2019-06-11
07:52 |
Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky
Münich, Daniel ; Krajčová, Jana ; Protivínský, T.
Tato studie vyčísluje, co současná česká společnost do budoucna po finanční stránce obětuje, když není schopna, respektive ochotna investovat více prostředků a systémového úsilí do zvyšování kvality práce učitelů. Naše simulované odhady ukazují, že finanční rozsah této obětované příležitosti je obrovský. Vysvětlit paradox vysokých nerealizovaných společenských výnosů lze různě. Buď si velikost ušlých výnosů z kvalitnějšího vzdělání česká společnost dosud dostatečně neuvědomuje, nebo velká část uvažuje v příliš krátkém časovém horizontu. Anebo český politicko-vzdělávací systém není schopen povědomí o velké obětované příležitosti promítat do konkrétních opatření a investic.
Detailed record
|
2019-06-11
07:52 |
Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice
Grossmann, J. ; Jurajda, Štěpán ; Smolka, V.
Tato studie zkoumá kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v České republice (ČR) v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízko-výdělečných pracovníků mzdového (podnikatelského) sektoru. Série nárůstů minimální mzdy následovala po sedmiletém období stagnace minimální mzdy. Ve zkoumaném období (2012–2017) narostla měsíční minimální mzda celkem o 37,5 % z původních 8000 Kč na 11000 Kč. K měření dopadu minimální mzdy využíváme skutečnosti, že různé firmy či části firem vykazovaly různý podíl zaměstnanců na úrovni nebo pod úrovní nově stanovené minimální mzdy. Odhadujeme, zda u homogenní skupiny zaměstnanců uvnitř firmy (zaměstnanecká buňka), ve které byl vyšší podíl zaměstnanců pod úrovní budoucí minimální mzdy, došlo k disproporčně horšímu vývoji zaměstnanosti (nebo odpracovaných hodin), než u zaměstnaneckých buněk zvýšením minimální mzdy nezasažených. Naše odhad ukazují, že nárůsty minimální mzdy v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější negativní dopad na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd. I zkraje roku 2019 zůstává úroveň minimální mzdy v ČR v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni a dotýká se pouze malé části pracovníků. Z našich zjištění však nelze dovozovat, že dopady budoucích navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. I proto je žádoucí dopady budoucích navýšení minimální mzdy podrobně a pravidelně měřit.
Detailed record
|
2019-06-11
07:52 |
Zatížení školními domácími úkoly v České republice a srovnání se světem
Korbel, Václav ; Münich, Daniel
Tato studie neodhaluje kauzální dopady DÚ na studijní výsledky žáků ani jiné přínosy nebo negativa. Nicméně ukazujeme, že odhadnutý vztah (nekauzální) mezi zatížením DÚ a výsledky žáků se výrazně liší podle toho, zda vycházíme z rozdílů mezi zeměmi, mezi školami, anebo z rozdílů uvnitř škol. Tím ilustrujeme, že zjednodušené nebo dokonce pominuté předpoklady odhadů mohou vést k mylným závěrům, jako že větší zatížení DÚ kauzálně zhoršuje žákovské výsledky, jak by někdo mohl usuzovat například na základě mezinárodního srovnání. Zjištění studie odhalují velmi nízké zatížení českých žáků DÚ v mezinárodním srovnání. Z toho ovšem automaticky nevyplývá, že by čeští učitelé měli žáky začít zatěžovat DÚ více. Zaprvé není prokázáno, ani v zahraničí, že vyšší zatížení DÚ automaticky studijní výsledky zlepšuje. Zadruhé debata o míře zatížení DÚ pomíjí další důležité otázky ohledně vhodného zasazení DÚ do místních podmínek výuky. Ačkoliv zodpovězení těchto otázek je mimo možnosti této studie, měly by být předmětem dalších výzkumů a odborných debat. Kvalitní učitelé by navíc měli být schopni posoudit vhodnost využívání domácích úkolů v místních podmínkách.
Detailed record
|
2019-06-11
07:52 |
Detailed record
|
2019-06-11
07:52 |
Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků
Federičová, Miroslava
Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se v případě pozdějších přechodů na šestiletá a čtyřletá gymnázia dále zvyšují. Tato studie se ale zabývá pouze přechodem na gymnázia osmiletá. Dívky mají na vysvědčení v průměru lepší známky než chlapci s jinak stejnými výsledky v testech. Je to zřejmě dáno tím, že učitelé do známek kromě kognitivních znalostí a dovedností promítají i schopnosti sociálně-emoční, ve kterých jsou chlapci v průměru horší. V přijímacích kritériích dominuje výsledek v přijímacích testech doplněný průměrem známek na posledním pololetním vysvědčení. Rozhodnutí podat přihlášku naopak určují především známky na vysvědčení, především jedničky a méně očekávaný výsledek v testech. Naše analýza ukazuje, že rozdíly v podílu přihlášených chlapců a dívek přetrvávají i v případě, že srovnáváme skupiny chlapců a dívek se stejnými šancemi na přijetí. Tento rozdíl je velmi výrazný ve skupině žáků s hraničními šancemi na přijetí. U chlapců v této skupině, oproti dívkám, je výrazně vyšší podíl těch, co na posledním pololetním vysvědčení neměli jedničku z některého nebo z obou klíčových předmětů – matematiky a českého jazyka. Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků. Nedokonalost informací obsažených ve známkách na vysvědčení pramení z jejich velmi omezené srovnatelnosti v důsledku rozdílné přísnosti známkování škol, nejasné váhy sociálně-emočních schopností žáka a samozřejmě subjektivního pohledu učitele.
Detailed record
|
2019-06-11
07:51 |
Worker heterogeneity and the asymmetric effects of minimum wages
Luna Alpizar, Jose Luis
This paper explores the notion that minimum wages affect different lowskilled workers aszmmetrically due to productivity differences. In a search model with worker heterogeneity, a rising minimum wage lowers the employment and labor force participation of the least productive workers by pricing them out of the market, while having the opposite effect on other low-skilled workers that remain hirable. CPS data supports these predictions; a rise in the minimum reduces the employment and labor force participation of teenagers with less than high school education, but has the opposite effect on prime-age workers with high school attainment. The calibrated model requires small firm surpluses to match these observations. If firm surplus is small due to high nonmarket activity values, a moderate rise in the minimum improves aggregate welfare even when the worker's bergaining weight is high.
Detailed record
|
2019-03-28
15:08 |
Detailed record
|
2019-03-28
15:08 |
Detailed record
|
2018-12-07
17:59 |
Detailed record
|
2018-12-07
17:59 |
Do higher wages produce career politicians? Evidence from two discontinuity designs
Palguta, J. ; Pertold, Filip
Wages paid to politicians affect both the selection of candidates into electoral races and the on-the-job performance incentives of incumbents. We differentiate between selection and incentive effects using two regression discontinuity designs based on: 1) population thresholds shifting politicians' wages and 2) electoral seat thresholds splitting candidates into those who narrowly won or lost. We find that higher wages do not increase the electoral incumbency advantage, suggesting that the incentive effect of higher wages does not impact re-election rates. We further show that higher wages motivate narrowly elected incumbents to run again much less often than past narrowly non-elected candidates.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
