|
Patristické zdroje v díle a myšlení Matěje z Janova
Trmačová, Kateřina ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
RESUMÉ Patristické zdroje v díle a myšlení Matěje z Janova Jak název napovídá, cílem diplomové práce je identifikace pravděpodobných ideových zdrojů Matějova teologického myšlení v díle církevních Otců. Celá studie je členěna do třech větších celků. První část přibližuje osobnost Matěje v kontinuu církevních dějin a dále podrobněji pojednává o dobových náboženských hnutích usilujících o reformu církve, která se v době v níž Matěj žil a působil nacházela v hluboké duchovní krizi. Matěj je v této širší perspektivě představen jako významná před-reformační osobnost, která se však zároveň podílí na obecnějším náboženském a sociálním hnutí ve spektru, na jehož jedné straně stojí albigenští jako zástupci s křesťanstvím neslučitelných (dualistických) představ, a na straně druhé hnutí, která se zrodila uvnitř křesťanství jako valdenští či mystická a spirituální hnutí jako předzvěst devotio moderna. Zmíněny jsou i konkrétní reformně orientované osobnosti, které během studia v Paříži nebo v Praze Matěje ovlivnili. Druhá část práce stručně představuje život Matěje z Janova s důrazem na specifické životní okolnosti, které mohly být v pozadí jeho kritického vystoupení vůči církevním poměrům. Matějova teologická a filozofická východiska jsou nejpodrobněji prezentována v jeho nejobsáhlejší a nejreprezentativnější práci − v...
|
|
Teologická povaha evangelizace a její význam pro duchovní život evangelizátora
Rybecká, Ludmila ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta TEOLOGICKÁ POVAHA EVANGELIZACE A JEJÍ VÝZNAM PRO DUCHOVNÍ ŽIVOT EVANGELIZÁTORA Bakalářská práce Ludmila Rybecká Praha 2008 Cílem práce je prozkoumat téma evangelizace z pohledu jeho teologické povahy a duchovního významu pro život evangelizátora. První kapitola se nejprve věnuje vymezení pojmů evangelizace, apoštolát a misie; jejich vývoji a vztahům mezi nimi. Poté se zabývá zkoumáním teologické povahy evangelizace ve světle Písma, současných dokumentů magisteria a teologické reflexe. Východiskem zkoumání je tajemství Trojice: Otcův plán spásy a poslání Syna a Ducha, které se naplňuje v církvi. Druhá kapitola se snaží o aplikaci výsledků zkoumání teologické povahy evangelizace na duchovní život evangelizátora. Věnuje se otázce, jak by měl evangelizátor žít, jak by mohla vypadat jeho spiritualita. Vychází opět z tajemství Trojice a zabývá se tím, jaké místo v tomto tajemství evangelizátor zaujímá. V závěru jsou shrnuty základní myšlenky vztahující se k tomuto tématu a jejich důsledky pro praktický život.
|
|
Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě. Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské Madony a jejich druhý život
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě.Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské madony a jejich druhý život Práce se věnuje dílům, která se dnes nacházejína území jižní Moravy. Především jsou to sochy: Madona v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně; Madona v poutním kostele ve Křtinách; Madona z Předklášteří u Tišnova, jež je dnes umístěna v depozitáři Moravské galerie v Brně; Madona z Rouchovan, dnes umístěná v Národní galerii v Praze; Madona v klášterním kostele v Rajhradě; dvě sochy světic, jež byly nalezeny na stěnách jižní předsíně brněnské katedrály; socha Madony na hlavním oltáři kostela sv. Anny v Žarošicích a Madona z Troskotovic, nedávno objevená, dnes v depozitáři Moravské galerie v Brně. První částpředstavuje a shrnuje dosavadní poznatky bádání o těchto památkách. Pomocí formální analýzy, i když částečně znemožněné druhotnými zásahy na sochách, a následné komparacijsou díla zařazena do vývoje sochařské tvorby nejen moravské, ale i evropské. Tato srovnáníukazují především na stylovou blízkost moravských soch s tvorbou rakouské (dolnorakouské) oblasti konce 13. a1. poloviny 14. století. Druhá část této práce je náhledem do tzv. druhého života některých ze zmíněných soch. Madona ze Křtin, Madona ze Žarošic a Madona z Rajhradu byly hojně uctívány jako milostná...
|
|
Karel Dewetetr - příklad autora regionální literatury
Fáberová, Jana ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Spisovatel Karel Dewetter je jedním ze opomíjených autorů české literatury. Narodil se v roce 1882 v Dobřejovicích u Prahy a zemřel v roce 1962 v Praze. Civilním povoláním byl ministerským úředníkem, ale přes 40 let svého života věnoval literatuře regionálního charakteru. V ní upozornil na nevelké jihočeské město Týn nad Vltavou, které se v jeho díle objevuje pod jménem Vltavín. Najdeme jej jak v Dewetterových verších, tak na stránkách jeho prozaických děl pro dospělé i pro děti. Knihy pro děti, jako například trilogie Neuvěřitelná dobrodružství Davida Damiána, patří podle některých názorů k nej lepším dílům určeným dobovému dětskému čtenáři a zároveň k jeho dílům nejhodnotnějším. V básnické Dewetterově tvorbě najdeme sbírky lyrické, zastoupené například sbírkou Zpěvy duše, epické sbírky Balady či Věnec bájí a pověstí i soubory lyrickoepické, reprezentované skladbou Jihočeská elegie, doprovázenou souborem básní Vzpomínky. Z prozaických děl je třeba zmínit rozsáhlejší romány Mrtví žijí či Román Richarda Loma. Téměř v každém Dewetterově díle se setkáváme se zmíněným městem Vltavín, kde autor prožil své dětství, a tudíž se k němu ve vzpomínkách vrací. Stále se takřka pravidelně setkáváme se zelenou bání kostela, vltavínskými zvony, domkem u arcibiskupského zámku a mnoha dalšími motivy, které jsou pro...
|
|
Jan Antonín Reichenauer - Vesperae de Confessore
Semerád, Vojtěch ; Mikuláš, Jiří (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Ve své práci se zaměřím na chrámové skladby J. A. Reichenauera, které jsou dnes v majetku Národního muzea - Českého muzea hudby (dále jen České muzeum hudby).' Jde o prameny ze svatomikulášského fondu z malostranské jezuitské koleje u kostela sv. Mikuláše, které se do dnešních dnů dochovaly díky sběratelské činnosti O. Horníka.2 Tyto hudebniny významně doplňují naše poznání o tvorbě pražských skladatelů a hudebním provozu na počátku 18. věku v Praze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Prolegomena k hledání ekleziologických inspirací v životě a díle Tomáše Bavorského (+1562)
Havrlant, Jaroslav ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta Rigorózní práce, Praha 2010 ABSTRAKT Prolegomena k hledání ekleziologických inspirací v životě a díle Tomáše Bavorovského († 1562) Jaroslav Havrlant Kazatel a spisovatel Tomáš Bavorovský je dosud nezpracovanou osobností české renesance. Pro výzkum jeho ekleziologických postojů vznikla tato historická práce, jež je rozdělena do tří hlavních bloků. První, obecná část, uvádí čtenáře do obtížné nábožensko- politické situace v západních a jižních Čechách v první polovině 16. století. Druhá část se týká osobnosti kazatele Tomáše Bavorovského, třetí se věnuje jeho dílu. První část nejprve představuje specifika české reformace, která se lišila od sousedních evropských zemí svojí husitskou tradicí a utrakvistickou církví. V Čechách se německá reformace šířila zprvu silněji mezi katolíky než kališníky. Zvláštní kapitulu si zasluhuje církevní správa a školství nebo knihtisk a jeho censura. Tomáš Bavorovský působil zejména v katolických městech jižních Čech a v Plzni. Proto následuje stručný popis jejich náboženských dějin. Nejdelší kapitola se pak věnuje vztahu českých zemí k Erasmovi Rotterdamskému, který zastával velmi pokrokové postoje, k reformaci se však nepřipojil. Kapitola upozorňuje na opomíjený fakt, že čeští katolíci (včetně Bavorovského) se řadili...
|
| |
|
Novorenesanční kostely v Čechách a na Moravě
Sládeček, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Petr SLÁDEČEK: Novorenesanční kostely v Čechách a na Moravě (doktorská disertační práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2015 anotace: Cílem této práce je shromáždit informace o novorenesančních kostelech a pokusit se o jejich interpretaci v kontextu architektury 19. století. Novorenesanční styl byl ve druhé polovině 19. století ve střední Evropě značně rozšířen. Jeho velká četnost užití pro profánní stavby kontrastuje se situací v oblasti sakrální architektury. Kostely byly budovány převážně v novogotickém stylu. V menší míře byl užíván i novorománský styl. Za příčinu tohoto stavu jsou pokládány zdrženlivé postoje duchovenstva a některých architektů vůči renesančnímu stylu. V rodící se památkové péči vedl kult gotiky ke gotickému purismu, jemuž padly za oběť mnohé mladší části historických budov. Proto je, ve srovnání s novogotickými stavbami, množství novorenesančních kostelů výrazně menší. Novorenesanční styl se však od 80. let těšil velké oblibě v prostředí českých protestantských sborů, neboť byl pokládán za méně nákladný než styl novogotický. Novorenesanční sakrální architektura nebyla dosud systematičtěji zkoumána. Výzkum se proto zaměřil především na nezpracované a nepublikované archivní materiály, které jsou roztroušeny v archivech mnoha institucí. klíčová slova:...
|
|
Poutní kostel Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech
Nedbalová, Alice ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Alice NEDBALOVÁ: Poutní kostel Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech (diplomová práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze), Praha 2012 Anotace Diplomová práce se zabývá poutním kostelem Nejsv. Trojice u Trhových Svin. Práce pojednává o kostele monograficky, zaměřuje se na jeho vznik, dobové pozadí a na donátory stavby a uměleckou hodnotu kostela. Práce zpracovává architekturu kostela, nejen její popis, ale hledá také možné vzory a analogie, které nachází hlavně v bavorské tradici poutních kostelů jako například Kappel u Waldsassen. Zajímavým jednotícím prvkem je ikonografie Nejsv. Trojice, která se odráží jak v architektuře, tak ve výzdobě kostela-ve freskách a mobiliáři. Tento ikonografický koncept je důmyslně promyšlen, trojiční symbolika, hlavně číslo tři a motiv trojúhelníka, se zde vícekrát opakuje. Cenným dílem je hlavní oltář od Matěje Václava Jäckela, který pro kostel zhotovil pravděpodobně také kazatelnu. Fresky oslavující Nejsv. Trojici pocházejí od Carla Bonanelli, jež působil v nedalekých Českých Budějovicích. Kostel je zajímavým výsledkem barokních principů sjednocující teologii s konečným uměleckým provedením díla. Nesmíme také zapomenout barokní cítění v otázce působivého zasazení do krajiny. Poutní místo Trhové Sviny Nejsvětější Trojice Baroko Barokní poutě
|
|
Šíření kultu Karla Velikého v době vlády Karla IV.
Šmied, Miroslav ; Royt, Jan (oponent) ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce)
V předkládané diplomové magisterské práci s názvem "Šíření kultu Karla Velikého za vlády Karla IV." (The spread of the cult of Charlemagne in the regnal Years of Charles IV) jsem se pokusil na příkladu klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově, přiblížit snahu císaře Karla IV. o vytvoření nového duchovního centra Evropy ve svém sídelním městě Praze. V návaznosti na starší bohatou literaturu k tématu zasvěcení sakrálních staveb Nového Města pražského pak zejména na patrociniu svatého Karla Velikého ukázat význam šíření světeckých kultů v předhusitských Čechách, jeho společenskou a zejména reprezentační rovinu. Dále odraz v umění a následně rezonanci jejich kultu v období vlády králů z dynastie Jagellonců. Tehdy docházelo ke snaze navázat na tradice lucemburských Čech a zejména dobu vlády císaře Karla IV. Vedle šíření kultu českých zemských patronů tak docházelo opět k pokusům o oživení úcty světců universálního významu. Takovými byli na Novém Městě pražském například svatý Karel Veliký či svatý Jindřich a svatá Kunhuta. Podobně jako v době vlády císaře Karla IV. zde tak měla být demonstrována kontinuita Prahy jako vladařské rezidence a snad rovněž jagellonské aspirace na říšský trůn.
|
host ::
