|
| |
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Zdroje problémů identity ukrajinských elit
Žernov, Denis ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problémy identity ukrajinských elit a využívá k tomu dvou paralelně existujících ukrajinských narativů. Při hledání konfliktních linií prochází klíčové momenty 20. století, které sehrály zásadní roli ve formování ukrajinských identit. Velkou pozornost věnuje modernizaci ukrajinské společnosti ve 20. a 30. letech 20. století. Také se zabývá tím, jak silný vliv mělo formování sovětského národa na tyto dva ukrajinské narativy, využívaje k tomu těsných historických vazeb ukrajinského a ruského národa. Tyto vazby stále ovlivňují formování ukrajinských identit, ale v práci se dochází k závěru, že definitivní podobu ukrajinské identity bude možno posoudit teprve po zformování nové nadnárodní identity, analogické sovětské. KLÍČOVÁ SLOVA: ELITY MODERNIZACE NARATIV IDENITIA RUSKÝ UKRAJINSKÝ SOVĚTSKÝ
|
|
| |
|
|
Obec a kraj jako součást reformy veřejné správy
Semerád, Marek ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Zbořil, Zdenek (oponent)
Diplomová práce s názvem: "Obec a kraj jako součást reformy veřejné správy" se zabývá proměnami obecní a krajské samosprávy v rámci reformy veřejné správy, která v České republice probíhá od roku 1998. Připravována je však v podstatě již od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Historie veřejné správy je v práci zmapována od roku 1848. Setkáme se zde jak s popisem veřejné správy v době tzv. první republiky a protektorátu, tak po převzetí moci Komunistickou stranou v únoru 1948. Tato událost na dlouhou dobu ovlivnila podobu české i československé veřejné správy, především konstituováním tzv. národních výborů jako nejširší organizace pracujících a orgány státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. Základem pro realizaci reformy veřejné správy je "Koncepce reformy veřejné správy", jež byla zpracována v roce 1998 Ministerstvem vnitra České republiky a předkládací zpráva k této koncepci. V těchto materiálech byly definovány hlavní body připravované reformy, včetně hlavní teze reformy, jakou je decentralizace státní správy. Přijetí dané koncepce vládou znamenalo začátek legislativní práce vlády, jež vyvrcholila předložením několika nej důležitějších zákonů o reformě veřejné správy Parlamentu České republiky. Po přijetí především zákona č. 128/2000 Sb. o obcích a zákona č. 129/2000 Sb. o krajích...
|
|
|
Komparace současných španělských nacionalismů: nebezpečný separatismus nebo ideál evropského regionalismu?
Brož, Filip ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Španělsko není tvořeno pouze jedním národem, nýbrž se jedná o tzv. multinacionální stát, jenž je tedy logickou domovinou mnoha nacionalismů a s nimi spojených problémů. V první části této práce se věnuji historickým příčinám vzniku těchto nacionalismů u Baskicka, Katalánska a Galície. Mezi ně patří španělská regionalistická tradice, přičemž každý z těchto regionů sází i na vlastní, jedinečné vlastnosti, ať už ekonomická síla, jazyk, kultura a historická zkušenost s vlastní vládou u Katalánska, odlišná "rasa" a vábivá mytologie u Basků nebo opět jazyková a kulturní svébytnost u Galícijců, podepřena keltským původem. V druhé části se věnuji přechodu k demokracii z nacionalistického hlediska: španělská ústava z roku 1978 umožnila decentralizaci a vybudování tzv. státu autonomií, což nacionalismy částečně uspokojuje, objevují se ovšem problémy nové. Ve třetí části se věnuji nacionalismům ze stranického hlediska: ve všech třech zmíněných regionech existují umírněně nacionalistické proudy, jež tvoří jedny z nej silnějších regionálních stran, byť jejich umírněnost je čistě pragmatická a byť v případě Katalánska a hlavně Baskicka existují i relevantní radikálně nacionalistické strany. V závěru hájím tezi, že přes veškeré historické a ideologické příčiny vzniku nacionalismů je hlavní vysvětlení jejich trvající...
|
|
|
Obec a kraj jako součást reformy veřejné správy
Semerád, Marek ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Zbořil, Zdenek (oponent)
Diplomová práce s názvem: "Obec a kraj jako součást reformy veřejné správy" se zabývá proměnami obecní a krajské samosprávy v rámci reformy veřejné správy, která v České republice probíhá od roku 1998. Připravována je však v podstatě již od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Historie veřejné správy je v práci zmapována od roku 1848. Setkáme se zde jak s popisem veřejné správy v době tzv. první republiky a protektorátu, tak po převzetí moci Komunistickou stranou v únoru 1948. Tato událost na dlouhou dobu ovlivnila podobu české i československé veřejné správy, především konstituováním tzv. národních výborů jako nejširší organizace pracujících a orgány státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. Základem pro realizaci reformy veřejné správy je "Koncepce reformy veřejné správy", jež byla zpracována v roce 1998 Ministerstvem vnitra České republiky a předkládací zpráva k této koncepci. V těchto materiálech byly definovány hlavní body připravované reformy, včetně hlavní teze reformy, jakou je decentralizace státní správy. Přijetí dané koncepce vládou znamenalo začátek legislativní práce vlády, jež vyvrcholila předložením několika nej důležitějších zákonů o reformě veřejné správy Parlamentu České republiky. Po přijetí především zákona č. 128/2000 Sb. o obcích a zákona č. 129/2000 Sb. o krajích...
|
|
|
Rudolf Slánský (1901 - 1952) Vzestup a pád stranického funkcionáře
Chadima, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Disertační práce se zabývá Rudolfem Slánským, významnou osobností dějin KSČ. První část textu vychází z rekonstrukce politické činnosti Rudolfa Slánského. Sleduje se zde jeho příklon k levicovým myšlenkám, kdy vstupuje začátkem dvacátých let do sociální demokracie a následně do KSČ, kde se účastní tehdejších vnitrostranických bojů. Důležitou část textu tvoří Slánského aktivity coby krajského tajemníka v Moravské Ostravě. Na Ostravsku se střetávaly dva základní tábory (byť rozpory byly spíše osobního rázu než ideového) a v následném vzestupu Slánského (stal se tajemníkem kraje) lze částečně sledovat snahu pražského vedení KSČ zklidnit situaci a dosadit do vedení "kompromisního" (resp. do žádného z táborů osobně nezainteresovaného) kandidáta. Cílem pražského vedení bylo sice přeřazením "zklidnit/usměrnit" mladého radikála, ale posléze mu také dát příležitost (v důležitém regionu) projevit své schopnosti (zejména organizační). Po návratu z Ostravy začal Rudolf Slánský zasahovat do bojů o moc v KSČ. Stal se součástí Gottwaldovy skupiny, která na V. sjezdu KSČ v roce 1929 převzala vedení strany. Další úsek práce je věnován aktivitám Rudolfa Slánského v polovině třicátých let. V roce 1935 Jan Šverma spolu se Slánským de facto přebrali moc ve straně, protože Gottwald spolu s Kopeckým byli nuceni ukrývat...
|
|
|
Vztahy Československa a Sovětského svazu v době úpadku a rozpadu Sovětské říše
Kashapov, Timur ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Disertační práce se zabývá hospodářsko politickými vztahy Sovětského svazu a Československa v 1992 a zahrnuje analýzu rozličných aspektů vzájemné tomu je rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola pojednává o 70. letech 20. století, včetně obchodní a vědeckotechnické Druhá kapitola je zaměřena na analýzu změn v československo sovětských vztaz rámci reformních snah dvou generálních tajemníků J.V. Andropova a K.U. Černěnka. Třetí kapitola specifikuje vzájemný obchod v čase a struktuře v období Gorbačovovy Perestrojky. Analyzuje se i fenomén perestrojky jak v Sovětském svazu, tak v Československu, objasňují této části se též řeší otázka která ze zemí více profitoval ze stávající struktury vzájemného obchodu, investiční činnosti, vědeckotechnické kooperace a jiných oblastí erifikuje se také tvrzení, že s ohledem na strukturu obchodu byl Sovětský svaz pro ČSSR významný především dovozem surovin, recipročně Československo reprezentovalo pro sovětské hospodářství důležitý zdroj technologických postupů a produkce poptávky po strojírenské produkci a spotřebních výrobcích. Závěrečná část obsahuje analýzu vývoje obchodní směny, nastiňují se nejvýznamnější politické a diplomatické mezníky a jiné faktory, určující objem a charakter hospodářské kooperace ČSFR a SSSR/Ruské federace. Součástí kapitoly bylo i testování...
|
|
|
Foreign politics of Edvard Beneš during 1938–1948
Timková, Viktória ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analýza pěti specifických případů ze zahraniční politiky Edvarda Beneše. Práce se zaměřuje na posledních 10 let jeho života. První kapitola formuluje stanovuje teoretické východisko práce, obsahuje tedy teorii zahraniční politiky, teorii rozhodovacích procesů a krátkou osobnostní charakteristiku Beneše. Druhá kapitola je zaměřena na léta 1938 - 1942, pro které jsou charakteristické potíže se spojenci. Třetí kapitola analyzuje období mezi roky 1942 a 1946, kdy se Beneš soustředil na zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti poválečného Československa. Čtvrtá kapitola popisuje poslední dva roky jeho politické kariéry, kterým dominuje definitivní prohra demokracie v podobě komunistického převratu v 1948, tzv. 'Vítězného února'.
|
host ::
RSS.