napomáhaly zabraňovat šíření protirežimních aktivit mimo hlavní centra, čímž významně přispívaly k monopolu komunistické moci.
|
|
|
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
|
|
|
Okres na východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem rigorózní práce je dosud nepovšimnutá problematika činnosti Státní bezpečnosti na úrovni běžného okresu. Zabývá se na jedné straně vývojem organizace aparátu politické policie mimo velká centra, personálním obsazením a začleněním struktury StB do tamního systému totalitní moci. Na druhé straně analyzuje zájmy Státní bezpečnosti, vývoj pojetí nepřítele a údajných či reálných rizik pro stabilitu státní moci. Časový úsek 1960-1989 byl vybrán pro stabilní podobu územního členění i jako období proklamovaného dobudování tzv. socialistické společnosti. V tomto rámci lze sledovat, jaký vliv na územní strukturu Státní bezpečnosti měly důležité mezníky, jako období okolo Pražského jara 1968, vzestup občanských aktivit od konce 70.1et i období pádu režimu koncem roku 1989. Práce vznikla především studiem původních, dosud vesměs neprobádaných archivních materiálů, s použitím nečetných memoárů a sekundární literatury. Úloha územních orgánů StB nespočívala v přímé a masové perzekuci občanů ale především v prevenci, výběrové perzekuci spíše ojedinělých iniciativ a v poskytování základních poznatků nadřízeným složkám. Územní orgány StB napomáhaly zabraňovat šíření protirežimních aktivit mimo hlavní centra, čímž významně přispívaly k monopolu komunistické moci.
|
|
|
Okres na východě 1960-1989. Občané a nejnižší organizační článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod
Tomek, Prokop ; Cuhra, Jaroslav (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Společenský pohyb směřující k ukončení více než čtyřicetileté monopolní vlády komunistů v Československu je patrný i na úrovni okresu Havlíčkův Brod. Projevoval se poměrně razantně a přes impuls a podporu z hlavního města měl dostatečné vlastní lidské zdroje. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout význam nezávislých struktur (Charta 77 a Havlíčkova mládež), které představovaly počáteční "institucionální" základnu opozice i rezervoár osobností fakticky předcházející nezávislou činností připravených převzít a udržet iniciativu při klíčových shromážděních občanů v okresním městě. Jediným nedostatkem (vlastním nejen okresu Havlíčkův Brod) byla absence zájmu o struktury politické policie - StB. Proto mimo aktivní pozornost veřejnosti mohlo dojít k nekontrolovanému ničení dokladů o činnosti okresního oddělení StB. Prověrky příslušníků Okresního oddělení StB související s ukončením existence StB nijak nevybočují z tristního celorepublikového průběhu této akce.
|
host ::
RSS.