|
|
Vztah Evropské unie k porušování lidských práv v Čínské lidové republice
BOBROVÁ, Linda
Práce se zabývá pohledem Evropské unie na porušování lidských práv na území Čínské lidové republiky, kde se podrobněji zaměřuje na oblast Tibetu. Zkoumá vztahy mezi Evropskou unií a Čínou, které mají vliv na celkový postoj k této problematice. Vymezuje základní pojmy a charakteristiky lidských práv a také práva státu na vlastní suverenitu. Mapuje nejvýraznější okamžiky v historii Tibetu v období vpádu osvobozenecké armády na jeho území a nelidské procesy, které v této době započaly a pokračují dodnes. Snaží se zodpovědět otázku, zda se Evropská unie problematikou Tibetu zabývá, a pokud ano, jestli je její politika efektivní v řešení tibetské otázky. Práce také naznačuje, zda má Tibet právo na sebeurčení a vlastní svobodný stát.
|
|
|
Machine Learning-enhanced digital Information Operations of the People's Republic of China in the Republic of Korea
Pasligh, Hendrik Arne ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Kaczmarski, Marcin (oponent) ; Schlotti, Jivanta (oponent)
MachineLearning-enhanceddigitalInformationOperationsofthePeople's Republic ofChinain the Republic ofKorea Hendrik Arne Pasligh Abstract This study addressesthe research question if, how and to what end the People'sRepublic of China (PRC) might deploy digital information operations enhanced by machine learning (ML) technology in and against the Republic of Korea (ROK). To do so, Ulrich Beck's risk society theory is employed as the theoretical framework, which provides valuable insights into the environment in which information operations are conducted today. This environment is susceptible to information operations on a qualitatively fundamentally different new level. Further, this study establishes a terminology of information operations, bringing clarity to several ill-defined terms that prevail within academic literature. A scenario will be built to visualise a potential PRC information operation against the ROK. The majority of the study seeksto identify and analyse the relevant factors for such a scenario, particularly focusing on PRC strategic interestsandROK vulnerabilities against information operations.This studyfinds that: It is very likely that ML-enhanced artificial agents will increasingly be able to pose as human beings in the digital world; it is very likely that historical issues betweenthe...
|
|
|
Assessing Tsai Ying-Wen's strategy in the South China Sea
Gragnani, Lucia ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tchaj-wan je obecně považován za jednoho z umírněných hráčů v napjatých vodách Jihočínského moře. Navzdory své nenápadné politice má však Čínská republika (ROC) v souladu se svou ústavou z roku 1947 nejrozsáhlejší územní nároky v Jihočínském moři. Vztahy mezi Tchaj-pejí a Pekingem jsou hlavním zájmem každé administrativy Čínské republiky a ovlivňují její politiku v Jihočínském moři trváním Pekingu na tzv. principu jedné Číny. Tato diplomová práce zkoumá přístup prezidentky Tsai Ying-wen k problematice Jihočínského moře tím, že analyzuje interakci Tchaj-wanu s principem jedné Číny. Dále se pak zaměřuje na to, jak tato interakce ovlivňuje formulaci tzv. New South Bound Policy a vztahy Tchaj-wanu vůči zemím ASEAN. Tato práce zjišťuje, že administrativa Tsai Ying- wen z mezinárodních i domácích důvodů klade menší důraz na tchajwanské nároky v této oblasti. Tento přístup strategický podporuje zachování status quo a otevírá cestu k posílení vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a udržení podpory ze strany Spojených států, což částečně potvrzuje Waltzův neorealistický přístup.
|
|
| |
|
|
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...
|
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
|
|
Dopady ekonomických reforem na soudobý čínský venkov
Matoušek, Jan ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl představit situaci na čínském venkově a změny, ke kterým došlo po roce 1978 v souvislosti se zaváděnými ekonomickými reformami. Hlavní část práce se věnuje daňové problematice na nejnižší administrativní úrovni a daňovému zatížení rolníků v 90. letech. Práce tak činí především na základě poznatků z pramene s názvem Průzkum situace čínských rolníků Zhongguo nongmin diaocha 中国农民调查 od autorů Chen Guidi 陈 棣 a Wu Chuntao 吴春 a další relevantní sekundární literatury. Závěrečná kapitola informuje o reformách uváděných v prvním desetiletí 21. století, které měly zlepšit situaci na venkově.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva
Drábek, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva" pojednává o vývoji a konceptu geopolitických zájmů SSSR za vlády Chruščova a Brežněva. Představuje prvopočátky sovětské geopolitiky a cíle, kterých se snažila dosáhnout, zejména pod vedením J. V. Stalina. Hodnotí, do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit a zda cíle nenaplněné zůstaly v agendě nového sovětského vůdce, či nikoliv. Práce se zaobírá nejvýznamnějšími událostmi mezi léty 1953 - 1982 a hodnotí jejich význam pro sovětskou říši.
|
|
|
Naval diplomacy with Chinese characteristics? A study of the People's Liberation Army's naval practices
Salegi Martija, Jon ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kaczmarski, Marcin (oponent)
This dissertation delves into the People's Liberation Army Navy's (PLAN) naval diplomacy. It seeks to provide further understanding on the particularities of Chinese naval diplomacy, discussing trends, objectives and the aspects that make it singular. It is a longitudinal research, studying the naval diplomatic activities carried out by the Chinese navy in the years of 1990, 1995, 2000, 2005, 2010, 2015 and 2020. The research draws from J.J. Widen's (2011) contribution, in order to clearly define Naval Diplomacy and to determine a methodology that allows for its systematical study. Analysing previously existing records of Chinese naval diplomatic activities, and examining reports from online news outlets, a new database is constructed for the purpose of this study. This research identifies that there is an expansion in the number and scope of activities throughout these years. It also identifies that the majority of China's naval diplomatic activities are supportive in their aim, while the preferred means are Escort Task Forces. Nevertheless, varying strategies are identified for the different geographical context. Lastly, some of the characteristics that make China's approach unique are determined to be its close integration with the broader foreign-policy mechanisms, its hierarchical...
|
host ::
RSS.