|
|
Revitalizace Technického muzea v Brně
Sirová, Kristýna ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Projekt se zabývá rozšířením expozice Technického muzea v Brně. Budova dnes nemá dostatečnou kapacitu na vystavení větších dopravních exponátů. Navržená expozice dopravy tvoří svou velikostí urbanistický komplex založený na osách. Svým velkým měřítkem prezentuje monumentální objekty tak, jako by se jednalo o sbírku předmětů velikosti hraček. Typologie je minimalistická a variabilní tak, aby byla schopna reagovat na různé požadavky scénografů nebo veřejnosti. Analytická část zkoumá vývoj muzeální expozice a její současné trendy.
|
|
| |
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
Vědeckotechnický park ve Zlíně
Šimoníček, Stanislav ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce bylo definovat samostatný prostor náměstí Práce, vytvořit centrální shromažďovací místo izolované od ruchu přilehlé třídy Tomáše Bati, řešením doplnit dominanci stávajících staveb Baťovské éry, oživit a zatraktivnit ho chodcům a s tím spojené dopravní řešení, urbanistické uspořádání silnic a nově vzniklých ulic, návrh vědeckotechnologického parku a bydlení v centru města, parkování pro nově navržené objekty. Architektonicko urbanistické řešení se zabývá novou náplní pro náměstí Práce, sloužícího původně jako nástupní plocha pro tehdy rozkvétající Baťovi podniky. S úpadkem této slavné éry ztrácí i náměstí svojí majestátnou funkci. Navržené řešení ,,očišťuje“ náměstí od aut, respektuje výhledové osy, vytváří nový rastr narovnáním Březnické ulice rovnoběžné se ,,zelenou osou“ oddělující starou a novou část Zlína, kolmo na třídu Tomáše Bati, vnáší nové restaurace, kavárny, obchody, bydlení a pracovní příležitosti. Vědeckotechnologický park uzavírá náměstí ze severní strany. Je navržen na místě bývalé nemocnice, která se nacházela naproti budově 21. Pokračuje nenuceně v uliční fronte a zároveň je spojnicí mezi fakultou managementu a ekonomiky novým univerzitním centrem. Výškově odpovídá okolní zástavbě.Je rozdělen do dvou částí, mezi nimiž nám probíhá výhledová osa skrze areál SVITU. Bytový dům uzavírá náměstí ze západu. Orientace bytů je tedy východ – západ. Byty v něm obsažené mohou sloužit i jako zaměstnanecké pro přiléhající vědeckotechnologický park. Kce je skeletová a obložena cihlami KLINKER odpovídající okolní zástavbě. Obsahuje malometrážní byty do 100m2, kategorie 2+kk a 1+kk.
|
|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
|
|
Science & Technology Park in Zlín
Valenta, Peter ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
The Moravian town of Zlin has now dual look: It is not only historical important architectural monument, but it is also dynamic town with vital public and bussiness life and University of Tomas Baťa. The factory covers important architectural and spiritual heritage, which is even today everywhere visible. Designed science-technical park is situated in Zlin, in previous Baťa´s factory, in the place of late swimming pool for employee. Manufactory is typical of its urbanistic solution. Location of science-technical park is on the border line of the “new“ and “old“ centre of Zlin and shakeups inauguration centre-line of previous factory.
|
|
|
Revitalizace Technického muzea v Brně
Kinnert, Filip ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Muzeum je především veřejná budova ve městě. Ačkoli se většina práce sběratelské, konzervátorské a restaurátorské odehrává za zavřenými dveřmi, svým významem a mnohdy i umístěním má muzeum významnou úlohu městotvornou. Revitalizace muzejního areálu má tedy obrovský potenciál pro oživení celé městské části. Technické muzeum Brno má relativně příhodnou pozici v kontextu technologického parku, avšak v současné době nevyužívá dostatečně svého potenciálu. Předložená práce pracuje s těmito možnostmi za účelem obohacení muzea jako kulturně vzdělávací instituce a nabízí rozšíření jeho působnosti jako místo VE MĚSTĚ, místo setkání, procházení a zastavení.
|
|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
|
|
REVITALIZACE ÚZEMÍ BÝVALÉ ČKD V PRAZE, VYSOČANECH
Zatloukalová, Denisa ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Praha má velké množství lokalit, které ztratily svou průmyslovou slávu či dopravní význam. Dnes tyto oblasti zůstávají nevyužité a stávají se zanedbanými jizvami na tváři města. Takových území je nyní v Praze 1466 hektarů a jejich přeměna a omezení rozrůstání Prahy je jeden z hlavních cílů připravovaného Metropolitního plánu. A právě řešení přeměny jednoho z takových území, areálu bývalého ČKD, je předmětem této diplomové práce. Podmínky revitalizace území bývalé ČKD jsou zakotveny v Územním plánu města Prahy, území Vysočany, Metropolitním plánu a roli sehrávají i okolní developerské projekty. Cílem práce je vyhodnocení stávajících pozemků, jejich využití v souladu s Metropolitním plánem a koncepční obnova postindustriálního území Vysočany. Diplomová práce přináší možný příklad vytvoření nové městské čtvrti, která nabízí bydlení, moderní kanceláře, sportovní vyžití a veškerou občanskou vybavenost. Moderní architektura výškových domů je doplněna o kvalitní řešení veřejných prostranství, zelených ulic a parků.
|
|
|
Urbanistická studie konverze Tomioka Silk Mill, Japonsko
Havlík, Jan ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přádelna hedvábí ve městě Tomioka, výjimečné průmyslové dědictví v Prefektuře Gunma na ostrově Honšu, je čekatelem k zapsání na Seznam světového dědictví Unesco. Bývalá továrna, dokument transferu francouzské technologie a japonské architektury, byla realizována na principu klasického zónování továrny. Konverze továrny na celoměstské funkce se odráží v novém urbanistickém řešení areálu v městském kontextu. Projekt navrhuje a prověřuje řešení funkčních zón pro uživatele a prohlídkových tras pro turisty. Součástí je hodnocení potenciálu továrních objektů, přírodního rámce továrny i funkčních celoměstských vztahů.
|
host ::
RSS.