| |
|
ODA jako aktér formování pravice a českého konzervatismu
Brožová, Karolina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaobírá formováním české konzervativní pravice s Občanskou demokratickou aliancí v hlavní roli. Popisuje, jak se strana podílela na transformaci politického systému a líčí její nejvýznamnější momenty. Protože zárodky pravicového myšlení lze nalézt už v komunistickém prostředí, zachycuje práce i rizika, které to s sebou v danou dobu neslo. Cílem je zachytit i profilování strany na politické půdě, proto budou vylíčena její základní politická témata a volební programy, které leckdy bylo v politické praxi náročné uchopit. Zaměřuje se proto nejen na úspěchy stranyv poměrně krátkém časovém intervalu, ale i na aféry, které měly dopad na její působení. Od prvního do druhého bloku práce pojednává o teorii politických stran, stranických rodinách a dvou podrobněji rozebraných stěžejních ideologií, kterými se zakladatelé Občanské demokratické aliance inspirovali. Teoretický rámec tak napomáhá pochopit, na jakém principu strana fungovala a z jakých programových hodnot čerpala. Od třetího bloku práce podrobně analyzuje Občanskou demokratickou alianci. Závěrem odpovídá na hlavní cíle konzervatismu a na to, jak se tato ideologie formovala. Zároveň hodnotí roli Občanské demokratické aliance na české politické scéně, zachycuje její úspěchy, které se zapsaly do českých dějin, stranu vyzdvihly a naopak...
|
| |
|
Skateboarding jako svobodná subkultura - historie od roku 1988 do konce 90. let v Česku
Bukač, Viktor ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je přinést zevrubný popis historie skateboardingu v ČSSR, potažmo v Česku od roku 1988 do konce devadesátých let dvacátého století, pomocí detailního vhledu do prostředí této městské komunity. Fundamentem orálněhistorického bádání je sběr dat z pořízených rozhovorů, dobové literatury, fotografií či filmových záznamů (VHS). Klíčovým faktorem je chápání života této specifické komunity z pohledu vnímání svobody a dalších subjektivních pocitů na pozadí celospolečenských proměn. Práce se zabývá zkoumáním výpovědí této generace skateboardistů a lidí spojených s tímto prostředím, s přesahem do kultury, podnikání a pořádání sportovních událostí. Klíčová slova: Skateboarding, svoboda, komunita, životní styl, podnikání
|
| |
|
škola Na Radosti, Žďár nad Sázavou
Morávek, Jakub ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Závěrečná práce se odkazuje na oficiální zadání vedení školy Na Radosti ve Žďáru nad Sázavou. Jedná se o demokratickou školu, kde je systém výuky založen na svobodě rozhodování a na nehiearchizaci jednotlivců v komunitě. Tato škola momentálně sídlí na různých místech ve městě a potřebuje nový kvalitní prostor odpovídající aktuálním požadavkům a standardům. Škola s kapacitou cca 100 žáků má vytvářet příjemný prostor pro výuku a podporovat koncentraci na danou věc. Vymezený pozemek přímo vybízí na přímé propojení školy s přírodou, což také daný systém výuky z části vyžaduje, jelikož je výuka rozložena i do venkovních prostor.
|
| |
| |
|
škola Na Radosti, Žďár nad Sázavou
Kučera, Petr ; Mačuda, Michal (oponent) ; Vítek, Jiří (vedoucí práce)
Závěrečná bakalářská práce reaguje na požadavek vedení školy Na Radosti ve Žďáru nad Sázavou na návrh nové budovy demokratické školy. Z důvodu nevyhovujícího současného stavu, kdy škola sídlí na více místech ve městě, potřebuje nový vyhovující prostor odpovídající jejich specifickým požadavkům a potřebám. Demokratickou školou se rozumí systém vyučování, který je založen na svobodné volbě daného jedince. Nová škola o kapacitě cca 100 žáků má vytvořit vhodný prostor pro výuku, hru a sport. Díky vymezenému pozemku nabídne taktéž propojení s krajinou a vytvoření kreativního a výukového prostředí v ní.
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|