|
|
Působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci mise ISAF
Křížová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá působení Bundeswehru v rámci strategie ISAF v Afghánistánu. Nasazení německých ozbrojených sil na mezinárodních misích je jednou z nejdiskutovanějších otázkou jak na politické scéně, tak i mezi samotnou německou veřejností. Diplomová práce se zabývá vývojem situace v Afghánistánu od roku 2001, kdy začala mise OEF a ISAF až do konce vládního období koalice CDU/CSU-FPD v září 2013. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve definuje teorii rolí a koncept civilní mocnosti, jako jeden z možných přístupů ke zkoumání zahraniční politiky. Stanovuje kritéria, podle kterých zkoumá, zda se Německo v Afghánistánu chová jako civilní mocnost, za kterou je označováno. V následující části se zabývá vývojem v letech 2001-2009. Věnuje se zahájení operace, prodlužování mandátů ve Spolkovém sněmu, důvodům působení Německa na operacích v Afghánistánu a vývojem bezpečnostní situace v zemi, která se po počátečních úspěších začala rapidně zhoršovat. Stěžejní částí této diplomové práce je působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci nové strategie ISAF, která byla vyhlášena americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2009. Práce se soustředí na přístup Spolkové republiky k nejdůležitějším událostem v tomto období, a to k vyhlášení nové strategie, k Londýnské konferenci o...
|
|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
Geografické aspekty bezpečnosti aktivit provinčních rekonstrukčních týmů ISAF v Afghánistánu
Jelínek, Jan ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Diplomová práce je orientována na aktivity provinčních rekonstrukčních týmů ISAF v Afghánistánu. Výzkumné zaměření studie spočívá v analýze specifických geografických faktorů souvisejících s polohou vybraných rekonstrukčních týmů v afghánských provinciích. Geografické faktory ovlivňující bezpečnost představují ozbrojené skupiny, warlordi, etno-kulturní struktura obyvatelstva a terénní klasifikace zkoumaných oblastí. V souvislosti s vybranými týmy se práce soustředí na jejich strukturu, investice, převládající priority a na vliv lokalit na jejich působení. Cílem studie je zjistit, zdali týmy dokázaly splnit prioritní cíl stabilizace svěřených provincií a jaké geografické faktory ovlivnily bezpečnost jejich aktivit.
|
|
|
Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán
Petráš, Vojtěch ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
V americké vojenské tradici zastává protipovstalecký boj velice rozporuplnou pozici. Po zkušenosti z Vietnamu se téměř zapomnělo na doktrínu Davida Galuly, která je zaměřená na kontrolu populace. Současná válka Spojených států amerických v Afghánistánu se ukázala být konfliktem, kde aplikace této doktríny přichází v úvahu. V současnosti tedy dochází k jejímu znovuobjevení, což je kodifikováno skrze manuál protipovstaleckého boje FM 3-24. Autor práce Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán si klade otázku, zda chování amerických ozbrojených sil v Afghánistánu bylo v souladu s doktrínou COIN Davida Galuly. Autor na konflikt hledí optikou osmi kroků protipovstaleckého boje, které jsou formulovány v Galulově knize Counterinsurgency Warfare: Theory and Practice. Autor práce hledá faktory, které mohly ovlivnit naplnění těchto kroků a dává je do souvislosti s americkou strategickou kulturou, kterou v první části práce definuje. Analýza konfliktu ukázala, že k naplnění Galulových osmi bodů v Afghánistánu nedošlo. Tradiční vojenské myšlení zčásti zablokovalo úspěšnou adaptaci amerických ozbrojených sil na podmínky v Afghánistánu. Autor však dochází ke zjištění, že v rámci strategické kultury došlo v Afghánistánu k určitým posunům.
|
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Post-conflict reconstruction in Afghanistan from the perspective of Regional Security Complex Theory
Zahálková, Iva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu překážek regionálnímu přístupu k Afghánistánu, a to prostřednictvím teorie Regionálních bezpečnostních komplexů. Zaměřím se na studium bezpečnostních dynamik uvnitř a mezi třemi bezpečnostními komplexy obklopujících Afghánistán, aby bylo patrné, jak tyto dynamiky ovlivňují jejich interakce s Afghánistánem. Výhledu na regionální spolupráci v Afghanistánu brání bezpečnostní dynamiky uvnitř těchto komplexů, kde jsou převážně tradiční politicko- vojenské hrozby vnímány státy komplexu jako více ohrožující než převážně transnacionální hrozby vycházející z nestabilního Afghánistánu. Obzvláště Indicko-Pákistánká rivalita a do menší míry Saudskoarabsko-Íránská rivalita představují hlavní překážky kooperace, neboť je tato rivalita reflektována i v jejich působení v Afghánistánu. Na druhé straně, slabé státy Střední Asie jsou spojeny s Afghánskými bezpečnostními dynamikami především prostřednictvím transnacionálních hrozeb a etnické příbuznosti, ale jsou obecně příliš slabé, aby mohly rozšířit tyto bezpečnostní dynamiky mimo jejich vlastní komplex. Práce se také pokouší analyzovat možnost externí transformace Afghánistánu ve smyslu jeho inkluze do komplexu Jižní Asie. Tato domněnka může také sloužit pro budoucí hlubší analýzu, především v měnícím se kontextu stahujících se...
|
|
|
Modernitě navzdory : současná Francouzská cizinecká legie a vnitřní faktory, které ji udržují funkční
Janík, Daniel ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Francouzská cizinecká legie má noho rysů a charakteristik, které je možné označit za podivné, nemoderní či kontroverzní. Přesto se jedná o plně funkční a výkonnou vojenskou jednotku. Jaké vnitřní mechanismy umožnily Legii přetrvat a existovat i v dnešní době? Pokud opomeneme vnější vlivy a pohlížíme na Cizineckou legii jako na typickou totální instituci, můžeme se tyto faktory pokusit najít a klasifikovat. První skupina mechanismů je spojena s přijímáním a vstupem kandidátů do Legie a zahrnuje formální změnu totožnosti uchazečů, oslabení jejich vazeb s vlastní minulostí a indoktrinaci s cílem zajistit vybudování silného pouta s Cizineckou legií. Ve druhé kategorii jsou charakteristiky a procesy dále prohlubující tuto získanou loajalitu, jako jsou rituály, zvyklosti, písně a další. Tyto mechanismy však nejsou vždy plně činné. Francouzské vojenské tažení v Indočíně po konci druhé světové války je příkladem situace, kdy byly některé z těchto funkčních předpokladů omezené či chyběly. Obraz Cizinecké legie z doby indočínské války ovlivnil tzv. "mýtus německých veteránů", podle kterého Legii tvořili z velké části legionáři německého původu a mezi nimi také bývalí vojáci německé Třetí říše. Ačkoli tento obraz populární literatura či dobová propaganda přehánějí, měl na Cizineckou legii negativní dopad a v...
|
|
|
Afghánistán - demokratizace v bojových podmínkách
Chroboková, Radka ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Diplomová práce popisuje teorii Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Soustředí se především na střet mezi islámem a Západem. Tyto teze aplikuje na případ Afghánistánu. Popisuje historii Afghánistánu do roku 2001, kdy došlo k pádu hnutí Tálibán. Na základě Huntingtonových tezi a s přihlédnutím k jeho kritikům se snaží odpovědět, zda se v případě Afghánistánu jedná o střet civilizací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
host ::
RSS.