|
|
Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán
Petráš, Vojtěch ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
V americké vojenské tradici zastává protipovstalecký boj velice rozporuplnou pozici. Po zkušenosti z Vietnamu se téměř zapomnělo na doktrínu Davida Galuly, která je zaměřená na kontrolu populace. Současná válka Spojených států amerických v Afghánistánu se ukázala být konfliktem, kde aplikace této doktríny přichází v úvahu. V současnosti tedy dochází k jejímu znovuobjevení, což je kodifikováno skrze manuál protipovstaleckého boje FM 3-24. Autor práce Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán si klade otázku, zda chování amerických ozbrojených sil v Afghánistánu bylo v souladu s doktrínou COIN Davida Galuly. Autor na konflikt hledí optikou osmi kroků protipovstaleckého boje, které jsou formulovány v Galulově knize Counterinsurgency Warfare: Theory and Practice. Autor práce hledá faktory, které mohly ovlivnit naplnění těchto kroků a dává je do souvislosti s americkou strategickou kulturou, kterou v první části práce definuje. Analýza konfliktu ukázala, že k naplnění Galulových osmi bodů v Afghánistánu nedošlo. Tradiční vojenské myšlení zčásti zablokovalo úspěšnou adaptaci amerických ozbrojených sil na podmínky v Afghánistánu. Autor však dochází ke zjištění, že v rámci strategické kultury došlo v Afghánistánu k určitým posunům.
|
|
|
Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War
Petráš, Vojtěch ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Od úspěšné bleskové operace, kdy Spojené státy zbavily Irák diktátorského režimu Saddáma Husajna, uplynulo již více než dvanáct let. Statisíce amerických vojáků se účastnily bojových a stabilizačních misí, postkonfliktní rekonstrukce země stála značné množství peněz. Přesto má Irák k míru velmi daleko. Autor diplomové práce Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War si proto klade otázku, proč se protipovstalecký boj a nation-building v Iráku nesetkal s úspěchem. Vychází přitom z předpokladu, že jednou z hlavních příčin neúspěchu dlouhodobé stabilizační mise v Iráku představuje samotná americká strategická kultura, která není připravena na konflikt nového věku. Většina současných konfliktů neprobíhá konvenčně, jedná se často o asymetrické konflikty nízké intenzity bez přímého konvenčního střetnutí nepřátelských armád. Kvalitativní analýzou výsledků jednotlivých bojových a nebojových opatření na případu války v Iráku dospěl autor k závěru, že se pod vlivem dlouhodobé strategické kultury a konvenčního myšlení ve způsobu vedení operací Spojené státy nedokázaly přizpůsobit novému typu konfliktu a nepoučily se z dřívějších chybných rozhodnutí.
|
|
|
Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War
Petráš, Vojtěch ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Od úspěšné bleskové operace, kdy Spojené státy zbavily Irák diktátorského režimu Saddáma Husajna, uplynulo již více než dvanáct let. Statisíce amerických vojáků se účastnily bojových a stabilizačních misí, postkonfliktní rekonstrukce země stála značné množství peněz. Přesto má Irák k míru velmi daleko. Autor diplomové práce Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War si proto klade otázku, proč se protipovstalecký boj a nation-building v Iráku nesetkal s úspěchem. Vychází přitom z předpokladu, že jednou z hlavních příčin neúspěchu dlouhodobé stabilizační mise v Iráku představuje samotná americká strategická kultura, která není připravena na konflikt nového věku. Většina současných konfliktů neprobíhá konvenčně, jedná se často o asymetrické konflikty nízké intenzity bez přímého konvenčního střetnutí nepřátelských armád. Kvalitativní analýzou výsledků jednotlivých bojových a nebojových opatření na případu války v Iráku dospěl autor k závěru, že se pod vlivem dlouhodobé strategické kultury a konvenčního myšlení ve způsobu vedení operací Spojené státy nedokázaly přizpůsobit novému typu konfliktu a nepoučily se z dřívějších chybných rozhodnutí.
|
|
|
Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán
Petráš, Vojtěch ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
V americké vojenské tradici zastává protipovstalecký boj velice rozporuplnou pozici. Po zkušenosti z Vietnamu se téměř zapomnělo na doktrínu Davida Galuly, která je zaměřená na kontrolu populace. Současná válka Spojených států amerických v Afghánistánu se ukázala být konfliktem, kde aplikace této doktríny přichází v úvahu. V současnosti tedy dochází k jejímu znovuobjevení, což je kodifikováno skrze manuál protipovstaleckého boje FM 3-24. Autor práce Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán si klade otázku, zda chování amerických ozbrojených sil v Afghánistánu bylo v souladu s doktrínou COIN Davida Galuly. Autor na konflikt hledí optikou osmi kroků protipovstaleckého boje, které jsou formulovány v Galulově knize Counterinsurgency Warfare: Theory and Practice. Autor práce hledá faktory, které mohly ovlivnit naplnění těchto kroků a dává je do souvislosti s americkou strategickou kulturou, kterou v první části práce definuje. Analýza konfliktu ukázala, že k naplnění Galulových osmi bodů v Afghánistánu nedošlo. Tradiční vojenské myšlení zčásti zablokovalo úspěšnou adaptaci amerických ozbrojených sil na podmínky v Afghánistánu. Autor však dochází ke zjištění, že v rámci strategické kultury došlo v Afghánistánu k určitým posunům.
|
|
|
Rivalita mezi americkými ozbrojenými složkami a použití vzdušných sil ve vietnamské válce
Petráš, Vojtěch ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Rivalita mezi americkými ozbrojenými složkami je dlouhodobě pozorovatelný fenomén, který komplikuje americké válečné operace. Může být příčinou negativních jevů, jako je zvyšování ceny zbraní, duplikace funkcí jednotlivých složek, apod. Válka ve Vietnamu je považována za z pohledu Spojených států neúspěšný konflikt. V této válce byly použity vzdušné síly novým způsobem a jejich nasazení provázely mnohé spory a neshody ohledně toho, kdo a jak jimi bude disponovat a jaké bude jejich použití. Práce si klade za cíl stručně přiblížit zkoumaný fenomén rivality mezi složkami, popsat jeho historii a základní principy, které jsou následně ilustrovány na příkladu použití vzdušných sil během války ve Vietnamu. Všímá si hlavních kauz v dané oblasti a zkoumá celkový dopad rivality mezi složkami na zmíněný konflikt.
|
host ::
RSS.