|
|
Literatura mikroregionu Krnovsko ve výuce na 2. stupni ZŠ
Horváth Slamová, Nikola ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce obsahuje materiály, které pomohou zahrnout literaturu mikroregionu Krnovsko do výuky na 2. stupni základní školy. Teoretická část představuje mikroregion Krnovsko a etnické proměny, které se zde odehrály během 20. století. Poznatky z teoretické části poslouží především jako materiál k samostudiu vyučujícího. Praktickou část tvoří pracovní listy s ukázkami z díla vybraných autorů vztahujících se ke Krnovsku. Součástí jsou medailonky autorů, metodické pokyny pro učitele a řešení pracovních listů. Pracovní listy mají za cíl posílit regionální identitu žáků a zároveň plnit výstupy ze školních vzdělávacích programů prostřednictvím výuky literární teorie. Jsou navrženy tak, aby bylo možno práci s regionální literaturou Krnovska zařadit do hodin literární výchovy v každém ročníku na 2. stupni základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA regionální literatura, Krnovsko, pracovní listy, základní škola, etnické proměny
|
|
|
Komparativní analýza dramatu jako metoda ve výuce literatury
Batistová, Květoslava ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Resumé Diplomová práce představuje komplexní výukovou metodu vhodnou zejména pro první ročník střední školy, případně pro devátý ročník základní školy, která uvádí žáky do základů středoškolského literárního vzdělávání a seznamuje je se "souhrnnou" charakteristikou literárního díla. Cílem metody je žáky vést zážitkovou metodou k osvojení si celého komplexu znalostí a dovedností v oblasti interpretace a analýzy požadované u státní části maturitní zkoušky. Metoda směřuje také k vytvoření a posílení vztahů v kolektivu i schopnosti spolupráce. Stavíme ji na čtyřech východiscích, a to na konstruktivismu, tvorbě nebo tvořivosti, komparaci, dramatu a dramatické výchově. Drama volíme, jelikož z hlediska literárněteoretického rozboru obsahuje všechny základní kategorie syžetových žánrů kromě vyprávění a vypravěče. Interpretace dramatu se na rozdíl od epiky navíc stává větší výzvou kvůli "mezerám", které čtenář musí zaplnit. V metodě smysluplně propojujeme analýzu a interpretaci dramatického textu s jeho inscenací. Inovaci v našem přístupu vidíme v tom, že během přípravy inscenace žáci tvoří na základě otázek a tvůrčích úkolů souhrnnou charakteristiku textu, kterou po zobecnění mohou využít u dalších syžetových děl. Souhrnná charakteristika textu jednak uvádí inscenaci, jednak společně s ní tvoří výsledný produkt...
|
|
|
Co si děti vyprávějí při výtvarných činnostech?
Švandrlíková, Markéta ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzájemné komunikaci dětí předškolního věku v mateřské škole při výtvarných činnostech, jejich sdílení pocitů, nadšení z tvoření. Cílem práce je popsat komunikaci dětí během záměrně vybraných výtvarných činností a jak se projevuje zájem v jejich komunikaci. Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá tématy komunikace, interakce dětí, charakteristikou výtvarných činností, vše s ohledem na děti předškolního věku. Praktická část se věnuje 7 záměrně vybraným výtvarným činnostem, které jsou následně s dětmi realizovány. Snažím se proniknout jako tichý pozorovatel, ale i jako zúčastněná. Pomocí videokamery zaznamenávám úseky ze všech výtvarných činností, které následně byly transkribovány a podrobeny analýze prostřednictvím otevřeného kódování. Základní výzkumná otázka zní: Co si děti vyprávějí při výtvarných činnostech? Doplňující výzkumné otázky jsou stanoveny následovně: O čem si děti spolu spontánně vyprávějí při výtvarných činnostech? Jakými neverbálními projevy doprovází svou komunikaci? Jak se liší vzájemná komunikace na základě odlišných výtvarných činností? Jakým způsobem se liší komunikace dívek a chlapců? Jakým způsobem děti vyjadřují radost, kterou jim přinesly výtvarné činnosti? Jaké výtvarné činnosti dětem nabídnout, abychom u nich...
|
|
| |
|
|
Pojetí hodnocení ve vzdělávacím oboru Přírodopis na 2. stupni základní školy: akční výzkum
Čejková, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hodnocením ve vzdělávací oblasti přírodopis na 2. stupni základní školy (ISCED 2). Hlavním cílem práce je seznámit se s koncepty a metodami školního hodnocení. Následně zvolit vhodné metody a postupy hodnocení pro výuku přírodopisu a ověřit je v praxi s využitím akčního výzkumu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejprve jsou v teoretické části představena témata týkající se dané problematiky. Nedílnou součástí procesu hodnocení je pedagogická komunikace. Hodnocení se dále odvíjí od pojetí výuky a použitých cílů. V oblasti kognitivních cílů se nejčastěji používá revidovaná Bloomova taxonomie, ovšem dnes již používáme také Novou taxonomii výchovně vzdělávacích cílů Marzana a Kendalla (2007). Hodnocení v sobě skrývá širokou škálu možností a přístupů, nejčastěji je pro hodnocení používána klasifikace a slovní hodnocení. V práci jsou vysvětleny termíny sumativní a formativní hodnocení. Hodnocení rovněž zahrnuje různé metody výuky, aktivizace žáků a zjišťování aktuálního stavu porozumění. Dále je představena vzdělávací oblast přírodopis. Akční výzkum k ověření vybraných metod a postupů školního hodnocení v přírodopisu proběhl ve školním roce 2020/2021. Hlavní metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření mezi žáky a jejich pozorování. Výzkumný vzorek...
|
|
|
Využití Lapbooku k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku
Matoušová, Jaroslava ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výukovou metodou Lapbook a jeho využitím k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku. Cílem je rozvoj hlubšího porozumění čtenému textu dětmi a jejich tvorba vlastní interaktivní knihy. Práce předkládá integrativní projekt, který má podnítit zájem dětí o literaturu, porozumění příběhu vhodně zvolenými aktivitami a seznámit se s celým procesem výroby Lapbooku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část charakterizuje obecně čtenářskou gramotnost, čtenářskou pregramotnost a její ukotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Dále na charakteristiku období z hlediska vývoje dítěte a rozvoje čtenářských dovedností, na faktory ovlivňující čtení, jakými je vliv rodiny či MŠ, a na předpoklady pro rozvoj čtenářské pregramotnosti. Tématem je i význam knihy pro dítě předškolního věku a čtenářská strategie se zaměřením na třífázový model učení E-U-R (evokace, uvědomění si významu a reflexe). Závěr teoretické části se zabývá vymezením výukové metody Lapbook a návodem na jeho výrobu. Praktická část vychází z akčního výzkumu, který byl zaměřen na vypracování a realizování integrativního projektu, jehož produktem je dětmi vytvořený Lapbook s aktivitami prohlubujícími porozumění textu. Cílem diplomové práce je představit...
|
|
|
Spravedlivé hodnocení na 1. stupni ZŠ: případová studie
Slabá, Monika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se týká spravedlivého hodnocení na prvním stupni ZŠ. V teoretické části popisuje funkce a typy hodnocení. Zabývá se formami hodnocení, zejména klasifikací, formativním hodnocením a sebehodnocením. Snaží se vytyčit pojem spravedlnost, a jak se na ni dá pohlížet ve školství. Také se zde zabývá vztahy mezi učitelem, žákem a rodiči. Praktická část pojednává o výsledcích výzkumu případové studie ve vybraném 4. ročníku základní školy. Stěžejní metodou byly skupinové rozhovory s žáky. Dále polostrukturovaný rozhovor s pedagogem třídy. A poté online dotazník, který vyplňovali rodiče žáků. Cílem bylo zjistit, jak vnímají spravedlivé hodnocení žáci na prvním stupni základní školy, učitel a rodiče žáků. Výsledky výzkumu ukazují, že žáci považují za spravedlivé hodnocení známkami ovšem doplněnými formativním hodnocením (tedy slovními komentáři v procesu učení), které konkretizují jejich výkon, pomáhají identifikovat chyby a také je napravovat. Totéž vnímali i rodiče žáků. Pedagog vnímal, že ke spravedlivému hodnocení potřebuje mít stanovená jasná kritéria a hodnotit nejen známkou, ale i slovně.
|
|
|
Distanční vzdělávání z pohledu pedagoga na 1. stupně ZŠ
Malá, Alexandra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současným stavem distančního vzdělávání na 1. stupni ZŠ konkrétní škole ve 4. a 5. ročníku v období školního roku 2020/2021. Stěžejní část představuje struktury řízení distančního vzdělávání realizující vybrané metody online výuky - tvorbu studijních materiálů (distančních opor), zpřístupnění těchto materiálů žákům a realizaci zpětné vazby oběma směry. Dále se věnuje pedagogickým a didaktickým aspektům distančního vzdělávání včetně srovnání odlišností mezi distanční a prezenční výukou v období: leden až červen 2020 a září 2020 až květen 2021. Empirická část diplomové práce byla realizována jako akční výzkum. Je zde porovnáváno období počátku distanční výuky, březen 2020 - PRVNÍ FÁZE, s dobou od října 2020 - DRUHÁ FÁZE. Také jsou zde porovnány výkony dvou vybraných žáku a vliv distančního vzdělávání na jejich výkon od ledna 2020 do května 2021. Podpůrná zjištění k dané problematice jsou podložena prostřednictvím několika metod (dotazníkového šetření, diskuse s žáky a výsledky žáků z testů). Závěr práce zahrnuje zhodnocení procesu výuky v první a druhé fázi distančního vzdělávání, dopady na žáka a doporučení dalších postupů. KLÍČOVÁ SLOVA Distanční vzdělávání, e-learning, akční výzkum, informační systém, reflexe.
|
|
|
Rozvoj myšlení a řeči jako oblast čtenářské pregramotnosti
Němcová, Nikola ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku rozvoje myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je věnována problematice čtenářské pregramotnosti, rozvoji myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti, upozorňuje na riziko vzniku specifických vývojových poruch učení a pojednává o působení předškolní instituce na dítě. Na základě těchto poznatků je sestavena část empirická. Cílem empirické části je zmapování úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let v Humpolci. Specificky výzkumné otázky zjišťují erudovanost učitelek mateřských škol v čtenářské pregramotnosti, dále jak učitelky rozvíjí tuto pregramotnost a je navržena testová baterie pro následné zjištění úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí. V empirické části diplomové práce jsou kombinovány dvě metody získávání dat, dotazníkové šetření a pozorování dětí během plnění úkolů v testové baterii. Prokázala se poměrně dobrá úroveň čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let, ovšem s velkými individuálními rozdíly mezi dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA dítě předškolního věku, čtenářská pregramotnost, myšlení, řeč, slovní zásoba, paměť, pozornost
|
|
|
Rozvoj řeči a komunikace u dětí předškolního věku prostřednictvím vybrané dětské literatury
Navrátilová, Zuzana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Tématem diplomové práce je rozvoj řeči a komunikace u dětí v předškolním věku. Zabývá se možnostmi využití dětské literatury a četby dětských knížek pro ovlivnění a zlepšení úrovně řečového projevu a komunikace mezi dětmi. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části je vymezen vývoj předškolního dítěte s důrazem na rozvoj řeči a jejich složek. Dále jsou představeny druhy a formy dětské literatury a její význam v předškolním věku. Teoretická část se dále zabývá jednotlivými jazykovými rovinami, které popisuje. Empirická část je zpracována formou akčního výzkumu. Jeho hlavní částí je tematický celek s navrženými aktivitami a práce s vybranou dětskou literaturou. Děti se v rámci tematickému celku aktivněji zabývají dětskou literaturou a komunikací mezi sebou. V závěru empirické části bude tematický celek reflektován, vyhodnocen a budou uvedena případná doporučení pro další podporu rozvoje řeči a komunikace dětí předškolního věku. Hlavním cílem práce je zlepšit úroveň řeči a komunikačních dovedností u vybrané skupiny dětí prostřednictvím práce s dětskou literaturou. Díky tematickému celku se děti zlepšily v oblasti spontánního projevu a vyjadřování svých pocitů. Z důvodu menšího počtu dětí se všechny činnosti lépe realizovaly, děti měly k sobě bližší vztah, lépe se poznaly a získaly k sobě...
|
host ::
RSS.