|
|
Přístup Irů a Švýcarů ke své neutralitě po únoru 2022
Kloužková, Eliška ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Po ruské agresi roku 2022 muselo mnoho zemí přehodnotit své přístupy k evropské bezpečnosti včetně neutrálních zemí Švýcarska i Irska. Práce zkoumá, jak se změnila neutralita a přístup k NATO a EU obou zemí po ruské invazi na Ukrajinu a zároveň porovnává obě země mezi sebou. Text je případovou komparativní studií, která tyto státy zkoumá a porovnává pomocí vlastního modelu. Model má tři faktory: právní rámec, vztah s EU a NATO a postoj veřejnosti. Z výsledků vyplynulo, že Irsko chce změnit mechanismus triple lock, avšak ani jeden stát nechystá žádný zásah do své neutrality. Ze změn ve vztazích s EU a NATO vyplývá, že státy usilují o provázanější a hlubší spolupráci a tyto změny jsou jak kvalitativní, tak kvantitativní. Společným tématem je obrana, další jsou více specifická. Obdobné závěry vyplývají i z průzkumů veřejného mínění. Respondenti obou zemí mají kladný vztah k neutralitě, nechtějí ji opouštět, ale chápou nutnost spolupráce s ostatními státy. Lze konstatovat, že u obou zemí žádné velké změny, jako vstup do NATO a úprava neutrality, po únoru 2022 neproběhly a ani se nechystají. Nicméně tato přelomová událost více otevřela prostor pro debaty ohledně neutrality a jejím vlivem na pružnost zapojení obou zemí do evropské obrany.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dánsko mezi NATO a EU: Proměny dánského atlantismu
Zahrádková, Martina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje změně přístupu Dánska k EU a NATO v kontextu jeho bezpečnostní a obranné politiky po konci studené války. Dánsko bylo jedním ze zakládajících členů NATO v roce 1949. I přes to, že se nejedná o neutrální stát, rozhodlo se po nezdařeném referendu v roce 1992, ve kterém dánští občané odmítli Maastrichtskou smlouvu, pro výjimku ze Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Dánsko pak usilovalo o bližší vztah s USA a podporovalo americké zahraniční operace v rámci NATO, které byly ostatními evropskými členy často považovány za kontroverzní. Tento přístup postavil Dánsko do pozice atlantisty a opatrného člena EU, který se stavěl proti další integraci. V roce 2022 se Dánsko nicméně rozhodlo zrušit bezpečnostní opt-out a účastnit se SBOP. Tato práce sleduje bezpečnostní a obrannou strategii Dánska po konci studené války. Práce za použití teorie rolí jako teoretického rámce zkoumá vnější a vnitřní faktory, které vedly k rozhodnutí výjimku zrušit. Práce rovněž analyzuje, zda Dánsko během sledovaného časového období změnilo svou roli v EU a NATO a jaký byl rozsah této změny.
|
|
|
Nezabezpečení příslušníků armády České republiky na sociálních sítích
Kulhánek, Jan ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl prozkoumat riziko, které s sebou nese nezabezpečeníArmády České republiky na sociálních sítích, chování uniformovaných příslušníků a jejich identifikace na sítích. Ruská agrese na Ukrajině a hacking českých zdravotnických zařízení opět poukázali na roli, kterou hraje kyberbezpečnost v moderním světě a to, že právě člověk je nejslabším článkem v rámci zabezpečení. Tato případová studie se proto snaží definovat ideální typy chování vojáků na sociálních sítích a následně analyzovat rizika, která jednotlivé typy představují. S tímto cílem práce nejprve představuje důležité informace nutné k plnému pochopení rozsáhlé tématiky kyberbezpečnosti na sociálních sítích. Dále práce definuje několik ideálních typů a jejich stavební složky, které slouží pro kategorizaci vojáků na sociálních sítích a ty následně analyzuje. Autor dochází k závěru, že každý definovaný ideální typ má se sebou inherentně spojené problematické chování a nese tak míru rizika pro Armádu České republiky. Nejrizikovějšími byly shledány ideální typy přítomného uživatele a rodinného příslušníka. Klíčová slova OSINT, SOCMINT, NATO, Armáda České republiky, Kyberbezpečnost, Bezpečnost, Sociální sítě, Analýza ideálního typu, Sociální inženýrství Název práce Nezabezpečení příslušníků Armády České republiky na sociálních sítích
|
|
|
Kvalita vládnutí a výdaje na obranu
Dostál, Pavel
Diplomová práce se věnuje zkoumání dvou fenoménů, a sice výdajů na obranu a kvality vládnutí. Vybranými státy, ve kterých jsou tyto dva fenomény v této práci zkoumány, jsou státy různých světových organizací či geografických regionů. Pro plné pochopení problematiky je část práce věnována popisu vybraných regionů a jejich vývoji. Následně jsou popsány fenomény kvality vládnutí a jsou zkoumány jejich determinanty. V rámci práce jsou sledovány oba jevy a jejich vývoj odděleně a následně je zkoumána jejich provázanost a spojení. Závěr je věnován posouzení souvislosti těchto dvou problematik.
|
|
|
Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů.
|
|
|
Nuclear Ban Treaty and Stigmatization of NATO's Extended Nuclear Deterrence: Responses from Germany and Czechia
Svobodová, Markéta ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Markéta Svobodová: Smlouva o zákazu jaderných zbraní a stigmatizace rozšířeného jaderného odstrašení: reakce Německa a Česka (2023) Abstrakt Zastánci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poukazují na to, že nejen jaderné mocnosti, ale i státy benefitující ze systému rozšířeného jaderného odstrašení porušují mezinárodní normu jaderného odzbrojení. Jak budou členské státy NATO reagovat na taková prohlášení, tj. na záměrnou stigmatizaci, považujeme-li normu jaderného odzbrojení za základ vhodného a zodpovědného chování v rámci mezinárodní politiky? Předkládaná diplomová práce si klade za cíl odpovědět na tuto otázku skrze analýzu dvou případových studií, Německa a Česka. Konkrétněji práce prozkoumá diskurzivní strategie, které tyto státy používají k regulaci oběhu potenciálně diskreditujících informací, jež by mohly mít negativní efekt na jejich identitu založenou na obrazu odpovědných členů mezinárodního společenství. Úspěch stigmatizace závisí na míře relevance stigmatizujícího subjektu v každém daném kontextu. V případě Německa tak vazby současného politického vedení na nevládní sektor lobbující za odzbrojení přispěly ve sledovaném časovém období (2013-2023) k posunu od přístupu odmítání stigmatu k určitému stupni přiznání stigmatu. V Česku absence takových vazeb mimo jiné znemožnila nevládním organizacím...
|
|
|
The Nature of Conflict in the Arctic: A Rationalist Approach to the Conflict Triggers
Benda, Lukáš ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Lukáš Benda Diplomová práce 2023 Konflikt v Arktidě: Racionální pohled na spouštěče konfliktu Abstrakt Tato diplomová práce zkoumá konflikt v Arktidě mezi pobřežními státy, a jeho vrstvy. Jejím cílem je na základě existující literatury identifikovat příčiny tohoto konfliktu, a zjistit jejich intenzitu, za použití definice konfliktu, kterou tato práce představuje na základě existujících modelů. S využitím teorie racionální volby a vyjednávacího modelu války (bargaining model of war) zjišťuje jak se konflikt vyvíjel, a proč se nedostal do fáze ozbrojeného střetu mezi státy (což dříve naznačovala literature). S využitím zmíněných teorií tato práce představuje vlastní škálu intenzity konfliktu, která společně s vytvořenou definicí konfliktu poskytuje metodu jak zkoumat jednotlivé vrstvy konfliktu v Arktidě, čímž doplňuje stávající literaturu. Zároveň přispívá literatuře aplikováním bargaining model of war na nenásilný konflikt, což v literatuře často chybí. Odpovídá na otázku jak vypadá konflikt v Arktidě v roce 2023 a vysvětluje chybějící ozbrojený střet.
|
|
|
Zahraniční politika Švédska a Finska ve vztahu k Severoatlantické alianci: Analýza z pohledu neoklasického realismu
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Výzkum následující diplomové práce se zabývá vývojem postoje Švédska a Finska vůči členství v Severoatlantické alianci od konce studené války až po jejich rozhodnutí z roku 2022 se k Alianci připojit. Prvním cílem je identifikace faktorů, které vedly k odmítání vstupu obou zemí do NATO a upřednostnění blízké spolupráce. Následně budou tyto faktory sledovány v čase s cílem zachytit jejich proměnu po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro potřeby tohoto výzkumu bude využit neoklasický realismus, který ve svém analytickém rámci kombinuje nezávislé proměnné na úrovni mezinárodního systému s intervenujícími proměnnými na úrovni státu. Výsledkem působení těchto proměnných je podoba konkrétní reakce zahraniční politiky - závislé proměnné - v tomto případě rozhodnutí o připojení k NATO.
|
host ::
RSS.