|
|
Kulturní obraz severních Čech v současné české literatuře
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zabývá literární reprezentací severočeského regionu v pěti dílech současné české prózy. Jedná se o tituly Grandhotel (2006) Jaroslava Rudiše, Straku na šibenici (2015) Daniela Petra, Až zhasneme (2019) Jakuba Dotlačila, Vytěženej kraj (2019) Veroniky Bendové a Tři kapitoly (2020) Daniela Hradeckého. První část práce se soustředí na geografický, historický a socioekonomický kontext severních Čech. Druhá část nejprve analyzuje vztah mezi literární a mimoliterární realitou s přihlédnutím k teorii fikčních světů. Dále seznamuje s klíčovým pojmem prostoru jednak z perspektivy strukturalismu a naratologie, jednak z perspektivy tematologie. V analytické části jsou vybraná prozaická díla interpretována z těchto hledisek. Interpretace se opírá o přednesenou teorii a o analýzu mediálních kritických ohlasů. Cílem práce je v závěrečné eseji shrnout jednotlivé poznatky a zmapovat, jakým způsobem současná česká literatura pojednává o severních Čechách.
|
|
|
Fundační aktivita rodu Markvarticů v severních Čechách v kontextu středoevropské architektury 13. století
Panošková, Tereza ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zaměří na fundační aktivitu Markvarticů, jednoho z nejvýznamnějších rodů své doby, v oblasti severních Čech. S ohledem na zkoumanou oblast diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci, která se zabývala fundační aktivitou rodu Vartenberků, který vznikl rozrodem již zmíněných Markvarticů. Jádrem práce je v rámci kulturně historického kontextu zhodnocení torzovitě zachovaných staveb a objektů, kde jejich původní podobu setřely pozdější stavební úpravy. Každý objekt, u kterého se do dnešních dob dochovaly relikty původní středověké stavby, bude samostatně popsán a analyzován na základě retrospektivního studia literatury, rozboru hmotných a písemných pramenů. Výsledkem tohoto postupu bude syntéza, zahrnující nástin stavebního vývoje objektů a jejich slohové hodnocení. Tento postup bude aplikován na pozadí historického kontextu, který představují vazby Markvarticů k oblasti severních Čech, ke královskému dvoru a k cisterciáckému, dominikánskému a johanitskému řádu.
|
|
|
Sochařská zobrazení Hérakla v zámeckých areálech Českého království doby barokní. Vybrané příklady
Vlčková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám především plastikami Hérakla v exteriérech vybraných barokních zámků dnešního Ústeckého a Středočeského kraje České republiky. Za cíl práce si kladu sehnat dokumentaci týkající se výzdoby jednotlivých zámků a na jejich základě dále interpretovat zvláště sochařská díla ztvárňující tohoto poloboha, případně některé další sochy nacházející se ve vybraných zámeckých areálech. Dále se zabývám otázkou, jakým způsobem je tento hrdina nejčastěji zobrazován a jakou má plnit v dotyčných areálech funkci. Práce se sestává z teoretické a výzkumné části. V teoretické části se zabývám představením Hérakla v rámci řeckořímské mytologie a charakteristikou baroka a jeho odrazem v uměleckých odvětvích, jako je architektura, hudba, sochařství, literatura a malířství. Ve výzkumné části popisuji stručně historii vybraných zámků, celkovou uměleckou venkovní kompozici a dále sleduji přesnější datace vzniku sochařských děl zobrazujících tohoto hrdinu, jejich autory, využité materiály a zpracování. K výzkumu mi posloužily především rady pracovníků jednotlivých institucí, navštívení zámeckých parků a vlastní fotografická dokumentace, díky které jsem mohla provést deskripci a komparaci jednotlivých děl. Dále jsem využila sekundární literatury, zvláště pak Řecké mýty od Roberta Gravese a...
|
|
|
Josef Václav Scheybal: Dokumentátor a sběratel
Svobodová, Jana ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomové práce se věnuje osobnosti Josefa Václava Scheybala (1928 - 2001) a jeho působení převážně v severních Čechách. Pokouší se zachytit všechny stránky Scheybalovy osobnosti, neboť byl malířem, grafikem, ilustrátorem, historikem umění a etnografem. Byl znalcem lidové architektury a plastiky, lidového mobiliáře, technických zařízení, lidového oděvu, grafiky, lidových písní; byl tvůrcem řady expozic. Zároveň spolupracoval s Ústavem pro etnografii a folkloristiku, účastnil se etnografických výzkumů po celé republice, jejichž výsledky pravidelně publikoval. Jeho zaměření na lidovou architekturu vyústilo v celoživotní badatelskou a dokumentátorskou práci. Shromáždil hodnotné dílo kresebných dokumentů, publikací o lidové architektuře i volné tvorby v plenéru. Diplomová práce zahrnuje i jeho rodinu, otce Josefa Scheybala a manželku Janu Scheybalovou. Klíčová slova Scheybal, etnograf, sběratel, dokumentátor, lidové stavby, lidová architektura, lidový kroj, severní Čechy, Pojizeří
|
|
|
Hlavonožci a biostratigrafie jurských sedimentárních celků severních Čech
Hrbek, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
V diplomové práci je revidován materiál (převážně ze sbírek Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK v Praze) jurských amonitů severních Čech. Na základě této systematické revize bylo popsáno 23 druhů, 19 rodů, patřících do 7 čeledí. Toto amonitové společenstvo ukazuje poměrné zastoupení boreálních, tethydních i kosmopolitních taxonů. Stratigraficky významné taxony naznačují mnohem delší časový interval sedimentace jurských, převážně karbonátových horninových celků. Tento interval může zahrnovat až 9 amonitových zón. Pilotní mikrofaciální rozbor karbonátů z Peškovy stráně (Krásná Lípa) ukazuje na poměrně velkou variabilitu sedimentačního prostoru. Přítomnost mikritických vápenců naznačuje existenci plošně rozsáhlejších mořských prostor v rámci Českého masivu v období svrchní jury. Je diskutována biostratigrafie a paleogeografie v kontextu svrchní jury Evropy. Klíčová slova: amoniti, svrchní jura, severní Čechy, karbonáty, biostratigrafie, paleogeografie
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Konceptualizace prostoru v historické vědě
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech v období československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. V metodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah k prostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace a posílání pohlednic). Tyto rámce pak určili soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. V závěru práce jsem se pokusil o aplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové o proměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat v 80. letech. Tato proměna časového rámce se projevuje i v prostoru, protože právě v prostoru je čas zvýznamňován. Klíčová slova: prostor, severní Čechy, socialismus, reprezentace, historický aktér
|
|
| |
|
|
Kamenná moře neovulkanických pňů v severních Čechách: poloha, morfologie, míra zvětrávání.
Plecháč, Petr ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Kamenná moře jakožto indikátor vývoje krajiny se specifickým mikroklimatem jsou prezentována v mnoha vědeckých publikací. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na zjištění vztahu mezi tvrdostí kamenných bloků a příjmem potenciální radiace, se zhodnocením morfologie, polohy a místních podmínek. V rámci vybraného studovaného území v severních Čechách bylo zaznamenáno celkem 73 kamenných moří, z čehož bylo vybráno 22 lokalit pro bližší šetření. Z výsledků statistických analýz byl prokázán vztah mezi příjmem potenciální radiace a míry navětrání kamenných bloků. Analýzy dále ukazují na vztah mezi tvrdostí kamenných bloků v kamenných mořích a orientací moří ke světovým stranám, který se ukázal jako signifikantní. Provedené testy analýz jednotlivých třetin (výškových) kamenných moří ukázaly na možnost pohybu kamenných bloků po svahu dolů.
|
|
| |
host ::
RSS.