|
Člověk Adam, člověk Kristus podle sv. Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se bude zaobírat pohledem na stav člověka v ráji a stav člověka v okamžiku porušení, to které nastalo úkonem lidské vůle odkloněné od projevené vůle Stvořitele sdělené tvoru používající rozum a vůli. Bude popisovat stav člověka, kterého svým vtělením přijal Boží Syn a to Ježíš Kristus. Vtělení, které je dějinnou událostí, a které vybízí člověka k následování toho, který se vtělil. Tímto následováním se člověk může podílet na budování Božího království již zde na zemi. To všechno bude psáno podle antropologie sv. Augustína, která je zachycena v jeho písemnostech. Klíčová slova: člověk, porušenost, hřích, vůle, svoboda, uzdravení, oslavení.
|
| |
| |
|
Horizonty etiky na gymnáziu
FEJTOVÁ, Blanka
Práce se zabývá stavem mezilidských vztahů, vztahy studentů k humanitním a přírodovědným vyučovacím předmětům a etickými hodnotami na gymnáziu. Teoretická část se zabývá zásadami výchovy a vzdělávání na gymnáziu a vymezení pojmů etických hodnot. Praktická část obsahuje vyhodnocení interpretací rozhovorů studentů s ohledem na kvalitu mezilidských vztahů a výuky, na vztahy a postoje studentů k vyučovacím předmětům a na etické hodnoty v konkrétním gymnáziu. Kvalita mezilidských vztahů se jeví na velmi dobré úrovni ve spojitosti s velikostí gymnázia okolo 400 studentů. Úroveň výuky splňuje očekávání studentů i nároky pro přijetí na vysoké školy a legitimizuje tak existenci všeobecného gymnázia. Studenti s lehkou nelibostí akceptují nerovnováhu vyváženosti ve prospěch předmětů přírodních věd s upozaděním humanitních předmětů, a vykazují praktikování základních etických hodnot.
|
|
Moral obligation as sociological fact and theoretical problem: a debate between Bergson and Kant
Palmea, King Reinier ; Ottmann, François (vedoucí práce) ; Serban, Claudia (oponent)
Diese Arbeit untersucht den Unterschied zwischen Bergsons und Kants Begriff der Verpflichtung angesichts von Bergsons Kritik an Kant in seinem Buch Les Deux Sources de la Morale et Religion (Die zwei Quellen der Moral und Religion). Aus welcher Perspektive stammt diese Kritik und Lektüre von Kant? Mein These ist, dass sie in ihren unterschiedlichen Ansätzen zur Moral liegt. Einerseits betrachtet Bergson die moralische Verpflichtung als eine soziologische und anthropologische Tatsache. Er wendet in seiner Moraltheorie einen existenziellen Ansatz an, weil das anthropologische Faktum, mit dem er sich beschäftigt, das man provisorisch als das Phänomen der Barbarei des ersten Weltkieges umschreiben kann, den Rahmen für seine Typologie der geschlossenen und offenen Moral, und seine Kritik der Deontologie bildet. Andererseits betrachtet Kant die Moral als ein theoretisches Problem, das aus einem Begriff abgeleitet wird. Ihre unterschiedliche Ansätze untermauert (1) den Unterschied in ihrer Auffassung von Freiheit in Bezug auf Moral und (2) ihre Auffassung von Mystik als möglicher Grundlage von Moral. Schlüsswörter: Verpflichtung, Vernunft, Druck, Aspiration, Moral, Freiheit, Autonomie, moralische Kreativität, Mystik
|
| |
| |
|
Svoboda a veřejné zdraví v době pandemie
Tomášková, Jana ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje kalibraci demokratických svobod a jejich instrumentalizaci v době pandemického vládnutí. Problematika je demonstrována na příkladu České republiky nacházející se v nouzovém stavu a nahlížena skrze korektivní úlohu ÚS ČR, který je garantem proporcionálního vyvažování ochrany veřejného zdraví a rovněž ochrany demokratických svobod. Panující tenze bezesporu testuje právní stát i funkčnost systému brzd a protiváh, jehož existence přímo chrání povahu demokratičnosti zřízení. Ukazuje se, že i v nouzovém stavu existuje oblast občanských práv a svobod, jejíž faktické narušení zůstává předmětem legitimního sporu mezi exekutivou a judikativou.
|
|
Minor Liberty and Major Liberty: For a decolonial reading of the philosophical genesis in Colombia
Meneses Alvarez, Nicolas ; Maesschalck, Marc (vedoucí práce) ; Pontière, Grégory (oponent) ; Álvarez Villarreal, Lina Marcela (oponent)
Titre : LIBERTÉ MINEURE ET LIBERTÉ MAJEURE : Pour une lecture decoloniale de la genèse philosophique en Colombie. Résumé : Cette recherche s'efforce pour restituer les fondements philosophiques de la liberté à l'œuvre dans le protectorat d'indiens et la praxis du premier évêque de Popayán Juan del Valle comme moment primordial de l'activité philosophique en Colombie pour ensuite montrer ses contradictions non seulement quant à ses dispositions mais quant à la liberté et la tradition proprement indigène. Nous appelons cette liberté majeure d'après le droit et devoir majeur du peuple Misak. Mots-clés : Liberté, Majeur/Mineur, Relationnalité/Substantialité, Nupirau, Pishi, Protectorat d'indiens, Choses-concepts, Escargot, Concrétion/Abstraction.
|
|
Berlinova pozitivní svoboda v myšlení T. H. Greena
Hulvertová, Anna ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva politické filozofy, kteří významným způsobem rozvinuli koncept pozitivní svobody. Isaiah Berlin je asi nejznámějším autorem rozdělujícím svobodu na pozitivní a negativní. T. H. Green, i když v dnešní době, a hlavně českém prostředí tolik známý není, byl ve své době považován za transformátora celého liberálního směru a myšlení o svobodě právě díky interpretaci pozitivní svobody. V této práci se proto snažím zjistit, zda pozitivní svoboda definovaná I. Berlinem odpovídá tomu, jak o ni ve svých dílech hovořil T. H. Green. Pozitivní svoboda je velice významný koncept v politické filozofii, stejně tak mají svůj zásadní význam oba autoři. Jejich komparace proto přináší na koncept pozitivní svobody nový pohled. Detailnější analýza jednotlivých autorů a následná komparace jejich myšlení o pozitivní svobodě ukazuje na výrazné odlišnosti mezi jejich pojetím pozitivní svobody, a tím pádem i na existenci možnosti odlišného uchopení tohoto pojmu, než je pouze obecně nejvíce známá Berlinova definice.
|