Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.