|
|
Temporalita vnímání u Edmunda Husserla
Zídek, Radovan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem práce je temporalita vnímání u Edmunda Husserla. Jejím cílem je vyložit přesně a přehledně Husserlovo pojetí temporality vnímání. Temporalitou vnímání je v rámci Husserlovy fenomenologie míněna časová konstituce vnímání a vnímaného. Výklad vychází ze souboru přednášek Ding und Raum (1907) a z Vorlesungen zur Phänomenologie des inneren Zeitbewusstseins (1905). Základním tematickým okruhem je nastávání Teď v absolutním toku vědomí, jeho podržení ve vědomí časové kontinuity (retence, protence), v kontinuitě trvající imanentní jednoty a spontaneitou vědomí utvářené vědomí identity v mnohosti znázornění jako základ intencionálního vztahování se k předmětnosti. V rámci výkladu Husserlova pojetí temporality vnímání se ukazuje možnost radikalizace motivu nastávání Teď absolutního toku vědomí, které v sobě nese časovou kontinuitu, vedoucí k důsledné imanenci konstituce v nastávání Teď.
|
|
| |
|
|
Agrární strana v letech 1920-1921
Čapek, Jan ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá dějinami agrární strany v pro ní přelomovém období let 1920 - 1921. K výběru daného tématu mě motivoval zájem o československé dějiny meziválečného období a to především o dobu první poloviny dvacátých let, v níž po do značné míry zlomovém roku 1920 docházelo ke konsolidaci nového státu a dobudovávání charakteru a tvářnosti jeho vnitropolitického života, na jehož scéně se nezřídka zračí motivy ne nepodobné některým aspektům našeho současného dění. A právě v tomto období patří k nejzajímavějším stránkám tehdejší historie problematika agrárního politického hnutí. To totiž představuje zdánlivý paradox a jakousi anomálii meziválečné periody československých dějin, totiž v tom, že v průmyslově vyspělém a sociální aspekty života společnosti dosti silně akcentujícím Československu, hrála roli hegemona vnitřní politiky státu typicky stavovská a na zemědělské výrobce orientovaná agrární strana. K lákavosti tohoto tématu přispěl i zájem o osobnost Antonína Švehly, která je příkladem mimořádného vlivu jedince na formování nejen jedné politické strany, ale i celého vnitropolitického života státu. Práce se pokouší přispět k poznání uvedených dvou let v dějinách agrární strany a k postižení jejich přelomového charakteru. Byl to totiž právě rok 1920, respektive jeho první polovina, v níž...
|
|
|
Teorie institucionální reality Johna R. Searla
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
V této třetí části jsem se zaměřila na otázku konstitutivních pravidel a její neviditelnost. Ukázala jsem, že neviditelnost, kterou má Searle na mysli, spočívá v tom, že si během činností v rámci institucionálních faktů často neuvědomujeme jejich realizace v předmětech X, ale zaměstnáváme svou -~~ mysl myšlenkami na smysl činností pojících se s funkcí Y. V této souvislosti jsem poukázala na podobnost s úvahami o základní formě vědomých daností vůbec a ve velmi hrubých rysech jsem načrtla přístupy Husserla a Heideggera. Zmínila jsem některé důvody pro to, abychom uznali dva druhy daností ve vědomí, z nichž jeden by odpovídal Searlovu přiřazení funkce, druhý pak realizaci této funkce. Klíčové přitom je, že danost, která hraje roli realizace nebo splňování funkce, nemusí mít podobu uvědomování si materiálních vlastností předmětu. To bylo také základem pro tvrzení, že kde trváme na neviditelnosti konstitutivního pravidla z důvodu neviditelnosti materiálních vlastností předmětu, nečiníme tak oprávněně - konstitutivní pravidlo může být reprezentováno v jiné podobě. Jistou neviditelnost lze připustit v případě převažujícího zájmu o smysl činností, které se s funkcí pojí, ani tam však podle mého názoru nemůže jít o naprostou neviditelnost trvající po dlouhé časové období, nýbrž jen o momentální zaujatost. Souhlasím...
|
|
|
Hledání místa člověka v kosmu u Emanuela Rádla a Milana Machovce
Nezbeda, Tomáš ; Kohák, Erazim (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je hledání místa člověka v kosmu. Ke svému záměru si autor vybral porovnání některých klíčových děl dvou předních českých filosofů, Emanuela Rádla a Milana Machovce. Cílem práce je předložit úvod k těmto dvěma filosofům, resp. ke dvěma filosofickým směrům v moderní české filosofii. První kapitola se zaměřuje na metodu filosofické práce obou autorů. Zachycuje rovněž výchozí body jejich tázání a také záměry, které tímto tázáním chtěli dosáhnout. Druhá kapitola se zabývá místem člověka v kosmu, jak jej předkládá Emanuel Rádl . Třetí pak rozebí rá stejné téma u Milana Machovce. Úkolem čtvrté kapitoly je předložit porovnání stěžejních myšlenek dvou předchozích kapitol a dojít tak k výše naznačeným záměrům této práce. Toto téma mimo jiné nabízí nejen proniknutí do soudobé české filosofie, ale zároveň nahlédnutí do otázek současného života člověka a společnost i.
|
|
|
Svět objektivních věd a přirozený svět v pozdním díle Edmunda Husserla
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem práce je zmapovat vztah objektivních věd a přirozeného světa na základě intencionálně dějinného přístupu pozdního Husserla. Po stanovení základních definic obou pojmů a předvedení dvou argumentů, kterými Husserl vyvrací objektivismus, následuje deskripce problému založení vědy u Galileo Galileie, jeho předpokladů a důsledků. Myšlenka matematické přírody zakládající novověkou fyziku ukazuje nutnost krátkého objasnění vzniku geometrie a filosofie jako dvou motivujících útvarů smyslu a důležitost pojmu "apriori přirozeného světa". V následující části se věnuji pojetí dějin, jež provedené analýzy předpokládají, a roli jazyka při sedimentaci smyslu. V kritické diskuzi je dále poukázáno na nejasný pojem teleologie rozumu a nebezpečí záměny abstraktně pojatého apriori přirozeného světa s celkovým výkladem světa. V závěru práce jsou shrnuty hlavní rysy přirozeného světa a vědy, diskutováno pojetí vědy v rámci distinkce instrumentalismu a vědeckého realismu a načrtnuta nová vědeckost, jež má podle Husserla adekvátně naplnit ideu sebeurčení lidstva z rozumu.
|
|
|
Psychologické aspekty rozvoje prodejních dovedností. Případová studie tréninku obchodního jednání s klientem pro osobní bankéře
Čapek, Jan ; Riegel, Karel (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent)
Problematiku psychologických aspektů rozvoje prodejních dovedností jsem si vybral především proto, že bych se jí rád zabýval po skončení školy. Toto téma zároveň volně navazovalo na moji předchozí diplomovou práci na téma "Rozvoj řídících pracovníků v průmyslovém podniku (Případová studie systému vzdělávání řídících pracovníků v dceřinné společnosti zahraničního průmyslového podniku v České republice)", jejíž empirická část se týkala sledování účinnosti výcvikového programu. Dalším důvodem výběru tématu bylo to, že se poslední dobou zajímám o oblast prodejních dovedností a jejich rozvoje ve finančním sektoru, což úzce souvisí i s problematikou komunikace v oblasti poradenství. Filosofií prodeje zde není za každou cenu prodat určitý produkt, ale co nejlépe poradit a najít vhodné řešení podle klientových požadavků a potřeb tak, aby klient odcházel maximálně spokojen a rád se k obchodníkovi vracel. Jedná se tedy o budování vztahu se zákazníkem s důrazem na dlouhodobou perspektivu. Firmy podnikající v oblasti financí nabízejí dnes velmi podobné produkty s podobnými parametry a konkurence v tomto směru je vysoká. Jednou z klíčových oblastí, kde je možné získat konkurenční výhodu je právě forma či způsob, jak pracovník obslouží klienta. Právě proto se nejmenovaný bankovní ústav rozhodl investovat do rozvoje...
|
|
|
Investigation of basic deformation mechanisms of magnesium alloys by means of advanced in-situ methods and theoretical modeling
Čapek, Jan ; Mathis, Kristián (vedoucí práce) ; Landa, Michal (oponent) ; Šiška, Filip (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum deformačních vlastností polykrystalických hořčíkových slitin. Součástí práce jsou in-situ měření neutronové difrakce a akustické emise a srovnání experimentálních výsledků s teoretickými modely. Slitina Mg + 1hm.% Zr byla použita pro výzkum asymetrického chování při tahové a tlakové deformaci. Pokročilá analýza dat akustické emise a neutronové difrakce odhalila aktivaci různých skluzových systémů během deformace. Rovněž bylo vysvětleno rozdílný vývoj dvojčatění. Stejné metody byly použity pro výzkum vlivu hliníkových příměsí na deformační vlastnosti. Bylo zjištěno vytvrzování bazální roviny, vyšší napětí nutné pro nukleaci dvojčat a výraznější aktivita prismatického skluzu s rostoucím obsahem hliníku.
|
|
|
Etika Petera Singera jako výzva pro tradiční morálku
Šestáková, Kateřina ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá nejkontroverznějšími důsledky preferenčního utilitarismu v Singerově pojetí, a to především ve třech oblastech: 1) Singerova kritika lidského postoje ke zvířatům a z ní pramenící požadavek vegetariánství; 2) Singerovo odmítnutí myšlenky absolutní posvátnosti lidského života vedoucí k obhajobě interrupce, infanticidy a eutanázie a 3) Singerovo přesvědčení, že máme morální povinnost finančně přispívat na chudé ve třetím světě až do té míry, kdy na tom nebudeme o moc lépe než oni. Zároveň se pokouším nabídnout základní přehled argumentů Singerových kritiků. Ve své vlastní kritice jsem vůči Singerovi poměrně vstřícná a omezuji se ve většině případů na kritiku zevnitř. Kromě vlastních argumentů a příkladů se snažím podělit i o své osobní zkušenosti a emoce, protože si myslím, že si toto téma právě takový přístup zasluhuje.
|
|
|
Založení smyslu mezi Husserlem a Merleau-Pontym
Tesková, Alena ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Původní inspirací této eseje byla prostá otázka po přetrvávání smyslu jedinečného, modelově pak uměleckého díla, napříč časem a pro různé bytosti. Snaha sledovat tuto otázku v rámci fenomenologické tradice snad má své opodstatnění, neboť je to koneckonců právě fenomenologie, která si vytyčila jako jeden ze svých cílů "návrat k věcem samým", zároveň se jedná o myšlenkový směr, jehož setrvalým tématem je smysl, jeho geneze, dění a (přinejmenším od Husserlovy Krize evropských věd) také jeho ztráta. Přesto se zdá, že otázka po přetrvávání jedinečného má v rámci fenomenologického východiska vnitřně rozporný charakter. Nakolik totiž každá fenomenologie začíná redukcí, obrací se k jevům resp. ke zjevování samotnému, a může se tak zabývat trváním jedinečného jen v jeho trvání pro nás, tedy pro nějaké vědomí (třeba i vědomí vtělené), resp. se pohroužit do fenomenálního pole, kde se však jednotlivé vytrácí. Jediné fenomény, které se pak vskutku zjevují trvale, jsou ty, k nimž není možné upínat pozornost pokaždé jinak, tj. fenomény, které se dávají v konečném počtu nástinů - tedy ideality či obecniny. Tento moment klade výchozí otázce eseje jistou překážku (pro samé trvání se totiž ztrácí jedinečné fenomény, a tváří v tvář jevům je zase třeba zapomenout na jejich vlastní přetrvávání). Přesto však: nejsou kupř. právě...
|
host ::
RSS.