|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Svíbová, Tereza ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyřešení oblasti na pomezí brněnských městských částí Maloměřice a Obřany, kde vznikl po vytvoření mlýnského náhonu umělý ostrov. Od roku 1912 zde byl budován průmyslový textilní areál, který dnes již neplní svou původní funkci a chátrá. Mým záměrem bylo ostrov vyčistit a navrátit mu dávnou podobu parku a jedinečného místa, kde lidé načerpají energii v blízkosti vody a kde zároveň ocení kulturní nabídku v konverzovaných objektech. V hlavní budově bývalé přádelny vznikne muzeum textilu, které si Brno jistě zaslouží. Doplní ho také pavilon Soudobé módy a strojírenská expozice se stále funkční kaplanovou turbínou. Nedílnou součástí areálu je i řeka Svitava, která bude na severu nově využívána jako tréninkový vodácký kanál.
|
|
|
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
|
Možnosti využití brownfields pro rozvoj loftového bydlení - případová lokalita DADA Distrikt (areál bývalých industriálních skladů) v Brně
Šťastný, Jiří
Tato práce se zabývá možnostmi využití postindustriálních brownfields na loftové bydlení. V rámci literární rešerše byl vymezen pojem brownfields a následně představena typologie těchto lokalit. Dále v této části došlo k bližšímu seznámení s problematikou regenerace těchto území se zaměřením na brownfields průmyslového původu. Samostatná podkapitola je věnována loftovému bydlení. Teoretická část byla doplněna příklady realizovaných regenerací brownfields jak z českého, tak ze zahraničního prostředí. Empirický výzkum této práce proběhl formou polostrukturovaných rozhovorů s aktéry projektu regenerace bývalého industriálního skladu nyní známého jako DADA distrikt a s odborníky na tuto problematiku. Na základě analýzy rozhovorů byl popsán proces regenerace zkoumané lokality, identifikovány nejvýznamnější výzvy spojené s procesem regenerace brownfields za účelem loftového bydlení a formulována doporučení pro rozvoj loftového bydlení v jiných městských lokalitách na území České republiky. Na základě výzkumu bylo identifikováno sedm nejvýznamnějších překážek pro využití brownfields za účelem loftového bydlení. Jsou jimi komplikované majetkoprávní poměry u těchto objektů, míra zchátralosti, ekologická zátěž, nesoulad mezi vizemi aktérů, nedostatečné vymezení hodnot průmyslového dědictví, zastaralý nebo rigidní územní plán a nedostatečná rentabilita objektu. V souvislosti s posledním ze jmenovaných problému byla zjištěna nevhodnost klasického developerského modelu financování pro projekty konverzí postindustriálních brownfields za účelem loftového bydlení. Pro intenzivnější využívání brownfields za účelem loftového bydlení je zásadní připravenost nástrojů územního plánování, jasné vymezení hodnot průmyslového dědictví a popularizace alternativních forem financování.
|
|
| |
|
|
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
|
|
|
Metodika klasifikace a hodnocení průmyslového dědictví z pohledu památkové péče - vodní hospodářství
Caletka, Martin ; Dráb, Aleš ; Dzuráková, Miriam ; Forejtníková, Milena ; Hronek, David ; Hudcová, Hana ; Julínek, Tomáš ; Račoch, Radka ; Rozkošný, Miloš ; Kuča, Karel ; Borovcová, Alena ; Drnek, Kryštof ; Kolka, Miroslav ; Matěj, Miloš ; Ryšková, Michaela ; Urbánek, Radim ; Frajer, Jindřich ; Létal, Aleš ; Pavelková, Renata ; Kotari, Sixtus Bolom ; Sviták Zbyněk ; Vyskočil, Aleš
Plný text:  PDF
|
|
|
The Adaptation of Industrial Heritage in the Context of Existing Urban Structures
Struhařík, Daniel
Na základě kolektivní případové studie je provedena komparace dvou průmyslových areálů – brněnského textilního komplexu Vlněna, jenž byl zdemolován, a curyšského pivovaru Löwenbrau, který byl díky konverzi a doplnění soudobé vrstvy přestavěn na životaschopný celek s byty, kancelářemi a výstavní galerií. Zásadní rozdíl byl nalezen ve zcela odlišném přístupu veřejného sektoru, a to zejména v principu územního plánování. Díky dlouhodobé strategii, určení kvalit a potenciálu na základě diskuze s developery a participaci ostatních subjektů dochází v Curychu k oživení industriální čtvrtě při zachování stop minulosti. Brněnský příklad je opačný. Způsob plánování, jenž je závislý na zónování, je příčinou rozvoje města, při němž nejsou zachovávány stávající kvality. Dalším důvodem je postoj Národního památkového ústavu. Ve svých rozhodnutích nebere v potaz komplex areálu jako celek, jenž je odkazem rozvoje moravské metropole a zároveň součástí průmyslového dědictví.
|
|
| |
|
|
Územní studie využití aktuálního rozvojového území Dolní Vítkovice, Ostrava
Vlach, Jan ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je prostor navazující na Dolní oblast Vítkovice, památkou Evropského kulturního dědictví ve městě Ostravě, Moravskslezký kraj. Tato práce se soustředí na zpřístupnění lokality pro všechny druhy dopravy, překonání přírodních a zejména člověkem vytvořených bariér a zároveň prozkoumává možnosti intenzivního zastavění s ohledem na průmyslovou minulost místa. To vše v kontextu postindustriálního města se zmenšující se a stárnoucí populací.
|
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Svíbová, Tereza ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyřešení oblasti na pomezí brněnských městských částí Maloměřice a Obřany, kde vznikl po vytvoření mlýnského náhonu umělý ostrov. Od roku 1912 zde byl budován průmyslový textilní areál, který dnes již neplní svou původní funkci a chátrá. Mým záměrem bylo ostrov vyčistit a navrátit mu dávnou podobu parku a jedinečného místa, kde lidé načerpají energii v blízkosti vody a kde zároveň ocení kulturní nabídku v konverzovaných objektech. V hlavní budově bývalé přádelny vznikne muzeum textilu, které si Brno jistě zaslouží. Doplní ho také pavilon Soudobé módy a strojírenská expozice se stále funkční kaplanovou turbínou. Nedílnou součástí areálu je i řeka Svitava, která bude na severu nově využívána jako tréninkový vodácký kanál.
|
host ::
RSS.